Depozitář Artexu, kde je také zřízen celní sklad, se nachází v Q Parku v Měšicích u Prahy.

Česko se zařadilo po bok pěti evropských zemí, které mají celní sklad určený pro obchod s uměním. Výjimku pro jeho zřízení v areálu Q Park Měšice získala na podzim společnost Artex. Sběratelům, investorům i obchodníkům s uměním výrazně usnadní dovoz i vývoz uměleckých děl, které pocházejí ze zemí mimo Evropskou unii. Při umístění dovezeného díla do celního skladu se nemusí platit daň z přidané hodnoty, a to až do okamžiku, kdy si majitel dílo z celního skladu odveze, aby si ho vystavil doma nebo s ním dál obchodoval v Česku nebo na trhu Evropské unie.

Pro český trh s uměním může jít o impuls k dalšímu rozvoji. Zvláště v okamžiku, kdy vláda konsolidačním balíčkem od ledna 2024 zvýší sazbu daně z přidané hodnoty u dovozu uměleckých děl z 15 na 21 procent. Pokud by si někdo koupil obraz v Londýně za 10 milionů korun, musel by počítat s dalšími 2,1 miliony korun navíc za DPH při dovozu do Česka. „Ve srovnání se západními zeměmi EU se u nás naprosto nepochopitelně pohybujeme až na násobcích daňových sazeb. To již léta výrazně tlumí internacionalizaci českého trhu s uměním a přispívá k jeho nadprůměrné uzavřenosti vůči mezinárodním vlivům,“ říká Alexandra Bízková, předsedkyně představenstva investičního fondu Pro arte, který se zabývá investováním do umění. 

Dovoz bez DPH

Celní sklad bude významný především pro investory a obchodníky. Investoři například budou moci mimo EU koupit umělecké dílo, přivézt si ho do českého celního skladu, kde k němu budou mít přístup, a později ho zase prodat. To vše bez nutnosti platit z dovozu DPH, o kterou by se pořizovací cena navýšila.

Obchodníci zase budou moci sběratelům ze středoevropského regionu nabízet světová díla s původem mimo EU, aniž by museli uhradit ještě před samotným prodejem daň z přidané hodnoty z titulu dovozu díla do Česka. Padne tak pro ně jedna za bariér, kdy nebudou muset nést finanční riziko spojené s platbou daně v případě, že se jim nakonec nepodaří nabízené dílo prodat.

Celní správá hlídá, že díla v celním skladu jsou fyzicky přítomná a jejich případný pohyb splňuje všechna pravidla, aby sklad neopustila bez zaplacení daně.

„Se zřízením celního depozitáře v ČR vznikly ideální podmínky k výraznému oživení domácího trhu s uměním. Na naše území se mohou přesunout obchody, které se dosud dělaly v Curychu nebo v Londýně. Příležitosti se otevírají také galeriím a aukčním domům, které se už nemusejí bát mít v Česku několik let uskladněného Picassa či Modiglianiho,“ říká René Rohan, spolumajitel společnosti Artex.

Nejbližší podobný celní sklad se v Evropské unii nachází ve Vídni a v Lucembursku. Ve světě mezi giganty patří v Evropě Švýcarsko a Londýn, mimo Evropu Singapur.

Cesta ke světovému umění

Oslovení obchodníci vznik celního skladu v Česku vítají. „Je to chvályhodný počin a přeji jim, ať se daří,“ vzkazuje Vladimír Lekeš, majitel aukční síně Adolf Loos Apartment and Gallery. „Zřízení celního skladu je určitě pozitivní pro celý ekosystém trhu s uměním. Ze zahraničí víme, že celní sklady nepřímo umožňují aukčním domům nabízet předměty s původem mimo EU za daleko jednodušších a atraktivnějších podmínek,“ dodává Matyáš Kodl z galerie Kodl. Zřízení celního skladu podle něj může motivovat sběratele pořizovat si díla v zahraničí a zároveň je větší šance, že se taková díla, ať už českých či zahraničních autorů, budou objevovat na aukcích ve středoevropském regionu.

Celní sklad může podle Michala Šimka, šéfa pražské kanceláře Dorothea, podpořit aktivity těch, kteří sází na velkou fluktuaci děl ve sbírce a neomezují se jen na unijní trhy. „Pokud si dopřejete v New Yorku Picassovo plátno za miliony dolarů, má zastávka v celním skladu samozřejmě své opodstatnění. Tím spíše pokud dopředu tušíte, že se s obrazem v horizontu několika let rozloučíte. Pak jsou ušetřené prostředky opravdu znát a nemusíte je promítat po letech do požadované prodejní částky,“ uvádí Šimek. 

Větší prostor se otevírá také tuzemským investičním fondům. „Náš fond už řadu let do českého prostoru přiváží i významná díla světového umění, mimo jiné Joana Miróa, Salvadora Dalího nebo naposledy Anishe Kapoora. Věřím, že bezcelní zóna podnítí další aktivity fondového investování na našem území, právě s mezinárodní aspirací. O to více, že jsme jedinou zemí středoevropského prostoru, které výjimka pro vznik celního skladu byla udělena,“ uvádí Alexandra Bízková z Pro arte.

Snadnější vývoz

Existence celního skladu usnadní také následný vývoz cenných uměleckých děl. Pokud jsou uskladněny v režimu celního skladu, nebudou potřebovat povolení k vývozu od českých institucí tak jako díla, která už jsou v oběhu na českém trhu nebo visí ve sbírkách. Nemůže se například stát, že dovezený obraz od Picassa v režimu celního skladu bude prohlášen kulturní památkou a jeho následný vývoz nebude možný. 

„Během procesu vydávání vývozních povolení jsou naši úředníci velmi striktní a často vývoz nepovolí vůbec. V případě, že následně podají návrh na prohlášení díla za kulturní památku, definitivně tím znemožní trvalý vývoz a prodej mimo ČR. Kupní síla u nás je v porovnání se světovým trhem minimální, takže tímto krokem de facto dojde ke znehodnocení investice bez jakékoli kompenzace,“ říká René Rohan.

Michal Šimek z Dorothea ovšem namítá, že doložitelné nákupy v zahraničí získají dnes vývozní povolení při opětovném prodeji zcela bez problémů. Takže přínos celního skladu je především otázka ušetřených prostředků.