Po letech akvizičního útlumu už neplatí, že by galerie neměly za co nakupovat a některé instituce utrácí i díky významné podpoře svých zřizovatelů přes deset milionů korun ročně. Podstatná část těchto nákupů byla financována z Akvizičního fondu Ministerstva kultury, který vloni podpořil nákupy veřejných institucí částkou 20,3 miliony korun (oproti roku 2020 bylo šlo o 4,4 milionu korun více).

 

Tento dotační balíček však byl po 5 letech úspěšného fungování pro rok 2022 kvůli spoření v rozpočtu MK ČR zrušen a jeho budoucnost je tak nejistá.  Peníze z něj byly určeny na akvizice umění mladšího 50 let a měly posloužit k doplnění veřejných sbírek o současné umění, kde zely citelné mezery. Podpořené nákupy ministerstvo kultury hradilo do maximální výše 70 procent a finance mohly čerpat pouze galerie, které nezřizuje samo ministerstvo.  V minulém roce galerie za přispění těchto peněz nakoupily celkem 131 uměleckých děl. Podívejte se na pět nejzajímavějších akvizic minulého roku.  

 

Josef Šíma: Portrét Louise-Denise Germainové

1922 (?), olej, plátno, 81 x 65 cm

cena: 7 800 000 Kč

 

Národní galerie v loňském roce 2021 zakoupila do sbírky čtyři díla v celkové hodnotě téměř 14 milionů korun, z toho 6,6 milionu poskytlo ministerstvo kultury, ostatní nákupy hradila NGP ze svého rozpočtu. Dalších 16 děl získala instituce darem. Za 7,8 milionu korun (6 milionů šlo z dotačního programu na výkup předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu, 1,8 milionu pak z rozpočtu galerie) získala portrét Louise-Denise Germainové od Josefa Šímy. Ten byl představen na umělcově retrospektivě Cesta k Vysoké hře před třemi lety a nacházel se ve správě investičního fondu Pro Arte, od nějž ho galerie získala. Obraz zachycuje Šímovu tchyni, matku jeho manželky Nadine. Jejich dvojportrét, zřejmě z téhož roku, již galerie ve sbírkách uchovává. „V rámci autorovy portrétní tvorby se jedná o mimořádné dílo, jehož si vysoko cenil i sám umělec a prezentoval jej jako jediný portrét z první poloviny dvacátých let na výstavě Záhady tváře, která se konala v roce 1930 v pařížské galerii Povolozki,“ uvádí k jeho významu NGP. V roce 2020 shodou okolností získalo Uměleckoprůmyslové museum v Praze kabelky Šímovy chotě pocházející právě z ateliéru její matky Louise-Denise Germainové. Zbylých 6,2 milionů korun z celkové částky padlo na nákup dalších tří akvizic. Pro sbírku 19. století a klasické moderny šlo o žánrovou malbu Františka Slabého U potoka (1890) a obraz Oldřich a Božena (1920) od Františka Muziky vystavený na první výstavě Devětsilu. Už v prosinci galerie představila nákup sochy Ignáce Františka Platzera. Klečící adorující anděl z roku 1752 byl trvale zapůjčen do NGP ze soukromé české sbírky. Socha původně pochází z hřbitovního kostela sv. Václava v Úterý a byla prohlášena kulturní památkou. V roce 2021 využila ČR předkupního práva státu, finanční prostředky na nákup poskytlo ministerstvo kultury.

 

Aleš Veselý: Vstup do zákona

2009, ocel, železo, laminát, 620 x 480 x 250 cm, Galerie Středočeského kraje

Cena: 3 300 000 Kč

 

Galerie Středočeského kraje loni rozšířila sbírku o osm děl v hodnotě 3,73 milionu korun. Nejdražším nákupem podpořeným letos z peněz tzv. Akvizičního fondu byl pozdní monumentální objekt Aleše Veselého Vstup do zákona. Akviziční fond je dotační balíček určený pro instituce, které nezřizuje přímo ministerstvo kultury a který do výše 70 procent podporuje nákup děl umění mladšího 50 let. Objekt galerie zakoupila za 3,3 milionu korun, z toho 2,1 milionu poskytlo ministerstvo kultury a zbylé Středočeský kraj. Dílo bylo dosud do prostoru před GASK dlouhodobě zapůjčeno. „Vstup do zákona slouží už skoro sedm let jako kvalitní umělecké dílo ve veřejném prostoru, zároveň účinně signalizuje poslání instituce, která v jezuitské koleji sídlí. (…) Stalo se tak pevnou (až ikonickou) součástí fungování GASK v jezuitské koleji,“ uvedl k důvodu akvizice šéfkurátor Richard Drury. GASK mimo to nakoupil do svých sbírek několik děl Petra Písaříka a Michala Škody. Z darů sbírky rozšířil obsáhlý soubor prací na papíře z pozůstalosti sester Válových.

