O roli umělkyň v tisícileté kulturní historii se teoreticky i prakticky debatuje již přes půl století především v anglosaském prostředí. Feministický aktivismus 60. a 70. let našel své paralely i v akademických kruzích a výtvarné praxi dnes ikonických výtvarnic, jako například Judy Chicago a její instalace Dinner Party (Večeře, 1979, dnes v Brooklynském muzeu) a mnoho dalších.

Guerilla Girls: The Dearest Art Collector, 1986. Zdroj: www.guerrillagirls.com

Zkoumavému pohledu samozřejmě neušel ani „institucionální“ svět umění, tedy muzea, galerie a známé sbírky, jehož přístup s ostrovtipem sobě vlastním kritizovala již od roku 1985 třeba newyorská skupina Guerrilla Girls. Právě od ní pocházejí slavné plakáty a reklamní bannery s apelativními statistikami o naprosto mizivém zastoupení žen ve státních i soukromých kolekcích či v aukčních nabídkách. Z roku 1986 pochází protestní dopis „pánům sběratelům“ (Dearest Art Collector) i s jednoduchým návodem, jak tuto nerovnou situaci napravit: kupujte víc děl od umělkyň. Jen pro zajímavost, uskupení Guerrilla Girls je i po téměř padesáti letech stále činné a například právě probíhajícím výstavním projektem THE F*WORD. Guerrilla Girls und feministisches Grafikdesign v hamburském Museum für Kunst und Gewerbe říká, že téma tvůrkyň ve světě umění není rozhodně vyčerpané.

Český trh zaostává za světem

Finanční ocenění, pestrost nabídek a prestiž autorek dražených na českých sálových aukcích mírně stoupá, což dokazují i čísla celkových obratů nebo počty prodaných položek na sledovaných sálových aukcích za období let 2012 až 2022, jak je eviduje databáze aukčních prodejů Art+. Do výsledků analýzy jsme z čistě praktických důvodů nezapočítali prodeje absolutní královny domácích aukcí, Toyen (Marie Čermínové). Ceny jejích děl se pohybují o řád až dva výše než u ostatních českých umělkyň a na tuzemském trhu tak hraje vlastní ligu. Celkový obrázek o pozici žen na českém aukčním trhu by výrazně zkreslovala. Navíc konkrétním položkám i souhrnným přehledům její tvorby se Artplus věnoval již mnohokrát v samostatných článcích.

Obrat na sálových aukcích za díla českých umělkyň a jeho podíl na celkovém aukčním obratu (v mil. Kč a v %, bez Toyen)

Z dat je je patrné, že tuzemský trh v segmentu žen-umělkyň stále markantně zaostává za světovými trendy. Pozitivní posun lze vysledovat například v ročním finančním objemu za prodeje umělkyň, který stoupl z přibližně 9,8 milionu korun včetně provize v roce 2012 až k rekordním více než 33 milionům korun za předloňský rok. Rok 2022 sice zaznamenal mírný pokles, na téměř 25,5 milionu korun, ale výsledná trajektorie obratů směřuje prozatím stále vzhůru.

Ve srovnání s celkovým objemem prodejů na sálových aukcích jde ovšem o zanedbatelné hodnoty.  V posledních jedenácti letech se podíl obratu za díla českých umělkyň na celkových tržbách aukcí pohyboval až na výjimky pod 2 procenty. V tomto parametru se český aukční trh na hony vzdaluje světovému trendu, který registruje někdy až 50procentní zastoupení tvůrkyň (ang. female-identifying artists či fr. creatrices) v rámci dražebních nabídek a prodejů.

Průměrná cena vydražených děl českých umělkyň na sálových aukcích (bez Toyen) 

Průměrné ceny děl autorek prodávaných na tuzemských sálových aukcích se zvyšují - z bezmála 28 tisíc korun před jedenácti lety na více než 88 tisíc korun v roce 2021. Loni se v průměru jedno dílo prodalo za necelých 64 tisíc korun. Počet prodávaných děl se stabilně pohybuje mezi 3 až 4 stovkami – s výjimkou v roce 2016, kdy sálové aukce zaznamenaly 531 prodejů děl českých autorek. Z předchozí dekády také pocházejí všechny TOP výsledky na předních příčkách žebříčku.

