Aukční trh má za sebou rekordní první pololetí

Výsledky trhu za první pololetí 2022

Tuzemské aukční síně zaznamenaly letos nejvyšší obrat za první pololetí. Padl nový rekord za jedno dílo. Sběratelé zvedli v aukcích ceny nejvíce v historii. Poprvé se také celkově na trhu prodala více než polovina nabízených položek. Hlad po umění přiživují obavy z inflace a částečně i z války na Ukrajině.

Po loňském rekordním roce český aukční trh s uměním roste i letos. Poprvé v historii padla hranice 100 milionů korun za jedno dílo. Celkový obrat sledovaných sálových dražeb se vyšplhal na rekordních 910,8 milionů korun včetně aukčních provizí, což je o 7 procent více než v prvním pololetí loňského roku. Ve srovnání s první polovinou roku 2019 byl dokonce vyšší o 26 procent.
 

Obrat a součet vyvolávacích cen prodaných děl za 1. pololetí

(v mil. Kč včetně aukční provize)

Navýšení konečných cen proti vyvolávacím cenám

(průměr za pololetí v %)

 
Růst je vidět také na vývoji Indexu Art+, který vyjadřuje vývoj aukčního trhu s uměním. V květnu se hodnota indexu vyšplhala na dosavadní rekord 1793 bodů. První pololetí Index zakončil na 1785 bodech. I přes pokles zůstal nad nejvyššími hodnotami loňského roku.
 

Vysoké prodeje

 
Ve stínu vysoké inflace a války na Ukrajině jsou letos sběratelé ochotní na aukcích za umělecká díla utrácet ještě více než loni. Aukčním síním se osvědčil model hybridních aukcí, kdy se kromě účastníků v sále a na telefonu o koupi uměleckých děl uchází také zájemci připojení přes internetové aukční platformy. 
 

Výsledkem hybridních aukcí je více zájemců o jednotlivá díla a vyšší dosahované ceny. V průměru se konečné ceny vyšplhaly o 85 procent nad ty vyvolávací. Tak vysoké navýšení tuzemský trh nepamatuje. Částečně tento ukazatel ovlivnily samy aukční síně tím, že vyvolávací ceny nasazovaly záměrně níže, aby do dražby přilákaly více zájemců. Průměrné vyvolávací ceny oproti loňsku klesly o necelá 4 procenta.

Zájem o nákup umění, které řada kupujících vnímá jako bezpečné aktivum, které pomůže ochránit jejich úspory před znehodnocením, je vidět také z úspěšnosti aukcí. Letos poprvé se prodala dohromady na všech sledovaných aukcích více než polovina nabízených položek. Nové majitele našlo 4136 dražených děl a předmětů.
 

Počet prodaných a neprodaných položek
a celková úspěšnost aukcí za 1. pololetí

 
Úspěšnější aukce, pokud jde o podíl prodaných položek, zaznamenalo ve srovnání s loňským prvním pololetím jedenáct aukčních síní. Galerii Kodl se na květnové aukci podařilo prodat dokonce všechna nabízená díla. Přes 90procentní úspěšnost se dostala aukční síň European Arts. K této hranici se přiblížily také aukční domy Adolf Loos Appartment and Gallery a 1. Art Consulting.
 

Rostou ceny drahých i levných děl

 
Více než milion korun s aukční provizí byli ochotni zájemci zaplatit za 115 uměleckých děl. I to je dosavadní pololetní rekord. Celkem za milionová díla utratili 612 milionů korun. Více než polovinu z této částky ukrojilo jedenáct děl, která nové majitele přišla na více než 10 milionů korun. Tím nejdražším je letos zatím Staropražský motiv od Bohumila Kubišty, který se na aukci Galerie Kodl prodal za 123,6 milionu korun.
 

Díla prodaná za více než milion korun za 1. pololetí

(obrat v mil. Kč, počet děl v ks)
 
 
Boom se ovšem zdaleka netýká pouze superdrahých obrazů. Naopak v letošním prvním pololetí posílil i střední a nižší segment trhu. 
 
Na pět procent nejdražších položek, které letos začínaly na 535 tisících korunách připadalo necelých 74,5 procenta celkového aukčního obratu. Loni to bylo 76 procent. Průměrná cena v tomto segmentu vzrostla o 3,5 procenta.
 
