Na prvním místě indexu se již počtvrté za sebou umístil Jiří Kovanda. Jakkoliv jeho úspěch odráží to, že vystavuje v mezinárodním kontextu déle než kterýkoliv ze sledovaných umělců, rozhodně nežije jen z minulých úspěchů. Pokud bychom zohlednili jen body získané za loňské výstavy, umístil by se na druhé příčce. Nejvíce bodů za výstavy si loni, stejně jako předloni, připsala Eva Koťátková. Zatímco v komentáři k loňskému indexu jsme psali, že není pravděpodobné, že by v nejbližší době někdo Jiřího Kovandu mohl v čela indexu vystřídat, nyní se zdá, že by to již v příštím roce mohla být právě Eva Koťátková.

Žačka by tak vystřídala svého učitele. Koťátková je absolventkou ateliéru Vladimíra Skrepla, kde Jiří Kovanda po celou dobu jejích studií zastával post asistenta. Jednu z prvních samostatných výstav po absolvování AVU a získání Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2007 měla ostatně Koťátková v galerii Futura právě spolu s Jiřím Kovandou. Loňský rok byl pro čtyřiatřicetiletou umělkyni mimořádně nabitý. Zúčastnila se tří desítek výstav od Prahy přes Londýn a New Yorku až po São Paulo a Šanghaj, přičemž ve třetině případů šlo o sólovýstavy.

Nováčkem v první desítce je Josef Bolf. Poprvé se tak mezi prvních deset dostal umělec, kterého lze bez zaváhání označit za malíře, jakkoliv i Bolf vedle malby pracuje také v jiných médiích. Z tohoto posunu však netřeba vyvozovat dalekosáhlé závěry, Bolf se na špičce indexu pohybuje od jeho první edice. V roce 2014 byl třináctý. Stejně jako pro ostatní umělce v první desítce, potažmo v první dvacítce pro něj platí, že vystavuje nejen v České republice, ale i v zahraničí. Vedle pražské galerie Hunt Kastner jej mezi své kmenové umělce počítají ještě galerie Dukan v Paříži a Arthobler v Curychu.

Na vzestupu

V rámci první stovky si meziročně nejvíce polepšili Roman Štětina, Matyáš Chochola a Jaromír Novotný. Prvně dva jmenovaní získali nejvíce bodů za účast na putovním bienále Manifesta, které pokaždé hostí jiné evropské město. Loňská 11. Manifesta se konala přes léto v Curychu a vedle Štětiny a Chocholy se do kurátorského výběru z českých umělců dostali ještě Jiří Skála a Jiří Thýn. Na minulých dvou Manifestách žádní čeští umělci nebyli. Chochola se současně loni stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého, Štětina toto ocenění získal již v roce 2014. Za zmínku rovněž stojí, že oba čerství třicátníci se do první stovky poprvé dostali loni.

Dvaačtyřicetiletý Jaromír Novotný, který v aktuálním indexu figuruje na 35. příčce, je jedním z nejzajímavějších současných malířů. Za „skokana“ roku jsme jej označovali již loni, kdy se posunul z 90. na 53. příčku. I když loni neměl tolik výstav jako v roce 2015, zájem o jeho dílo zjevně roste. Na podzim byl například jedním ze čtyř umělců pozvaných k výstavě v Le Corbusierově klášteře La Tourette nazvané Formy ticha. Nově jej také začala zastupovat další zahraniční galerie, a sice belgický galerista Axel Vervoordt, který provozuje galerie v Antverpách a Hongkongu. Právě v asijské pobočce probíhá do 10. března 2017 Novotného premiérová výstava. Výstava v umělcově pražské galerii Hunt Kastner skončila v půlce února.

Z umělců mimo první stovku mají za sebou velice silný rok Daniel Vlček a předloňská laureátka Chalupeckého ceny Barbora Kleinhamplová. Osmatřicetiletý Daniel Vlček ve své tvorbě propojuje malbu s vyhraněně konceptuálním přístupem a díky sérii samostatných výstav ve Zlíně, Českých Budějovicích, Praze a Liberci se umístil na první příčce v bodování tuzemských výstav. Barbora Kleinhamplová, která se vyjadřuje prostřednictvím videa a performance, ve stejné kategorii uzavírá první desítku.

