Pavla Kosař, Etcetera Auction, foto: Kiva

Etcetera je nejmladší z českých aukčních síní, co stálo za jejím vznikem? Jakou mezeru na trhu se snažíte vyplňovat?

Definitivně to spustil můj návrat z New Yorku, kde jsem na NYU vystudovala oceňování umění. Etceteru jsme založili společně s Mirkem Jiřelem, který před lety založil svůj internetový portál Papier.cz a Tomášem Vrbou, jehož studio Aparat stojí nejenom za naším kompletním vizuálem.

Snažíme se nekopírovat nabídku ostatních aukčních domů a nenabízet jen prověřená jména vyhledávaných umělců. Ukazujeme sběratelům, že nabídka může být výrazně pestřejší. Pravdou je, že aukce Etcetery částečně odráží náš vkus, a to je dáno i tím, že se snažíme aktivně oslovovat autory, kteří nás zajímají a které bychom měli rádi v aukčním katalogu.
 

Víc než jiné aukční síně se zaměřujete na poválečné a současné umění, jaká jsou specifika tohoto segmentu?

Řekla bych, že to s sebou nese řadu výhod a to předně pro samotné sběratele, pokud je současné umění oslovuje a zajímá. Až na výjimky nemusíte tolik řešit autenticitu díla. Nebudete tak muset vynakládat ani prostředky na znalecké posudky. Cena děl bude zpravidla rovněž příznivější. Současní čeští autoři stále nedosahují tak vysokých cen jako jejich vrstevníci v zahraničí nebo u nás prověřená moderna. V neposlední řadě pak výběr děl nebude tak omezen jako u autorů, kteří svoji uměleckou dráhu už uzavřeli. Samozřejmě pokud je vaší motivací investice a finanční zisk, u začínajících současných autorů může jít o rizikovější investici.
 

Margita Titlová Ylovsky, Kresba Kirlianovým přístrojem, 1983, kresba
Kirlianovým přístrojem, planfilm, černobílý negativ, rám, sklo, 60 × 49,5 cm,
vyv. cena: 90 000 Kč (+ 23% provize), Etcetera 13. 4. 2019

Ve světě je poválečné a současné umění hlavním tahounem trhu. Jaká je situace u nás?

No tak to u nás zatím neplatí. V posledních dvou letech jsme však jistý posun již zaznamenali. Je to dobře vidět i na katalozích ostatních aukčních domů, které současné autory do svých nabídek zařazují čím dál častěji. Mnoho z těchto aukčních domů dnes vedle své aukční činnosti pořádá i výstavy a letní přehlídky současných mladých a začínajících autorů, což nebývalo v takové míře zvykem. Je to ale vidět i na opačné straně trhu s uměním. Řada klientů k nám přichází s tím, že se orientují na sbírání klasické moderny nebo krajináře, ale současné umění je něco, co je začíná zajímat. Uvědomují si však, že orientace na poli současného umění je vzhledem k nepřehlednosti a dynamice tohoto segmentu trhu mnohem složitější, vzdělávají se a chtějí poradit.
 

Jak jsou na tom aukce ve srovnání s galerijními prodeji? Platí stále, že se v aukci dají občas nakoupit díla žijících umělců za nižší ceny než z ateliérů či z galerií?

Asi ano. My ale umělce s cenami dolů netlačíme a respektujeme jejich cenovou politiku a snažíme se nekazit jejich zavedené ceny. Ne všechny položky však pocházejí přímo od autora a pak je věcí domluvy s majitelem, jak se cena postaví. Někdy mají vlastníci o tvorbě ceny přesnou představu, jindy potřebují poradit.
 

Marie Blabolilová: Chodba, 1978,
vaječná tempera, plátno, rám, 110 × 80 cm,
vyv. cena: 90 000 Kč (+ 23% provize), Etcetera 13. 4. 2019

Jaká je vaše zkušenost se samotnými umělci – je problém je přesvědčit, aby poskytli věci do aukce?

Záleží na mnoha faktorech. Je pravda, že zpravidla jsou autoři k aukcím nedůvěřiví, což je dáno nerozvinutou aukční kulturou u nás. Řadu z nich jsme schopni přesvědčit v momentě, kdy jim ukážeme, do jakého kontextu bude jejich práce zařazena, v jakém katalogu bude publikována a jak tam bude prezentována. Jindy mají reference od kolegů, kteří s námi už spolupracovali. Setkáváme se ale i s tím, že umělci nechtějí dávat věci do aukce v momentě, kdy dlouhodobě pracují s nějakou galerií, která je zastupuje. To je ale pochopitelné a plně to respektujeme. 

Ta nevole je dána také tím, že se u nás kopíruje zahraniční model, kde primární trh (galerie) i sekundární trh (aukce) fungují skvěle a navíc nezávisle na sobě. To dává zahraničním trhům s uměním úplně jinou dynamiku. Primární galerie (odebírající díla přímo od umělců) úzce spolupracují se svými umělci, často s nimi mají podepsanou exkluzivitu (smlouvu o výhradním zastupování), pořádají pravidelně svým autorům výstavy, vozí jejich díla na světové veletrhy a rozhodují o tom, do jakých sbírek budou jejich díla umístěna, a budují jejich reputaci. Tyto galerie se přirozeně snaží, aby díla jejich autorů na aukci neskončila, neboť to může zhatit dlouholetou práci o "značku" daného umělce a přirozený vývoj cen jeho děl.
 