Ve středním segmentu, který začínal letos na 120 tisíci korunách (hranice prodeje 20 % nejdražších položek) a končil na 535 tisících korunách, se průměrná cena zvedla meziročně téměř o 7 procent. V nižší cenové kategorii (počátečních 80 procent prodaných položek), která letos končila na 120 tisících korunách, se průměrná cena meziročně zvedla dokonce o 28 procent. Mezi roky 2021 a 2019 přitom tato cenová kategorie stagnovala.
 

Autorský žebříček vede Kubišta

 
Mezi autory se na první místo podle celkového obratu díky rekordnímu květnovému prodeji letos vyhoupl Bohumil Kubišta, za jehož díla sběratelé utratili 124,6 milionu korun. Druhá skončila Toyen, loňská aukční jednička, za jejíchž 31 dražených děl sběratelé zaplatili 94,9 milionu korun. Třetí nejvyšší obrat zaznamenaly obrazy Emila Filly. Za 15 dražených položek sběratelé dali 74 milionů korun. Pro srovnání v loňském prvním pololetí se stejný počet Fillových obrazů vydražil za 17,4 milionu korun.
 

TOP 5 autorů podle obratu na aukcích za 1. pololetí 2022

(obrat a průměrná cena včetně aukční provize v mil. Kč)
Pořadí Autor Obrat Počet děl Průměrná cena
1. Kubišta Bohumil 124,6 3 41,5
2. Toyen  94,9 31 3,1
3. Filla Emil 74,0 15 4,9
4. Šíma Josef 37,3 17 2,2
5. Čapek Josef 32,3 9 3,6
 
Do TOP 10 podle celkového obratu se letos dostali díky úspěšným prodejům také Josef Čapek (32,3 milionu Kč za 9 děl), Josef Lada (20,4 milionu Kč za 14 děl) či Václav Špála (15,9 milionu Kč za 9 děl).
 
Nejvíce děl se letos v aukcích objevilo od Jiřího Načeradského, který tak obhájil post nejprodávanějšího autora. Za 60 jeho děl letos sběratelé zaplatili 5,6 milionu korun. 
 

Necelých 50 milionů korun v on-line aukcích

 
Letos server Artplus.cz začal mapovat také dění na čistě on-line aukcích, jejichž průběh je časově ohraničený a nabízí podobný druh položek jako sálové aukce. Na nich se celkem prodalo 1841 položek za 48,9 milionu korun. V průměru za jedno dílo dražitelé zaplatili 26 555 korun, což bylo osmkrát méně než činil průměr v sálových aukcích. Potvrzuje se, že v čistých on-line aukcích se nabízejí spíše levnější položky.
 
I internetové prostředí vykazuje vysokou dynamiku. Účastníci on-line aukcí zvedli vyvolávací ceny v průměru o 78 procent. Prodalo se 42 procent dražených položek.
 
Cenová úroveň on-line aukcí je rovnoměrnější než u těch sálových. Pět procent nejdražších položek se na celkovém obratu podílelo ze 41 procent (proti 74,5 % na sálových aukcích). Nejdražším dílem vydraženým přes internet se stal obraz Mrtvý čas z roku 1957 od Jitky Kolínské, který se na dražbě Galerie Ustar prodal za 1,2 milionu korun. 
 

Související články

Dvacet let s Kupkou: z 5 až přes 200 milionů

Dvacet let s Kupkou: z 5 až přes 200 milionů

Top 10 Františka Kupky

V loňském roce uplynulo dvacet let od chvíle, kdy byly na českých aukcích poprvé draženy obrazy Františka Kupky. Nebyl to ale tehdy zrovna zářný úspěch. Obraz Ocel pije se s cenou 5,2 milionu korun sice stal nejdražším dílem roku 2003, původní očekáv...

23. ledna 2024
Po rekordních letech spadl obrat aukcí o 15 procent

Po rekordních letech spadl obrat aukcí o 15 procent

Trh s uměním v roce 2023

O čtvrt miliardy korun se proti roku 2022 propadl celkový obrat sálových aukcí. Podle předběžných odhadů stála v roce 2023 vydražená díla a artefakty dohromady 1,4 miliardy korun. Nejvíce byl cenový pokles znát u deseti nejdražších obrazů. Aukční sín...

20. prosince 2023
Nový celní sklad pro umění může oživit trh

Nový celní sklad pro umění může oživit trh

Dovoz uměleckých děl do Česka

Investoři do uměleckých děl či obchodníci s uměním mohou od podzimu využít při dovozu děl ze zemí mimo EU nový celní sklad, který zřídila společnost Artex. Díla umístěná v celním skladu nepodléhají platbě DPH za dovoz do Česka, jejíž sazba se od roku...

19. prosince 2023
Zobrazit všechny

Další články


<