Patnáct set umělců

Pro účely letošního J&T Banka Art Index bylo bodováno více než 700 výstav doma i v zahraničí, kterých se zúčastnilo přes 800 umělců narozených po roce 1950. Propojením s databází ART+, která eviduje aukční prodeje, se celkový počet sledovaných umělců rozšířil na víc než 1500. I když je databáze průběžně kontrolována a čištěna, je pravděpodobné, že v tomto počtu omylem zůstala i některá jména, která neodpovídají vymezení indexu, ať již jde o zahraniční autory, nebo například designéry. Přesto však platí, že zveřejňovaná stovka jmen představuje šest až sedm procent autorů, kteří jsou na současné výtvarné scéně nejviditelnější.

Poměrně malý počet výraznějších změn, zejména mezi prvními třiceti až padesáti jmény, se odvíjí od konstrukce indexu, který zohledňuje výsledky za posledních deset let. Důsledkem je poměrně velká setrvačnost, kdy ani roční absence výstavních aktivit pro umělce nemusí nutně znamenat propad v celkovém umístění. Je třeba též připomenout, že zatímco první Jiří Kovanda má skoro třikrát tolik bodů co desátý Josef Bolf, rozdíl mezi padesátým a stým místem je pouhých 30 procent.

První stovka vykazuje značnou stabilitu i z hlediska obecných charakteristik týkajících se věku a pohlaví. Téměř dvě třetiny zastoupených autorů se narodily po roce 1970. Umělci narození v 70. letech zároveň představují početně nejsilnější skupinu (45 procent), na ostatní dekády připadá vždy necelá pětina jmen. Počet autorů narozených v 80. letech se během čtyř let zvýšil z patnácti na osmnáct. Počet žen se ve stejném období snížil ze čtyřiadvaceti na osmnáct. Preferovaným médiem nadále zůstává malba, se kterou v nějaké formě pracují více než čtyři desítky umělců.

Za deset let

Index, který připravuje J&T Banka ve spolupráci s portálem ART+, je pokusem o nezaujatý popis vývoje na současné výtvarné scéně. Jedná se o aktuální pořadí českých výtvarníků narozených po roce 1950 sestavené na základě jejich aktivní účasti ve výtvarném provozu. Index vychází z předpokladu, že vlastní hodnotu umění nelze objektivně změřit, že však lze posuzovat úspěšnost umělecké kariéry. Index zohledňuje účasti na výstavách a bienále, výtvarná ocenění, zastoupení galeriemi a další počiny (například knižní monografie či realizace ve veřejném prostoru).

Do výsledného bodového součtu jsou započítávány pouze akce uskutečněné v posledních deseti letech. Sledované období se tak průběžně posouvá, do letošního hodnocení byly započítány akce z let 2007 až 2016. Posuny v umístění se tak neodvíjejí jen od bodových zisků za poslední rok, ale rovněž od bodové ztráty jedenáctého roku. Zjednodušeně řečeno, od loňských výsledků se odečetly body získané v roce 2006 a přičetly body získané v roce 2016. Případný propad v umístění tak mnohdy znamená jen tolik, že dotyčný umělec měl rok 2006 výstavně silnější než ten loňský.

Zvolená metodika do jisté míry zvýhodňuje mladší autory. Jednak tím, že index zohledňuje celou jejich výstavní historii, neboť před jedenácti lety řada z nich ještě nebyla na výtvarné scéně aktivní, za druhé pak v tom, že autoři na začátku kariéry se zpravidla účastní většího počtu výstav než již etablovaní umělci. J&T Banka Art Index však není zamýšlen jako definitivní hodnocení významu a uměleckých kvalit jednotlivých autorů, ale právě jako zpráva o aktuálním stavu české výtvarné scény.

Navíc též platí, že zdejší scéna je provozně orientována spíše na mladší umění. Nejde ani tak o programové rozhodnutí, jako o důsledek nepříliš uspokojivého stavu oficiálních galerií. Státní, krajské či městské výstavní instituce nejsou na poli prezentace současného umění příliš aktivní a jejich roli v posledním desetiletí do značné míry přebraly nezávislé galerie, které se většinou zaměřují na autory narozené po roce 1970. Body za výstavy nicméně nejsou přidělovány mechanicky, zohledňuje se charakter akce, stejně jako profil a prestiž pořádající instituce.