Nový investiční fond umění cílí na výnos 10 procent ročně
12. prosince 2023
Text Machková Magda | Foto Sotheby´s, Christie´s | Datum 12.05.2023
Pro nadcházející květnové týdny si newyorské aukční síně připravily desítky sběratelských hitů. Mezi nejatraktivnější nabídky bude nepochybně patřit i rozměrná bronzová plastika sochařky Louise Bourgeoisové s odhadní cenou až 40 milionů dolarů
Na čtvrtek 18. května připravili experti ze Sotheby´s výběr z aktuálních trendů současného umění, který se bude dražit od 18. hodiny. Následně, o hodinu později, přijde na řadu přehlídka dvaatřiceti položek od slavných autorů a autorek druhé poloviny 20. století.
Jen čtyři osobnosti jsou zastoupeny více ukázkami své tvorby a z nich je jediná žena, americká sochařka francouzského původu Louise Bourgeoisová (1911-2010). Přibližně uprostřed pomyslného žebříčku odhadních částek se nachází její na bílo natřená bronzová stéla Listening One (Naslouchající, 2 až 3 miliony dolarů bez poplatků), navržená již koncem 40. let a odlitá v roce 1982.
Naopak na špici celé aukční nabídky posunuli dražebníci její druhou realizaci, více než třímetrovou verzi ikonické plastiky Spider (Pavoučice), s předpokládanou cenou mezi 30 a 40 miliony dolarů (orientačně 660 milionů až 880 milionů korun bez poplatků). Bronzovou sochu na své osudové téma nechala tehdy pětaosmdesátiletá Louise Bourgeoisová odlít přímo pro vlastní expozici v rámci Bienále v São Paulu v roce 1996, pro něž mimo jiné navrhla i oficiální logo. Po výstavě ji koupil brazilský bankéř a sběratel Olavo Setubal a ve správě firemní nadace Fundação Itaú pak po léta putovala jako dlouhodobá zápůjčka po různých muzeích a galerijních institucích.
Aukční úspěch již na spodní hranici katalogového odhadu by znamenal absolutní autorský rekord, neboť nejvyšší kladívkovou cenu drží jiná varianta Pavoučice, přiklepnutá za 28 milionů dolarů u newyorských Christie´s přesně před čtyřmi lety. Tehdy šlo jen o mírný nárůst v mezích předaukčního odhadu 25 až 35 milionů dolarů. Situace se nicméně od té doby změnila a světové maximum v kategorii sochařek je opravdu na dosah.
Aukční strategii kromě špičkové kvality konkrétního díla s číslem 1/6, proslulosti samotné autorky a zajímavé provenienci jistě ovlivnila i zpráva z loňského června, kdy prestižní soukromá galerie Hauser & Wirth oznámila v rámci své účasti na veletrhu Art Basel prodej ocelové varianty Pavoučice (1996) za 40 milionů dolarů. Lze předpokládat, že privátní nákup nezveřejněným soukromým sběratelem byl domluven již předem a anoncovaná částka již zahrnovala poplatky a jiné finanční náklady, nicméně i tak by šlo o doposud nevídané ocenění jakéhokoli díla umělkyně-sochařky.
I přes neoddiskutovatelné postavení v dějinách plastického umění a dosavadní aukční rekordy Louise Bourgeoisová stále výrazně zaostává za nejdražšími prodeji mužských kolegů. Všechny částky v sochařské TOP 3 se pohybují přes sto milionů dolarů a patří jedinému autorovi, Albertu Giacomettimu.
Pro dnešního diváka je synonymem tvorby Louise Bourgeoisové právě pavoučí bytost, v měřítku drobná, střední nebo i monumentální kovová plastika „arachnoida“ s malým tělem a gigantickýma nohama. V anglickém prostředí titulují sochu neutrálně jako Spider, ale čeština, obdobně jako například francouzština, si může dovolit poukázat na klíčovou hodnotu sochařčina uměleckého výrazu posledních dekád a nazývat ji ve shodě s autorčinou interpretací jako Pavoučici. Bourgeiosová do všech pavoučích samic projektovala své vzpomínky na matku Joséphine, která zemřela na španělskou chřipku, když bylo Louise jednadvacet let.
