Dvacet let s Kupkou: z 5 až přes 200 milionů
23. ledna 2024
Text Vašátková Vendula | Foto Pro arte | Datum 04.10.2016
Generačně rozdílné vnímání atmosféry na české výtvarné scéně v době polistopadové zkoumá výstava investičního fondu Pro arte, která je k vidění ve Vratislavském paláci na Malé Straně.
Dvacítka vystavovaných prací je tvořená z části ze sbírek Pro arte, některá díla pak představují akvizice nedávno zakoupené z Nadace pro současné umění.
Přestože instalace vybízí k percepci bouřlivých 90. let jako jednoho velkého tavicího kotle, v němž se výtvarníci bez ohledu na věk, tvůrčí zralost nebo médium nechávali poprvé unášet, leckdy pouze zdánlivě ničím nelimitovanou možností seberealizace, lze zde velmi dobře identifikovat zástupce tří generací, z nichž každá se vypořádávala s nově definovaným status quo osobitým způsobem.
Tu nejstarší na výstavě reprezentuje trojice Dalibor Chatrný, Adriena Šimotová a Olga Karlíková. V prezentovaných dílech autorů, které 90. léta zastihla jako zasloužilé šedesátníky, je patrné, že změna vládnoucího režimu sice vedla k nové chuti k tvorbě, nicméně definitivní výtvarný přístup byl již konzistentně zformován. Střední generace, zastoupená jmény Jan Merta, Franta Skála a Tomáš Císařovský, si nechávala od nastalé situace určitý odstup a nechtěla za každou cenu experimentovat.
Logicky nejbouřlivěji se sametová revoluce projevila na poslední, nejmladší skupině, do níž patří například Josef Bolf, Ján Mančuška nebo Krištof Kintera, tehdy ještě mnohdy studenti vysokých uměleckých škol. Je pozoruhodné s odstupem dvaceti let pozorovat jejich tehdejší výtvarné uvažování.
Časovou koncepci výstavy pomyslně uzavírá Michal Pěchouček a Václav Girsa se svými pozdějšími plátny a brněnský street artista Timo, jehož dvěma akrylům s příznačnými názvy Nostalgie a Stín z letoška je vymezena celá místnost.
Nicméně, ať už se jedná o pevně etablované umělce nebo čerstvé absolventy na začátku jejich výtvarné kariéry, z většiny děl je cítit tehdejší pozitivní energie z "pouhé" seberealizace a optimistická víra, byť třeba jen v blízkou budoucnost. To je něco, co rozhodně stojí za to si připomínat, už jen proto, že podobný optimismus není dnešní postinternetové společnosti příliš vlastní.
Stojí za úvahu, zda to nebylo právě toto sdílené, bezprostřední a možná i leckdy až naivní nadšení, které iniciovalo zájem začínajících sběratelů o 90. léta a podnítilo masivní rozrůstání mnohých soukromých sbírek, mezi něž můžeme zařadit rozsáhlé kolece Richarda Adama, Jana Světlíka, Roberta Runtáka nebo třeba manželů Zemanových (více zde).
Výstavu lze navštívit do konce listopadu v prostorách Vratislavského paláce pouze po předchozí domluvě.
V loňském roce uplynulo dvacet let od chvíle, kdy byly na českých aukcích poprvé draženy obrazy Františka Kupky. Nebyl to ale tehdy zrovna zářný úspěch. Obraz Ocel pije se s cenou 5,2 milionu korun sice stal nejdražším dílem roku 2003, původní očekáv...
23. ledna 2024O čtvrt miliardy korun se proti roku 2022 propadl celkový obrat sálových aukcí. Podle předběžných odhadů stála v roce 2023 vydražená díla a artefakty dohromady 1,4 miliardy korun. Nejvíce byl cenový pokles znát u deseti nejdražších obrazů. Aukční sín...
20. prosince 2023Investoři do uměleckých děl či obchodníci s uměním mohou od podzimu využít při dovozu děl ze zemí mimo EU nový celní sklad, který zřídila společnost Artex. Díla umístěná v celním skladu nepodléhají platbě DPH za dovoz do Česka, jejíž sazba se od roku...
19. prosince 202323. ledna 2024
20. prosince 2023
19. prosince 2023
25. května 2022
26. července 2018
5. července 2018