Deset jmen v první padesátce

V první desítce nejdražších prodejů se opakují jen čtyři jména, v první padesátce pak jen deset jmen, v čele s Adrienou Šimotovou (18krát) a Bělou Kolářovou (14krát). V TOP 10 se objevily jen čtyři klasické malby, zbytek tvoří objekty, asambláže, sochy a instalace. Součet konečných cen všech děl z prvních deseti míst žebříčku činil přes 23 milionů korun. Pro srovnání za deset nejdražších obrazů od Toyen utratili sběratelé 461,5 milionu korun. 

Deset prodejně nejúspěšnějších umělkyň na sálových aukcích
(2012 - 2022, bez Toyen)

Celkem 21 vydražených položek se dopracovalo na částky vyšší než  jeden milion korun včetně provize. Do TOP padesátky promluvily svými dražebními maximy i tři žijící umělkyně: Magdalena Jetelová (*1946) nejlépe na 30. místě, Ivana Houserová (*1957) na 35. místě a Alena Kučerová (* 1935) na 44. pozici. 

TOP 10 nejdražších prodejů děl umělkyň na českých aukcích
(bez Toyen)

1/ Adriena Šimotová: O blízkém a vzdáleném (Rozhovor)

Adriena Šimotová: O blízkém a vzdáleném (Rozhovor), 1994,
papír, drát, box z plexiskla, 89 x 127 x 59 cm, 
konečná cena: 3 224 000 Kč
Arthouse Hejtmánek 17. 6. 2021

Výstavně i publikačně perfektně zdokumentovaný papírový objekt – jedna ze tří stejnojmenných soch z roku 1994 – byl hlavní hvězdou letní aukce u Arthouse Hejtmánek před dvěma lety. Do té doby se jako sběratelsky nejžádanější jevila malířská perioda Šimotové, takže pořadatelé nasadili vyvolávací cenu Rozhovoru lehce nad 680 tisíc korun. Za 3 minuty a 27 příhozů se však událo překvapení. Konečná částka dosáhla na více než čtyřnásobek startovní sumy a autorka si připsala první prodej přes tři miliony korun. Potvrdilo se tak výjimečné postavení Adrieny Šimotové jak na trhu s uměním obecně, tak v rámci sběratelské poptávky. Od všestranné umělkyně, známé svou neobvyklou energií vtělenou do křehké materie a subtilního výtvarného jazyka, se kupují obrazy, kresby, sochy, grafiky, bibliofilie i papírové instalace, na aukcích uspělo v předchozích dvou dekádách téměř 600 položek. Obchodně nejsilnějšími sezónami byly roky 2016 a 2021. Tvorbě Adrieny Šimotové se před dvěma lety dařilo i v zahraničí, úctyhodných přibližně 2,6 milionu korun (102 500 EUR) padlo za velkoformátové malované Nohy z roku 1969 (Studio d'arte Martini, Brescia, Itálie).

2/ Adriena Šimotová: Bílá noc

Adriena Šimotová: Bílá noc, 1971,
akryl a tempera na sololitu, 170 × 170,5 cm 
konečná cena: 2 950 000 Kč
1. Art Consulting CZ 30. 11. 2016

Fascinující záběr výtvarných médií a uměleckých technik Adrieny Šimotové odhaloval umělecký trh až postupně. Ještě do desátých let byla považována především za malířku, což dokazoval tehdejší aukční rekord obrazu Bílá noc. Signovaný a do přelomového období samého počátku 70. let datovaný akryl na sololitu nabízela v březnu 2016 aukční síň 1. Art Consulting za vyvolávací cenu 1,8 milionu korun (bez poplatků), ale tehdy ještě prošel bez povšimnutí. O půl roku později tentýž dražebník stáhl startovní částku na 1,5 milionu korun bez poplatků a katalogový odhad se pohyboval mezi 2,5 až 3 miliony korun (bez poplatků). Tentokrát se kupec po 16 příhozech našel a pořadatelé se mohli těšit z dobře natipovaného prodeje. Konečná cena 2,95 milionu korun vč. poplatků se strefila téměř přesně. Bílou noc má aktuálně ve sbírce Kunsthalle Praha.