K tomuto dnes již kanonickému vizuálnímu emblému moderního umění však vedla téměř osmdesátiletá tvůrčí cesta. Budoucí světoznámá sochařka se narodila na Štědrý den v roce 1911 v Paříži. Většinu dětství měla spojenu se zážitky z rodinné firmy, zabývající se restaurováním historických tapiserií a textilií. Otec se staral především o obchod a prodejní galerii ve čtvrti Saint Germain, matka vynikala tkalcovským uměním a vyšíváním. Louise na ní obdivovala jak rukodělnou dovednost, tak přeneseně schopnost opřádat své nejbližší do ochranné sítě, která pokud se někde protrhne a hrozilo by nebezpečí zvenčí, opět ji rychle a pevně zašije.
Smrt matky Joséphine v roce 1932 její dceru osudově poznamenala. Třebaže zrovna získala na Sorbonně titul za studium matematiky, přihlásila se na výtvarnou Akademii, kde ji jeden z pedagogů, malíř Fernand Léger, nasměroval k sochařství. Krátce na to se provdala za amerického historika umění Roberta Goldwatera a usadila se s ním na Manhattanu.
„Pavoučí formulí“ se poprvé zabývala na malé uhlové kresbě už v roce 1947, těžištěm tématu se nicméně stala až 90. a nultá léta. Tehdy bylo Bourgeoisové již přes osmdesát let, měla za sebou přelomovou retrospektivu v Muzeu moderního umění (MoMA) – mimochodem vůbec první výstavu věnovanou ženě-sochařce v historii této prestižní instituce (1982). Svou přesvědčivou tvorbou mimo oficiální -ismy amerického poválečného umění se již bezpečně etablovala mezi významné autory a autorky.
Do všeobecného povědomí ji však katapultovaly až Pavoučice, jimž se v kresbě, grafice a plastice všech měřítek věnovala až do konce života. Osmero bronzových či ocelových nohou s hlavohrudí, často ochraňující ve svých útrobách kamenná vejce, nechávala sochařka odlévat v limitovaných sériích, obvykle do šesti kusů, a do svého depozitáře ukládala vždy jednu autorskou verzi (tzv. AP, artist's proof).
Bourgeoisová vytvořila asi 42 velkoformátových až gigantických Pavoučic, z nichž více než třetina je nyní ve veřejných sbírkách po celém světě v Evropě, Americe i Asii. Asi nejslavnější realizací se stala monumentální socha s příznačným názvem Maman (francouzsky Maminka) z roku 1999, kterou autorka původně připravila pro svou instalaci při prvním otevření známé galerie Tate Modern v Londýně v roce 2000. Od té doby zdobí její téměř jedenáctimetrová aluze na mateřskou sílu a vyrovnanost různé venkovní expozice (z originálu pořízeno šest bronzových odlitků).
Na veřejném uměleckém trhu se i z kapacitních důvodů obchodují především menší díla, v posledních dvou dekádách se nabízela přibližně dvaadvacetkrát. Za rekordní úspěch z před čtyř let se na druhé místo zařadila Pavoučice s prodejní částkou přes 28 milionů dolarů (Christie´s NY 2015). Na třetí příčce aktuálně figuruje Pavoučice IV., které se podařilo navýšit svou hodnotu za pět let o téměř dva miliony dolarů. U Sotheby´s v roce 2017 za něj nový majitel vydal 14,8 milionu dolarů, vloni na jaře už musel zájemce zaplatit skoro 16,5 milionu. Další dvě Pavoučice z autorčina TOP 10 dosáhly na částky přes 10 milionů dolarů, „nejlevnější“ plastika s pavoučí ikonografií se vydražila před jedenácti lety za více než 566 tisíc dolarů (Christie´s NY).
V českém prostředí se dílo Louise Bourgeoisové s jednou z prvních velkých pavoučic představilo v roce 1995 na výstavě Sídlo paměti v Galerii Rudolfinum.
V Česku vznikl další investiční fond, který bude zhodnocovat prostředky investorů nákupem a prodejem uměleckých děl. Fond Collectiv Art OPF se zaměří převážně na české autory klasické moderny a poválečného umění. Nakupovat bude i díla mladých umělců....
12. prosince 2023Milionových obrazů má Jindřich Štyrský na svém kontě již přes čtyři desítky, počítáno v českých korunách. V eurech však ještě žádný. Tuto situaci může zásadním způsobem změnit první prosincová středa, kdy se bude dražit autorovo vrcholně surrealistic...
5. prosince 2023O Karlovi Černém bylo v prvním pololetí letošního roku na aukcích hodně slyšet. Nyní se na trh dostává plátno patřící k nejmonumentálnějším autorovým dílům, které kdy byly draženy v aukci. O Karlův most se začne bojovat na 4,5 milionu korun bez provi...
23. listopadu 202312. prosince 2023
5. prosince 2023
23. listopadu 2023
15. února 2024
15. února 2024