Sbírku Havrlant Art Collection budujete již osm let. Je něco, co vás za tu dobu opravdu překvapilo?

Téma umění a sběratelství se za posledních deset let velmi zpopularizovalo a stalo se jedním z výrazných investičních témat. Vznikla řada nových sbírek, galerií a projektů věnujících se umění jako například Prague Art Week nebo SUMO. Díky novým technologiím jsou umělci, galerie a jejich portfolia mnohem více vidět a jsou snadněji přístupná sběratelům po celém světě. To je velmi pozitivní trend jisté emancipace, protože otevírá nové možnosti vedoucí ke kontinuální profesionalizaci umělců a jejich celkové samostatnosti. Tvůrci, které jsme často navštěvovali ještě během studií, za tu dobu ušli ohromný kus cesty. Mnohým se daří navazovat kontakty a spolupráce se soukromými galeriemi u nás i v zahraničí a díky nim pak vystavovat na významných zahraničních veletrzích (např. Liste v Basileji). Naopak běžné jsou již výstavní spolupráce v rámci kolektivních výstav v zahraničních galeriích a off spacech. Zásadním posunem je tedy míra profesionality, se kterou se špičkoví mladí umělci a umělkyně přibližují západnímu standardu.

Od samého začátku spolupracujete na budování sbírky s kurátorem Jánem Gajduškem. Jak taková kooperace reálně probíhá?

Naším společným cílem je postupně budovat kvalitní sbírku, která vyzdvihne mladé umělce, bude mít mezinárodní přesah a bude inspirací pro začínající sběratele. Honza vytváří detailní výběr autorů a autorek, jejichž dosavadní práci, způsob prezentace, výstavní historii i studium dlouhodobě pozoruje. Oba se snažíme si udržet základní znalost vývoje umělecké scény, jejích trendů a uměleckých přístupů ovlivňujících její směr. V posledních letech také více sledujeme zahraniční galerie, veletrhy a nakupujeme díla zahraničních autorů. S tím vším je následně spojena reálná interakce s autory a díly. Budování umělecké sbírky pro mne představuje unikátní příležitost se osobně setkat s tvůrci děl v jejich ateliérech a diskutovat s nimi o jejich přístupu k umění. Beru to jako důležitou součást sběratelské činnosti. S mnoha autory a autorkami jsem měla možnost navázat přátelský vztah a i díky tomu ráda sleduji, jak se na své tvůrčí cestě posouvají dál. Věřím, že je to upřímnější a opravdovější cesta než si koupit dílo v aukci, ale třeba i na to jednou dojde. 

Anna Hulačová: Bez názvu,
beton, digitální tisk na plech, dřevený stůl, 110 x 201 x 65 cm, 2015

Jaká byla poslední akvizice do kolekce HAC?

V současnosti dokončujeme několik nákupů od českých i zahraničních autorek a autorů. Asi nejzásadnějšími z nich jsou nákupy díla Kláry Hosnedlové, nedávno vystaveného v galerii Kestner Gesellschaft v Hannoveru skrze londýnskou galerii White Cube, a videoartu Jakuba Jansy s názvem Epizoda #8 Opening Ceremony ze série Club of Opportunities. Nedávno jsem také navštívila veletrhy ArtBasel a Liste, na nichž nás zaujali například Cezary Poniatowski, Justin Fitzpatrick či mexické duo ASMA. Z českých autorů nyní jednáme o nákupech s Olbramem Pavlíčkem a Matyášem Maláčem.

Jste jedna z mála sběratelek, která se orientuje v oblasti NFT. Taková díla osobně vlastníte azcela věcně dokážete nahlížet na problematiku kvality, kterou tyto artefakty ve srovnání s „klasickými“ uměleckými díly přináší. Kam se odvětví NFT od svého počátku posunulo?

NFT ušlo za posledních pár let velmi dlouhou cestu a je nezbytnou součástí širšího tématu digitální ekonomiky a Webu 3.0. Původně se jednalo o velmi niche koncept, který byl zajímavý asi jen pro crypto nadšence a technology. Dnes se jedná o velmi komplexní téma, které se dotýká řady odvětví – umění, sběratelství, hudby nebo gamingu. Osobně pár NFT vlastním, ale nejsou součástí mé sbírky. NFT mě zajímá z pohledu technologické inovace a investice. Budoucnost NFT v umění a sběratelství, stejně jako v dalších oborech, je těžko predikovatelná, protože záleží na řadě externích faktorů. Mezi tyto vlivy patří například rychlost rozvoje blockchainu, nové právní regulace, popularizace digitální peněženky, nebo změna vnímání a akceptace NFT ze strany umělců či sběratelů vedoucí ke zvýšení poptávky. 

Jakub Hošek: The Great Display of Teeth and Fur,
akryl metodou cut painting na plátně, 120 x 300 cm, 2011

Umělci si k NFTs už našli cestu?