3/ Běla Kolářová: Velké spínadlo (Klidné)

Běla Kolářová: Velké spínadlo (Klidné) (diptych), 1971,
asambláže na papíře, 63 x 63 cm/kus,
konečná cena: 2 880 000 Kč
Galerie Kodl 30. 5. 2021

Umělecký potenciál fotografky, výtvarnice a asamblážové experimentátorky Běly Kolářové docenilo domácí i zahraniční publikum až koncem 90. let a v nultých letech nového století. Na důležitých výstavách a retrospektivách se prezentovala její tvorba jako samostatná kreativní cesta, paralelní s prací jejího muže Jiřího Koláře, ale svébytná a osobitá. Nejsilnější byla autorka ve svých řemeslně dokonalých asamblážích s tématikou zmnožování drobných předmětů všednodenní potřeby – sirek, svorek, žiletek nebo patentek. A právě s černými stiskacími knoflíky na bílém podkladě dokázala vykouzlit téměř optické reliéfy, ještě umocněné párovou adjustací do diptychu. Velkých spínadel zkomponovala Běla Kolářová jen několik, liší se vždy uspořádáním hlavic a patic a doprovodným titulem (např. Rozházené, Hvězdné nebo dražené Klidné). Galerie Kodl připravila pro dvojasambláž samostatnou aukci s vyvolávací cenou 1,6 milionu korun a odhadem mezi 2 až 2,8 miliony korun (obě bez poplatků). Položka uspěla za kladívkových 2,4 milionu, včetně poplatků tedy za necelých 2,9 milionu. Momentálně se nachází ve sbírce Kunsthalle Praha.

4/ Květa Válová: Čtyři proti všem

Květa Válová: Čtyři proti všem, 1968, 
olej na plátně, 134,5 x 162 cm,    
konečná cena:  2 480 000 Kč
Arthouse Hejtmánek 10. 12. 2019

Velké plátno malířky a kreslířky Květy Válové způsobilo aukční senzaci. Již před samotným prodejem v prosinci 2019 u Arthouse Hejtmánek se o něm hovořilo jako o galerijním kusu se silným, až silovým nábojem. Čitelná ikonografie i vročení odkazovaly k událostem z října 1968 a jedna z „Válovek“ – sesterského dua Jitka a Květa – se pod tento svůj jasně formulovaný názor nebála podepsat, vlevo i vpravo dole. Dražba Čtyř proti všem začínala na 471 tisíci korun (vč. poplatků) a zájem sběratelů obraz navýšil na více než pět set procent vyvolávací částky. Konečná částka těsně pod 2,5 miliony korun znamenala pro autorku nečekaně vysoký rekord a vůbec první milionový úspěch na domácím trhu s uměním. Skvělý prodejní výsledek se s předstihem připojil k zaslouženým oslavám stoletého výročí narození dvojčat Válových, které se připomnělo v loňském roce.

5/ Běla Kolářová: Žiletka I

Běla Kolářová: Žiletka I, 1969,
asambláž úlomků žiletek 90 × 56,5 cm,
konečná cena: 2 020 000 Kč
1. Art Consulting CZ 25. 3. 2018

