O životním příběhu v březnu zesnulé Emily Fisher Landau (23. 8. 1920 – 27. 3. 2023) kolují dnes legendární historky. Jak zběhla ze studií „na sekretářku“. Jak svou první akvizici, velkou kinetickou plastiku od Alexandera Caldera, vezla domů autobusem. Jak celé pojistné, vyplacené po ozbrojené loupeži šperků, vložila do umění. Jak nebyla spokojená s první verzí své podobizny od Andyho Warhola. Na tyto úsměvné události ale navazovaly i další aktivity, které ještě zásadněji prohloubily vztahy mezi nesmírně energickou ženou a soudobým americkým kulturním a vědeckým prostředím.

Přímo podporovala začínající malíře a sochaře, v letech 1991 až 2017 provozovala soukromé Centrum pro umění, v roce 2010 věnovala své „srdeční záležitosti“, newyorskému Whitney Museum of American Art, téměř čtyři stovky děl ze své vlastní kolekce. V této celosvětově nejvýznamnější sbírkotvorné instituci pro dějiny amerického výtvarného umění také po desítky let působila jako přední členka správní rady. Nemalými finančními částkami podporovala medicínský i pedagogický výzkum v oblasti poruch učení, především dyslexie, s níž se Emily Fisher Landau potýkala i osobně.

Paní Emily Fisher Landau ve svém bytě na Manhattanu v roce 2002. V pozadí Fernand Leger, Studie k obrazu Stavební dělníci. Foto: Chester Higgins Jr./The New York Times

Sběratelčina jediná žijící dcera, podnikatelka a dědička části rodinného developerského impéria, Candia Fisher spolu s experty ze Sotheby’s vybrali do pozůstalostní aukce přes stovku děl, jejichž provenienční historie je nejlepší průvodkyní po osudech a důležitých momentech v budování mnohatisícové sbírky. Jejich stále ještě majitelka se rozhodla matčin odkaz nabídnout veřejnosti s tím, že jí samotné pomohly najít vlastní cestu k výtvarnému umění, takže stejné poslání mohou plnit i nadále. A stejně jako Emily Fisher Landau v druhé fázi své sběratelské kariéry vizionářsky podporovala soudobé umělce, bude tak její dcera činit i v 21. století. 

Pablo Picasso: Žena s hodinkami (Portrét Marie-Thérèse Walter), 1932, 
olej na plátně, 130 x 97 cm,
odhadní cena: nezveřejněno 
Sotheby´s New York 8. 11. 2023
vpravo: Obraz visel pětapadesát let v obývacím pokoji apartmánu Fisherových na Park Avenue (2010). Foto: Marilynn K. Yee/The New York Times

Dražební harmonogram představí ve středu 8. listopadu jednatřicet položek, v čele s nejatraktivnějším kusem večerní licitace, Picassovou Ženou s hodinkami z autorsky nejsilnějšího roku 1932. Pořadatelé přesnou odhadní sumu nesdělili, ale spekuluje se o částce kolem 120 milionů dolarů (bez poplatků). Klasika moderního umění pod středeční kladívko dále doprovodí například Jasper Johns, Ed Rusha, Cy Twombly nebo Andy Warhol v řádu desítek milionů dolarů, Agnes Martinová nebo Willem De Kooning v rozmezí jednotek milionů dolarů. Nejdostupnější položkou první části aukce bude Portrét Emily Fisher Landau od Andyho Warhola s katalogovým odhadem kolem 600 tisíc dolarů (vše bez poplatků).

Pohled do obývacího pokoje vily v Palm Beach na Floridě (2011). V pozadí obraz Bez názvu XV od Willema De Kooninga (odhadní cena 6 000 000 - 8 000 000 USD), v popředí kinetická plastika Alexandera Caldera (odhadní cena: 1 500 000 - 2 000 000 USD). Zdroj: Architectural Digest December 2011

Pokračování se u Sotheby’s koná hned další den, ve čtvrtek 9. listopadu. V denním klání se o pozornost dražitelů utká dvaaosmdesát uměleckých děl, vedle menších pláten i práce na papíře nebo plastiky a objekty. Tři top položky budou zahajovat s cenovkou přes jeden milion dolarů, na nejlevnější nákupy v rámci čtvrteční licitace by mohly „stačit“ dva až tři tisíce dolarů (vše bez poplatků). Předaukční výstavní kampaň po Evropě, Asii, Blízkém východě a jihu Spojených států dává tušit, že organizátoři cílí na movité publikum z celého světa a spekulativní čísla možného prodejního úspěchu mezi 400 až 500 miliony dolarů za oba dva dny mohou být ve finále reálná. Tím by se výběr ze sbírky Emily Fisher Landau zařadil mezi absolutně nejpovedenější veřejné dražby z jedné sbírky posledních let, po bok Paula Allena, exmanželů Mackloweových nebo Davida a Peggy Rockefellerových.

Od diamantů k plátnům

Rodilá Newyorčanka Emily Lanzner pocházela ze středostavovské rodiny, otec ji po střední škole poslal na vyšší studium pro sekretářky. Spíš než psaní na stroji a těsnopis mladou podnikavou ženu zajímala hudba a pulzující život na Manhattanu, než se jako dvacátnice seznámila se svým o dvacet let starším „bytným“, Martinem Fisherem, majitelem jejího domu v Queens a zakladatelem malé rodinné stavební firmy Fisher Brothers. Narodili se jim tři děti a v poválečném období se podnik tří bratrů rozrostl na velkou developerskou společnost, budující kancelářská sídla po celém New Yorku. Výtvarná díla jako komoditu a statusovou záležitost představil Emily právě manžel. Ona k tomu časem přidala vytříbené oko, cit pro autenticitu a především celoživotní touhu poznávat a něco nového se učit. Jako autodidaktka v oboru umění tuto zkušenost kdysi shrnula do jednoduché rady: “Never stop learning. Never stop looking. Art is the greatest teacher.”  (Nepřestávej se učit, nepřestávej se dívat. Umění je největším učitelem.)