 

Barbora Kleinhamplová, Tereza Stejskalová: Manifest spáčů

2014, video, 11 minut, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

cena: 130 000 Kč

 

Z děl pohyblivého obrazu, která v minulém roce vstoupila do sbírek tuzemských veřejných sbírkotvorných institucí, lze zmínit nákup zlínské galerie. Galerie však oproti některým jiným institucím nebuduje mediálně zaměřenou sbírku videa: „Tato díla, stejně jako každá jiná, nezískáváme do sbírky s ohledem na médium, v němž jsou vytvořena. Lze říci, že to v akvizičním procesu hraje jen marginální roli. Hlavní kritérium výběru je, zda a jak bylo dílo zastoupeno na nějaké naší výstavě. Celou sbírku tedy chápeme jako určitý archiv, dokumentaci naší činnosti,“ uvádí ředitel galerie Václav Mílek. Manifest spáčů konkrétně byl představen na Novém zlínském salonu v roce 2014 a v roce 2020 doplnil jako současná intervence výstavu Zlatý věk. Flámské a holandské malířství 16. – 18. stol. „Manifest spáčů je projektem o nedostatku spánku jako symptomu naší současné společnosti. Vyjadřuje vzpouru vůči pozdně kapitalistické společnosti, která běží příliš rychle, aniž by věděla, kam směřuje,“ uvádí KGVU. Zlínská galerie na nákupy celkem sedmi děl v minulém roce vynaložila s významným přispěním Akvizičního fondu MK ČR 1,325 milionu korun. Kromě videa instituce pořídila obrazy Pavly Malinové, Patrika Hábla a olej Jana Merty. Darem získala galerie celkem 400 sbírkových předmětů, zejména do sbírky architektury.

 

Stanislav Diviš: Kapsáři

1985, akryl na papíře a plátně, 202 x 148 cm, Galerie moderního umění v Hradci Králové

 

K významným akvizicím sbírkových celků loňska patřil nákup kolekce Karla Tutsche královéhradeckou galerií. Reprezentativní kolekci více než 800 děl od 75 autorů krajská instituce zakoupila za 12 milionů korun od Tutschova bratra Jindřicha. Sběratel a galerista Karel Tutsch (1941–2008) patřil mezi přední osobnosti brněnského kulturního života. Od roku 1986 totiž Tutsch provozoval v pavlačovém domě na Václavské ulici na Starém Brně soukromou Galerii Na bidýlku, kterou tvořily dvě podkrovní místnosti. Galerií za více než dvacet let prošlo ke dvěma stovkám umělců. Byli mezi nimi nejen Tutschovi generační vrstevníci a umělci z okruhu skupiny Tvrdohlaví, ale i autoři, kteří na výtvarnou scénu vstupovali až na přelomu milénia. Sbírka tak vypovídá o českém umění osmdesátých až nultých let. V kolekci se nacházejí mj. Jiří Načeradský, Jiří Sopko, Antonín Střížek, Naděžda Plíšková nebo Alena Kučerová, Jiří Kovanda, Jiří David nebo Ján Mančuška. Součástí Tutscheho sbírky byl i oraz Kapsáři od Stanislava Diviše, který měl v roce 1988 Na bidýlku samostatnou výstavu také Stanislav Diviš. Dílo Kapsáři souvisí s postmoderním cyklem Kašparů, který vznikal po roce 1985. Uvolněný cyklus dává v katalogu z roku 2008 kurátor Martin Dostál do souvislosti mj. s projevy Pražské pětky nebo hudební nové vlny. Za ostatní přírůstky pak galerie vydala z peněz kraje a akvizičního fondu 4,811 milionu. V souhrnu šlo tedy o více než 16,8 milionu korun. GMU HK silně posílila svoji sbírkotvornou činnost zejména v oblasti videa – v loňských akvizicích pohyblivý obraz zcela dominoval a celkem její fondy rozšířilo 73 děl, která pokrývají široké časové rozpětí od 70. a 80. let (Milan Knížák, Lumír Hladík, Jan Ságl, Rudolf Němec, Michael Bielický) přes 90. léta (Vít Soukup, Jiří Černický) po první dvě dekády 21. století (Vasil Artamanov a Alexey Klyuykov, Matěj Smetana, Tomáš Svoboda).

 

Soubor kubistického nábytku a keramiky

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

cena: 30,4 milionu Kč

 

Ústřední tuzemská sbírkotvorná instituce, která se věnuje užitému umění, loni rozšířila sbírky nákupy za celkovou částku 31,218 milionu korun. Z toho 30,4 milionu směřovalo na výjimečný nákup kolekce kubistického designu. Důležitým přírůstkem byla také druhá část daru souboru díla fotografa Josefa Koudelky, kterou muzeu loni věnoval. Celkem se tak v roce 2021 sbírkový fond UPM rozrostl o 2227 předmětů či jejich souborů, což je nevyšší nárůst za posledních sedm let. 

 

O akvizici sbírky českého kubismu shromážděnou Nadací českého kubismu, za kterou stojí Pavel Šafář, muzeum usilovalo několik let. Její expozici Šafář vybudoval v Bauerově vile od Josefa Gočára v Libodřicích. O přidělení mimořádných financí rozhodla nejprve vláda a pak členové rozpočtového výboru poslanecké sněmovny v září 2021. Unikátní soubor čtyř sestav kubistického nábytku, keramiky i kovových prací tvoří celkem 251 kusů. „Je to nejvýznamnější soukromá kolekce, která u nás byla v posledních desetiletích shromážděna,“ uvedl krátce po nákupu pro Aktuálně.cz Radim Vondráček z UPM. 

 

Koudelkův dar přejímá muzeum na etapy. První část daru přijalo v roce 2018, kdy UPM připravilo autorovu retrospektivu. Darovací smlouva na druhou část daru UPM byla podepsána loni. Rozsáhlý dar UPM obsahuje cykly Začátky, Experimenty, Divadlo, Cikáni, Invaze, Exily, Panorama, dále soubory panoramatických fotografií Datart, Černý trojúhelník, Chaos, Traces, Industries, Camarque, Teatro del Tempo, Lime Stone a další. Mezi další dary muzeu patří kresebné předlohy Stanislava Libenského ke zhotovení vitráží do Svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta z roku 1964 ve formátu 1:1 nebo fragment koptské tkaniny z 5.–7. století.