Téměř metrová asambláž z úlomků žiletek sice byla vytvořena již v roce 1969, ale na svou výstavní premiéru si musela počkat dlouhých šestadvacet let. A na aukční úspěch dalších třiadvacet. Z dnešního pohledu, kdy je Běla Kolářová jednou z nejžádanějších českých umělkyň, se zdá být prodejní peripetie Žiletky těžko uvěřitelná. V roce 2008, tedy již po autorčině reprezentativní retrospektivě v Národní galerii (2006), nabízela asambláž Galerie Art Praha za vyvolávací cenu 290 tisíc korun (bez provize) – a položka sběratele nezaujala. Dva roky nato zkusila Žiletku předložit aukční síň 1. Art Consulting za 190 tisíc korun (bez provize) – a opět odešla s nepořízenou. Případným kupcům se částka zdála patrně příliš vysoká, vždyť tehdejší maximum Kolářové mělo hodnotu kolem 33 tisíc korun. Situace na trhu se však v následujících letech změnila a výtvarnice postupně získávala své nezastupitelné místo v dějinách českého poválečného umění, takže třetí pokus o prodej Žiletky I se nakonec zdařil. U téhož dražebníka za vyvolávací sumu 1,7 milionu korun, tedy přes 2 miliony včetně poplatků. Jeden on-line prodej eviduje ve svých záznamech i portál Artslimit (položka 50 s kladívkovou cenou 1,3 milionu korun).

6/ Adriena Šimotová: Očista

Adriena Šimotová: Očista, 1969,
tempera na sololitu, 122 x 93 cm,
konečná cena:  1 920 000 Kč
Galerie Kodl 26. 11. 2017

Na sololitové desce s motivem zdánlivě každodenní rutinní péče komponovala Šimotová svůj tehdy oblíbený výtvarných vzorec. Jasné barvy a fragmentárně zachycené objemy koupelnových dlaždiček, zrcadla nebo kartáčku se odrážejí od bílého, čistého pozadí. Koncem 60. let se pětačtyřicetiletá autorka profilovala hlavně jako malířka, a Očista tak spadá do jejího nejzralejšího „obrazového“ období. O dva roky později  tento výtvarný projev navždy opustila. Dobře zdokumentované dílo pocházelo přímo z ateliéru Šimotové a soukromý majitel jej prostřednictvím Galerie Kodl předložil k prodeji před šesti lety. Licitovat se začalo na 600 tisících korunách. Brzy se položka přehoupla přes milionovou hranici, aby byla přiklepnuta za kladívkových 1,6 milionu, tedy 1,92 milionu korun včetně provize. Aktuálně je Očista ve sbírce Kunsthalle Praha.

7/ Věra Janoušková: Míra času

Věra Janoušková: Míra času, 1960-65
olej, kyvadla, dřevo, 46 x 86 x 7 cm,
konečná cena:  1 920 000 Kč     
Galerie Pictura 25. 3. 2015

Dílo partnerského tandemu Věra a Vladimír Janouškovi leží na pomezí závěsného obrazu, instalace či reliéfu. Do sedm centimetrů silné reliéfní plochy svého manžela vložila sochařka Věra rozená Havlová malá kyvadélka, která, dle výstavního katalogu z roku 2004, měla být vůbec prvním použitím odpadního smaltovaného plechu v její tvorbě. „Upcyklační“ práce s výrazně barevnými železnými kusy, sešitými svářečským drátem, se pak stala jejím sochařským jazykem. V roce 2015 se v Galerii Pictura zahajovalo na 480 tisících včetně provize a zakončilo se čtyřnásobným nárůstem na více než 1,9 milionu korun vč. provize. Úspěch Míry času jen doložil komerčně nejúspěšnější sezónu Věry Janouškové, neboť roční obrat za 7 jejích děl činil tehdy přes 3,8 milionu. Takto vysoká čísla se v dalších letech již nezopakovala, třebaže počty autorčiných děl v aukčních prodejích stoupaly až k desítkám (například rok 2016 a 21 prodaných položek). Uvidíme, zda sběratelský zájem o multižánrovou tvorbu Věry Janouškové oživí například od září zpřístupněný ateliér manželů Janouškových s novou instalací na smíchovské Kotlářce.

