ČChi-Paj-š`: Sběrač chrastí / kolem 1940 / tuš a barvy na papíře / 66 x 40 cm

Tradičně největší pozornost na aukcích galerie Arcimboldo poutají díla čínského malířství 20. století (tzv. „národní malba“, tj. tušová malba v tradičním stylu). Nakupují je hlavně Číňané, kteří v tuto chvíli mají dost peněz na to, aby bez většího váhání vydávali miliónové částky – tím spíš, že na trhu v Číně ceny podobných obrazů dosahují dvojnásobné i trojnásobné výšky. Cenu čínského malířství 1. poloviny 20. století dnes v Číně zvyšuje vlna zájmu o domácí kulturní dědictví, které v 60. letech brutálně poznamenala Kulturní revoluce.

Nejdráž se již tradičně platí Čchi Paj-š´ (1864–1957), malíř, který měl v 50. letech v Číně postavení národního pokladu. Zásluhou malíře Vojtěcha Chytila (1896–1936), který Čchi Paj-š´ovy obrazy přivezl do Prahy již před válkou, se jeho jméno u nás dostalo záhy do širšího povědomí a řada Čechů, kteří v 50. letech přijížděli do Pekingu v rámci oficiální výměny, pak nakupovala jeho obrazy. V letošní aukci je nabízeno několik mimořádně zdařilých Čchi Paj-š´ových děl v žánru květiny a ptáci (kde se vyskytují také motivy různé havěti). Největší vyvolávací cenu (2 800 000 Kč) má pro autora méně typický obraz Sběrače chrastí z r. 1940 (č. 278), mně se však mnohem víc líbí menší obrázek Žabí návnada z r. 1957, nabízený za „pouhých“ 700 000 (č. 289). Jedná se o ukázku Čchi Paj-š´ova hravého stylu s plebejskou tématikou, jaký měl v oblibě v posledních letech života.

Sü Pej-chung: Vepř / 1947(?) / tuš na papíře / 23,5 x 24,7 cm

Druhým na čínském trhu mimořádně ceněným mistrem, jehož obrazy Arcimboldo také nabízí, je Sü Pej-chung (1895–1953). Sü studoval západní malířské techniky v Japonsku a ve Francii a po návratu do vlasti na konci 20. let se zde stal význačnou osobností moderního – tj. evropskou tradicí ovlivněného – malířství. Byl významným pedagogem a organizátorem kulturního života Čínské republiky a různé důležité posty zastával i po vzniku ČLR. To dnes také zvyšuje cenu jeho obrazů v očích čínských kupců, pro které je společenské postavení autora vždy důležité. Sü Pej-chungovy obrazy koní jako symbol vytrvalosti a prudkého pohybu vpřed v Čínské lidové republice mají nádech oficiálního umění. Jejich všudypřítomnost v nekonečném množství reprodukcí se člověku brzy začne zajídat. O to víc mě na letošní aukci překvapil Sü Pej-chungův žertovný obraz Vepře z r. 1947 nabízený za poměrně skromnou vyvolávací cenu 800 000 Kč (č. 279). Uvidíme, zda čínští kupci projeví smysl pro humor a vyženou cenu nahoru tak, aby se přiblížila ceně Kohouta na skalce z r. 1951 (č. 280). Ten je proveden v duchu podobném jako Süovy koně, včetně pozitivní symboliky, a působí dojmem vážného, oficiálního umění své doby.

Sü Pej-chung: Kohout na skalce / 1951 / tuš na papíře / 81,5 x 42,5 cm

Většinu nabízených předmětů nicméně tvoří menší sošky a užitkové předměty z různých částí světa, různých materiálů a také různé kvality. Mezi nimi vynikají drobné čínské sošky buddhů a bódhisattvů, případně další drobné bronzové předměty staré zhruba 1300 až 2000 let. Vyvolávací ceny nejsou příliš vysoké; pohybují se od 8000 do 40 000 korun a na rozdíl od miliónových obrazů lákají našince k úvahám o možné koupi. S ohledem na to, že čínští sběratelé a obchodníci pohybující se po mezinárodních aukcích o tyto předměty nemají obvykle velký zájem, lze předpokládat, že se neprodají o mnoho dráž, než kolik je vyvolávací cena.

Pro profesorku čínské literatury je pokušení dvojnásobné, když si začne představovat, že podobné předměty obklopovaly spisovatele a básníky dávných časů. Miniaturní bronzová nádobka s ještěrkami (č. 140) teoreticky mohla stát na stole historika S´-ma Čchiena. A elegantní sošky bódhisattvy Kuan-jin v ladném postoji a se zvlněnými stuhami a drapérií (položky č. 130–132) mohl mít u sebe Buddha básnictví, tchangský básník Wang Wej.

Bódhisattva Avalókitéšvara / Tibet 18. století / barvy na plátně / 74,5 x 56 cm

Lamaistické umění i s ohledem na zájem o duchovní kulturu Tibetu láká v poslední době stále víc zájemců u nás i v Číně. V letošní aukci galerie Arcimboldo je několik vynikajících ukázek malby 18. století. Avalókitešvara (v Číně známý jako Kuan-jin) obklopený girlandou pivoněk a broskví (č. 122) vyniká zářivými barvami, jemností provedení a smyslem pro detail. V podobně vytříbeném stylu je namalován také mongolský obraz boha deště Vadžrapáního ze stejné doby (č. 126). Na rozdíl od slitovného Avalókitešvary je Vadžrapáni zachycen v dramatickém postoji, který ještě zvýrazňuje jeho hrozivý zevnějšek s korunou z lidských lebek na hlavě a lidskou kůží přehozenou přes ramena. Mistrovství provedení, včetně ozvuků čínské malby patrných ve stylu obou těchto obrazů, napovídá provenienci v prostředí nejvyšších náboženských kruhů, případně vysoké aristokracie, snad i z okruhu panovnickeho dvora. Cena 16, respektive 18 000 rozhodně není přemrštěná.

Bůh deště Vadžrapáni / Mongolsko 18. století / barvy na plátně / 50 x 36,5 cm