Vlažní staří mistři, úspěšné staré mistryně
15. února 2024
Text Skřivánek Jan | Datum 09.07.2014
Je jen málo autorů, kteří by byli tak slavní a jejichž díla tak nedostupná, jako je tomu v případě Jana Vermeera. Přesto se jeho obraz, nabízený na úterní aukci starých mistrů společnosti Christieʼs v Londýně, prodal pod spodní hranicí předaukčního odhadu.
Obraz Sv. Praxida je považován za nejranější Vermeerovo známé dílo. Předpokládá se, že malíř je vytvořil mezi lety 1654–56. Rokem 1656 je datována slavní Kuplířka ve sbírce drážďanského Zwingeru, která již představuje Vermeera jako malíře soudobých námětů.
Ve své rané tvorbě se Vermeer věnoval náboženským a mytologickým výjevům, přímé stylové paralely k Sv. Praxidě se nicméně v jeho tvorbě hledají jen obtížně. Obraz je namalován ve stylu florentského malíře Feliceho Fichereliho (1607–1660) a původně byl dokonce považován za jeho dílo.
Jako práce Jana Vermeera byl obraz poprvé identifikován v roce 1969, kdy byl zapůjčen na výstavu italského barokního malířství do Metropolitiního muzea. Restaurátoři muzea na obraze odhalili malířovu signaturu.
Rozhodujícím argumentem pro Vermeerovo autorství je analýza použité olověné běloby. Ta potvrdila nejen, že jde o dílo nizozemské, nikoliv italské provenience, ale míra shody s bělobou na Vermeerově obraz Diana a její družina ve sbírce Mauritshuisu je taková, že naznačuje, že obrazy byly malovány současně za použití téže barvy.
Z 37 obrazů, které jsou dnes považovány za Vermeerovo dílo (wikipedie), jsou jen dva v soukromém držení. Druhým je Dívka u spinetu z let 1670–72, která byla dražena aukční síní Sothebyʼs na den přesně deset let před Sv. Praxidou. Obraz se tehdy prodal za 16,3 milionu liber, přičemž předaukční odhad počítal jen s pětinovou cenou.
V případě Sv. Praxidy aukční síň Christieʼs cenu odhadovalo na 6 až 8 milionů liber (bez aukční provize). Včetně provize se obraz nakonec prodal za 6,24 milionu liber. Důvodem malého zájmu sběratelů patrně byla netypičnost malby, která vykazuje jen málo společných znaků s Vermeerovými vrcholnými díly.
Celá aukce, která se konala v úterý 8. července večer, vynesla 44,9 milionu liber. Nejdražší položkou aukce se stal pohled na Benátky od Francesca Guardioho, který se prodal za 9,9 milionu liber. Novým autorským rekordem je cena 4,8 milionu liber za zátiší od Willema Claesz. Hedy.
Sotheby’s Masters Week a Christie’s Classic Week, New York leden/únor 2024
V New Yorku se začátek kalendářního roku již tradičně nesl v duchu starých mistrů. Dva nejsilnější hráči na aukčním trhu, Sotheby’s a Christie’s, si připravili série dražeb, v nichž se našly tisícidolarové i milionové položky. Do rozpačitých konečnýc...
15. února 2024Polský aukční trh s uměním 2023
Zatímco český aukční trh se ještě předloni vyšplhal na rekordní obrat, polské aukční síně zažívají už druhý rok v řadě poměrně silnou korekci. V roce 2021 se v Polsku vydražila díla celkem za rekordních 634 milionů zlotých (3,5 miliardy korun), loni...
9. února 2024Dekáda světově úspěšných surrealistek
Souhrnná zpráva respektovaného serveru Artnet sestavila žebříček dvaceti prodejně nejúspěšnějších tvůrkyň, které se buď programově nebo výrazově hlásily k surrealistickému výtvarnému názoru. Sezónu po sezóně rostla jak průměrná cena jejich děl, tak c...
18. ledna 202415. února 2024
5. února 2024
23. ledna 2024
2. ledna 2024