Jiří David: Les, 1994, kombinovaná technika, plátno, 90 × 90 cm,
vyv. cena: 100 000 Kč (+ 23% provize), Etcetera 13. 4. 2019

Proto v zahraničí funguje pro nás pořád těžko pochopitelný institut pořadníků („waiting listů“), na který vás galerie zapíše jen v případě, že uzná vaši osobu a vaši sbírku za dostatečně významnou. Na takovém listu přitom můžete být zapsáni i několik let a to bez záruky, jaké dílo se na vás dostane. To, že máte víc peněz, vám nepomůže – klíčová je vaše reputace na trhu s uměním. Jakmile se ale dostane dílo takového autora s dlouhým pořadníkem neuspokojených klientů bez záruky, že na ně někdy dojde řada, do aukce, všechno je jinak. V aukci si totiž může umělecké dílo koupit každý – stačí zaplatit více než ostatní sběratelé. V ten moment se strhne velký boj neuspokojených sběratelů, jež jsou ochotni zaplatit mnohonásobně více, než co by dílo stálo v zastupující galerii. Jak jsem zmínila výše, takový skokový nárůst může ale narušit dlouhodobě budovanou cenovou politiku galerie a v konečném důsledku i samotného umělce. Proto si také primární galerie vyhrazují k prodávaným dílům předkupní právo. V momentě, kdy změníte názor a umělecké dílo budete chtít prodat, tak nejprve musíte jít zpět do primární galerie nabídnout přednostně jí nabídnout odkup daného díla. Teprve pokud primární galerie této možnosti nevyužije, může vlastník dílo předložit do aukce.

U nás se hranice primárního a sekundárního trhu stírají a ten primární funguje jen omezeně. V Česku totiž působí jen pár galerií, které zastupují malý počet autorů, kterým pořádají pravidelné sólové výstavy a systematicky s nimi pracují. V drtivé většině případů tedy platí, že kdo má víc peněz, ten bere. Navíc potenciální kupci si zvykli galerie obcházet a oslovovat umělce napřímo s vidinou, že něco ušetří. Tak ale kultivovaný trh s uměním dlouhodobě fungovat nemůže. To je jako mít trh s nemovitostmi bez realitních makléřů.
 

Tomáš Ruller: Prášení na konci chodby, 1984, černobílá fotografie, vintage print na dokument
papíru, dřevotříska, cena: 984 000 Kč, Etcetera 24. 11. 2018

Loni se vám podařilo vydražit za bezmála milion korun dokumentaci akce Tomáše Rullera. Čekali jste takto vysokou cenu a čím si vysvětlujete tento úspěch?

Tomáš Ruller patří mezi výrazné osobnosti 80./90. let, ale dosud svá díla prakticky neprodával. Jednalo se tak o mimořádnou položku, jaká dosud na českém trhu nebyla k mání. Zájem dražitelů jsme čekali, a to nejen v souvislosti s výstavou v GHMP, ale i proto, že soukromí sběratelé si pomalu hledají cestu i k těmto složitějším dílům. Navíc tento dokumentární panel autor vytvořil již v roce 1984, šlo tedy o dobovou adjustaci 36 vintage fotografií a samotná akce Prášení na konci chodby patří mezi nejvýznamnější Rullerovy performance. Jsme rádi, že to tak zarezonovalo a že jsme správně odhadli vhodný čas i zájem našich klientů.
 

Díla umělců silné generace 60. let, jako jsou Mikuláš Medek, Stanislav Kolíbal, Karel Malich či Adriena Šimotová, se již dnes prodávají za milionové částky. Věříte, že podobným způsobem v blízké době vzrostou i ceny umělců, kteří na scénu vstoupili v 70. a 80. letech?

Nedokážu odhadnout, v jak moc v blízké době k tomu dojde, ale věřím, že v řádu jedné/dvou dekád určitě ano. V klíčových českých uměleckých institucích se začínají konat retrospektivy těchto umělců a my se je snažíme nabídnout na trhu. 
 

Vladimír Merta: z cyklu Velký finanční skandál, 1993,
enkaustika, mince, sololit, dřevo, 122 × 50 cm,
vyv. cena: 130 000 Kč (+ 23% provize), Etcetera 13. 4. 2019

Co chystáte na letošní rok?

V tomto roce chystáme opět dvě aukce, jarní a podzimní. Ta příští je naplánována už na 13. dubna, a to opět v pražské Galerii Kvalitář (katalog). V brněnských prostorách Etcetera Gallery pořádáme několik výstav ročně, letos jsou koncipovány jako konfrontace etablovaných a začínajících autorů. Těšit se můžete na "duely" – Davida Možného se Svätoplukem Mikytou, Petra Duba s Alvou Hajnem nebo fotografku Ditu Pepe.

______________________________________________

Pavla Kosař vystudovala dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně a oceňování umění na NYU v New Yorku. Aukce Etcetera pořádá pravidelně dvakrát ročně od podzimu 2015. Společnost sídlí v Brně, samotné aukce se však konají v pražské Galerii Kvalitář na Senovážném náměstí. Za rekordní částky dražila například práce Vladimíra Merty, Lenky Klodové či Margity Tittlové Ylovsky. Cena 984 tisíc korun za dokumentaci performance Tomáše Rullera je nejen umělcovým aukčním maximem, ale také prvním takto drahým prodejem tohoto typu umění na českých aukcích. www.etcetera-auctions.com

Rozhovor ve zkrácené formě vyšel v únorovém čísle Sběratelských novin.