8/ Adriena Šimotová: Zrcadlo

Adriena Šimotová: Zrcadlo, 1971,
akryl na sololitu, 185 x 168,5 cm, 
konečná cena:  1 908 000 Kč     
1. Art Consulting CZ 9. 6. 2016

V absolutním žebříčku nejdražších děl českých umělkyň patří Zrcadlu osmé místo, v dílčím autorčině srovnávání by obsadilo čtvrtou příčku. Patřilo k závěrečné fázi Šimotové malířské etapy a zpracovávala v něm své oblíbené intimní rituály jako česání nebo mytí. Velký akryl na sololitu si i díky vysoké vyvolávací ceně připsal tehdejší autorčinu rekordní částku 1,9 milionu korun a pro aukční síň 1. Art Consulting to znamenalo další z velmi drahých prodejů v Šimotové nejúspěšnější sezóně, tedy v roce 2016. Statistika serveru Artplus jej vede jako položkově nejpočetnější rok (62 prodaných děl) a také nejsilnější, co se týče finančních objemů (téměř 8,3 milionu korun vč. provize). 

9/ Běla Kolářová: Variace na dva trojúhelníky IV.

Běla Kolářová: Variace na dva trojúhelníky IV., 1968,
asambláž z patentek, karton, rám, sklo, 58 x 58 cm,
konečná cena: 1 880 000 Kč     
Aukční dům Sýpka 15. 10. 2017

Čtvercová asambláž z patentek v originální adjustaci si stejně jako jiná díla Kolářové z TOP 10 našla své publikum poměrně pozdě. Minimalistická konstelace spínadel různých velikostí evokuje op-artovou hravost, ale zaznívá z ní i autorčin velký respekt k přehlíženým věcem denní (s)potřeby a ženské zkušenosti s nimi. Od roku vzniku k prvnímu aukčnímu prodeji uběhlo bezmála půl století. U aukčního domu Sýpka nasadili vyvolávací cenu na 280 tisíc korun bez provize a v katalogu počítali přibližně s dvojnásobným nárůstem. Čtrnáct dražitelů se však překonávalo příhoz po příhozu a napínavý sedmiminutový souboj nakonec vyhrál zahraniční zájemce za nečekaných 1,88 milionu korun včetně provize. O dva roky později se Variace č. IV objevila spolu s dalšími třemi ukázkami umění Kolářové na aukci u londýnských Sotheby´s. Momentálně je dílo v majetku Richard Saltoun Gallery, která jej poměrně často vystavuje (naposledy v roce 2020). Této sérii asambláží se daří i obecně, Variaci č. I prodávali v roce 2018 u 1. Art Consulting za 660 tisíc korun vč. poplatků a dnes se nachází ve sbírce Kunsthalle Praha.

10/ Běla Kolářová: Životopis jedné patentky III (Bájný Olymp)

Běla Kolářová: Životopis jedné patentky III (Bájný Olymp), 1982,
asambláž na papíře, 55 x 82 cm,
konečná cena: 1 800 000 Kč     
Galerie Kodl 28. 11. 2021

Oproti předchozím „spínadlovým“ realizacím byla před dvěma lety dražená asambláž až z počátku 80. let. Na obdélném formátu a s ilustrativním názvem a podtitulem Životopis jedné patentky III (Bájný Olymp) se Kolářová vyrovnávala s jinou situací. Manžel Jiří Kolář se odmítl vrátit z pařížského exilu, takže paní Běla musela zpět do komunistického Československa sama. Režimem vynucený tříletý pobyt strávila tak, „aby se zabavila něčím pracným“. Původně osm velkých desek poskládala do autobiografického cyklu s přízvisky Koncert v parku; Katechismus; Bájný Olymp; Černá epidemie; Modrá – bílá – červená; Dobré setkání; Povinná oslava; Na hliněných nohách. Jako kompletní série se díla již patrně nikdy nesejdou. Některé části jsou ve veřejných sbírkách, minimálně tři v soukromém vlastnictví. Číslo III. se předloni vydražilo za 1,8 milionu korun vč. provize u Galerie Kodl. Číslo VIII. se prodalo u 1. Art Consulting již o čtyři roky dříve za více než půl milionu korun a přes Richard Saltoun Gallery našlo dalšího, patrně zahraničního, majitele.