Gustav Klimt: Dáma s rukávníkem / 1916–17 olej na plátně / cca 50 x 50 cm soukromá sbírka; zápůjčka do NG

 

Obraz Dáma s rukávníkem Gustav Klimt namaloval v době první světové války, v letech 1916–17. V té době mu bylo čtyřiapadesát let a byl respektovaným a komerčně velice úspěšným umělcem. Přesto umělecky neustrnul a jeho malířský styl se dál vyvíjel. Osobitým způsobem reflektoval lekci fauvismu i tvorbu svých o generaci mladších následovníků Egona Schieleho a Oskara Kokoschky. Jedním ze stěžejních děl ze závěrečné epochy Klimtovy tvorby – malíř umírá na infarkt v únoru 1918 – je rozměrný obraz Panna z roku 1913, který je ve sbírce Národní galerie. Právě před sto lety jej z pražské výstavy spolku Deutsch-böhmischer Künstlerbund, jehož byl Klimt členem, zakoupil německý odbor Moderní galerie, předchůdkyně dnešní NG. Galerie, nadace ustavená na podporu českého a německého umění císařem Františkem Josefem, za obraz zaplatila tehdy fantastickou sumu 20 tisíc korun. Jen pro srovnání: Zákon o státní službě z roku 1914 stanovuje nástupní plat soudního čekatele 1 tisíc korun ročně.

Zda je obraz Dáma s rukávníkem portrétem konkrétní dámy, či jde spíše o symbolické zpodobnění tajemné ženské krásy, není zřejmé. V Klimtově díle se setkáme s příklady obou přístupů. Obraz byl vystaven na vzpomínkové výstavě, kterou na malířovu počest v roce 1926 uspořádala Vídeňské secese, od té doby však nebyl na veřejnosti k vidění. V držení rodiny, ze které je zapůjčen, je prý již od začátku 30. let. Je zmiňován v soupisu Klimtových děl z roku 1967 a byl prý barevně reprodukován v jedné z malířových monografií z 80. let. Podle kurátorky Olgy Uhrové byla malba v 70. letech odborně zakonzervována, jinak do ní nebylo zasahováno a obraz je v stabilním stavu. Nic bližšího k dílu pracovníci galerie zatím nejsou schopni sdělit. Od prvního kontaktu s majiteli, kteří Národní galerii sami kontaktovali s nabídkou zapůjčení, po vystavení obrazu ve stálé expozici vedle malířových obrazů Panna a Vodní zámek (1909) neuplynuly ani čtyři týdny.

Gustav Klimt: Adéla Bloch-Bauer / 1907 olej na plátně / 138 x 138 cm cena: 135 000 000 USD; privátní prodej / Neue Galerie, New York

Kolik by takovýto obraz stál, kdyby přišel na trh? Děl, s kterými by šlo Dámu s rukávníkem srovnávat, není mnoho. V posledních deseti letech aukcemi Christieʼs a Sothebyʼs prošlo pouhých dvaadvacet Klimtových obrazů, počítaje v to i jeho raná díla a malířské studie. Od Edvarda Muncha či Jamese Ensora, kteří mají v kontextu západního umění přelomu 19. a 20. století podobnou pozici jako Klimt, se na trhu ve stejné době objevilo více než padesát děl, přičemž ani jeden z nich nepatří mezi tak populární autory, jako jsou francouzští impresionisté a postimpresionisté. Jedním z důvodů malé dostupnosti Klimtových děl je, že malíř po většinu své kariéry nepracoval pro volný trh. Jako vyhledávaný portrétista vídeňské buržoazie žil především ze zakázek. Pro volný trh maloval pouze své krajiny. Tomuto žánru se věnoval vždy během prázdninových pobytů v Solnohradsku a v severní Itálii, kde každoročně vytvořil pět nebo šest obrazů. Právě Klimtovy krajiny se také v aukcích objevují nejčastěji, přičemž jejich ceny se dnes pohybují kolem 30 milionů dolarů. Vodní zámek, který patří do této kategorie, Moderní galerie získala v roce 1910 za 2 tisíce korun.

Nejdražším Klimtem – v tomto případě však nešlo o dražbu, ale o privátní prodeje – je slavný zlatý portrét Adély Bloch-Bauerové, který v roce 2006 Ronald Lauder koupil za 135 milionů dolarů. Obraz byl spolu s dalšími čtyřmi malířovými díly před osmi lety po vleklém soudním sporu restituován z Rakouské galerie. Zbývající díla, další portrét Adély Bloch-Bauerové a tři krajiny, se pak v aukci Christieʼs prodaly za 30 až 88 milionů dolarů. Aukce učinila definitivní tečku za sporem o dědictví vídeňského podnikatele s československým pasem Ferdinanda Bloch-Bauera. Klimtovy obrazy byly konfiskovány nacisty, samotný Ferdinand Bloch-Bauer (jeho žena Adéla zemřela již v roce 1925) však unikl přes Československo do Švýcarska. Zemřel několik měsíců po konci války a veškerý svůj majetek (před válkou mu mimo jiné patřil i zámek v Panenských Břežanech u Prahy) odkázal dětem svého bratra. Jeden z trojice dědiců o tři roky později podepsal s rakouskou vládou dohodu, kterou se pěti Klimtových obrazů zřekl výměnou za vývozní povolení k ostatním dílům strýcovy sbírky. V roce 2000 poslední z dědiců, tehdy čtyřiaosmdesátiletá Marie Altmannová zažalovala u kalifornského soudu rakouský stát, že tento souhlas byl vynucený. Po šesti letech sporů nakonec Rakousko nárok paní Altmannové uznalo a obrazy vydalo. Stát měl možnost všech pět obrazů koupit za 70 milionů eur, nabídky ale nevyužil. Požadovaná cena totiž odpovídala ročnímu rozpočtu všech rakouských muzeí dohromady. Souhrnná částka, za kterou byly obrazy nakonec prodány, byla více než trojnásobná.

Gustav Klimt: Ria Munk III / 1917–18 olej na plátně / 181 x 90 cm cena: 18 801 250 GBP / Christieʼs 23. 6. 2010

 

Z Klimtových obrazů, které v posledních letech prošly aukčním trhem, má k Dámě s rukávníkem námětem i vročením nejblíže nedokončený portrét Rii Munkové z let 1917–18, který byl před čtyřmi lety na aukci Christieʼs v Londýně vydražen za 18,8 milionu liber, v přepočtu na koruny tedy přibližně za 590 milionů. Obraz zapůjčený do pražské Národní galerie je výrazně menšího formátu, i tak se však dá předpokládat, že na aukci v Londýně či New Yorku by jeho cena startovala někde kolem 10 milionů dolarů (200 milionů korun). Pokud by jej tedy český stát chtěl koupit, padl by na to prakticky celý roční příspěvek ministerstva kultury na provoz Národní galerie. 

Video z tiskové konference