S důležitými nákupy začali Fisherovi ještě společně. Například draženou Picassovu Ženu s hodinkami si pořídili v listopadu 1968, pan Martin Fisher zejména kvůli prestiži „mít na Picassa“ a výraznému koloritu – trpěl daltonismem, tedy částečnou barvoslepostí. Paní Emily Fisher v malbě navíc rozpoznala důležitou etapu Picassovy tvorby, eruptivní období roku 1932. Na dalších pětapadesát let se obraz usídlil nad krbem v jejich vyhlášeném designovém apartmá na Park Avenue a do veřejné aukce jde v historii vůbec poprvé.

Přelomová událost, která budoucí legendu amerického sběratelství nasměrovala k vlastní cestě, se odehrála záhy poté, na jaře roku 1969. Jednoho odpoledne se do bytu Fisherových vloupal zlodějský gang, který odcizil trezor plný drahocenných náhrdelníků, prstenů, broží a náramků, osázených diamanty, smaragdy, tyrkysy a rubíny. Vyplacené pojistné v hodnotě milionu dolarů (tehdejších) pak Martin Fisher předal své ženě, aby si mohla šperkovnici obnovit. Paní Emily se však rozhodla jinak a celou částku obratem investovala do umění.

Mark Rothko: Bez názvu, 1958,
olej na plátně, 233,4 x 176,5 cm
odhadní cena: 30 000 000 - 40 000 000 USD (bez poplatků)
Sotheby´s New York 8. 11. 2023

Nejdříve do osvědčených modernistů jako Mattise nebo Mondriana, poté do americké abstrakce a minimalismu (Mark Rothko nebo Agnes Martin). Po smrti manžela v roce 1976 se na čas stáhla z veřejného kulturního života. O dva roky později přidala ke svému příjmení ještě Landau, po sňatku s bývalým textilním průmyslníkem Sheldonem Landauem. Počátkem 80. let se nadchla pro soudobé autory a z prestižních prodejních galerií a aukčních síní se přesunula přímo do ateliérů a tvůrčích dílen v SoHo nebo East Village za tehdy začínajícími Keithem Haringem či Matthew Barneym.

Andy Warhol: Autoportrét, 1986,
akryl a sítotisk na plátně, 203,2 x 203,2 cm,
odhadní cena: 15 000 000 - 20 000 000 USD (bez poplatků)
Sotheby´s New York 8. 11. 2023
 

Její oblíbený Andy Warhol naopak s potěšením navštěvoval akce vyšších vrstev. Orientace na americké umění a zájem o sběratelství jako fenomén přivedly Emily Fisher Landau v roce 1989 do správní rady Whitney Museum of American Art (Muzeum Gertrudy Vanderbilt Whitney pro americké umění) a o třiadvacet let později k rozhodnutí věnovat do expozice 367 děl, v odhadované hodnotě bohatě přes 50 milionů dolarů. Z prostor muzea také pocházejí známé fotografie z oslavy jejích devadesátin.

Interiér vily v Palm Beach na Floridě (2011). Zdroj: Architectural Digest December 2011
Na stěně:
Agnes Martin: Bez názvu č. 1, 1995,
akryl a tuha na plátně, 152,4 x 152,5 cm,
odhadní cena: 3 500 000 - 4 500 000 USD (bez poplatků)
Sotheby´s New York 8. 11. 2023

S rozrůstající se vlastní sbírkou, čítající svého času přes půldruhého tisíce položek, měla v průběhu dekád různé plány. Nejmilejšími díly si nechala vyzdobit rezidenci v New Yorku, venkovské sídlo v Connecticutu nebo vilu ve floridském Palm Beach, pro dalších více než tisíc exponátů nechala adaptovat bývalou továrnu na padákové postroje v newyorské čtvrti Queens a mezi léty 1991 až 2017 tam pod hlavičkou Fisher Landau Center for Art hostila krátkodobé i stálé výstavy nebo závěrečné klauzury studentů z Columbia University. Stále nadšená uměnímilovná dáma Emily Fisher Landau se tak setkávala s o dvě až tři generace mladšími výtvarníky.

V nultých letech ji ranila řada smutných událostí – tragické letecké neštěstí syna Anthonyho (2003), úmrtí nejstaršího syna Richarda (2006) a manžela Sheldona (2009) – a musela se vyrovnat i s celosvětovou ekonomickou krizí v roce 2008. Na sklonku života jí pověstnou energii ubíral boj s Alzheimerovou chorobou. Emily Fisher Landau zemřela letos v březnu ve věku 102 let.

Její jediná dcera Candia Fisher, do listopadové aukce majitelka matčina sběratelského odkazu, ráda sdílí jeden příběh, připomínající druhou stranu zločinu, který stál na úplném počátku celoživotní vášně pro americké umění. Pokaždé, když Emily potkala nějakou ženu ozdobenou drahocennými šperky, nezapomněla poznamenat, kolik skvělých děl by se za to dalo pořídit.