Trh s NFTs stále roste, je často fragmentovaný a je relativně těžké se v něm orientovat a určit, který sběratelský kousek bude dalším velkým hitem. V prostředí NFT je pro řadu umělců těžké udržet si svou identitu, a proto jsou NFTs snadněji uchopitelné pro designéry a tvůrce, kteří mají s digitálním prostředím větší zkušenost. Velká část uměleckého světa, na kterou se dlouhodobě orientuji zůstala k NFT spíše skeptická, zatímco technologický svět je považuje za nezbytnou součást naší budoucnousti a budoucnosti našich dětí. Podle mého názoru má NFT k tradičnímu umění nebo například i videoartu stále daleko, nicméně je možné, že se to jednou změní a v mé sbírce se nějaké dobré NFT časem objeví, které už nebude pouhou investicí.

Sbírat umění jste začala díky inspirativnímu setkání s Medou Mládkovou, která vám poradila, abyste se zajímala o mladé umělce a současné umění. Jsou ale i někteří autoři předešlých generací, jejichž tvorba je vám blízká?

Mám ráda například práce Zdeňka Sýkory, Milana Grygara či Stanislava Kolíbala. Kdybych měla neomezené možnosti, tak bych si pořídíla sbírku, ve které by byl Gerhard Richter, Jackson Pollock, Mark Tobey, Georges Braque, a nebo také Doris Salcedo. 

Jakub Jansa: Epizoda #8 Opening Ceremony,
videoart ze série Club of Opportunities, 4K video, 10 minut, číslo edice 2/3, 2022

I když v případě sbírky Havrlant Art Collection nejde o investiční nástroj, ale podporu současné tvorby, jistě se díla mnoha autorů již zhodnotila. Co byste poradila sběratelům, kteří by rádi investiční hledisko zohlednili ve své sbírce?

Je to podobné jako v podnikání, nebo při investování. Pokud chcete vydělat, musíte si dopředu stanovit jasnou vizi, definovat si kritéria, přesná pravidla, a hlavně váš cíl. Sbírání umění s myšlenkou, aby se vám zhodnotilo v krátkém čase může vést k různým strategiím. V případě současného umění můžete také samozřejmě uspět, ale tento požadavek splní jen velmi omezená část umělců, protože mladé umění zraje jako víno a čas v tomto případě hraje velikou roli, stejně jako rozvoj a mezinárdní přesah daného tvůrce. Současné umění je dobré vybírat odborně, s určitou znalostí, s dobrým vkusem, odvahou a také emocí. Našim cílem je sbírat díla nejmladších progresivních autorů a autorek, kteří mají odvahu hledat a posouvat hranice možností celého oboru. Na této náročné cestě jim chceme být partnerem a podporou. Obecně považuji za velkou výhodu, že se o výběru mohu poradit a kriticky jej posoudit s kurátorem své sbírky. Celý proces by se dal nazvat jako “slow collecting”, kdy konkrétnímu výběru jednotlivých děl předchází často dlouhodobá diskuze, kdy mezi prvotní konzultací nad jménem a tvorbou daného autora a finální návštěvou ateliéru a následným nákupem mohou uběhnout měsíce i roky.

Bylo již někdy nějaké dílo z kolekce vyřazeno?

Zatím k žádnému vyřazení ze sbírky nedošlo. Osobně si stojím za každým výběrem, ale zároveň je přirozené, že některá, zejména starší díla vidíme dnes v jiném světle než v době nákupu. Každá sbírka má svůj vývoj a ten je vždy spojen s dobou, ve které byl daný výběr a nákup díla uskutečněn. 

Tadeáš Podracký: Zrcadlo ze série "Fading Reflection“,
160 x 130 x 28 cm, 2021

V jednom z dřívějších rozhovorů jste zmínila, že se o umění zajímá i vaše dcera a skrze ně budujete společné hluboké zážitky. Což je myslím skvělá ukázka, jak může život s uměním obohacovat. Zajímá se už ale také konkrétně o sběratelství?

Děti mají v sobě neuvěřitelnou kreativitu a autenticitu, takže pokud mají možnost být obklopeny uměním, krásnými barvami a mají možnost tvořit, tak to má určitě dobrý dopad na jejich rozvoj a vnímání světa. Sbírání umění je spíše tématem na období dospělosti. 

Plánujete vydání knihy, která by měla sbírku dále prezentovat v zahraničí. Kdy by měla vyjít?

Vydání první publikace o sbírce plánujeme na rok 2025, kdy uplyne deset let od založení sbírky, což bychom rádi spojili s rozsáhlejším výstavním projektem, který by navazoval na výstavu HAC#1, která proběhla v rámci Prague Art Weeku v minulém roce v galerii Pragovka. Záměrem publikace i výstavy bude sbírku odprezentovat jak prostřednictvím textů, tak rozhovorů se zastoupenými autory a autorkami či aktéry umělecké scény. Chceme sbírku a její autory představit především zahraničnímu trhu, a proto je publikace plánována pouze v anglickém jazyce. 

Pakui Hardware: Extracorporal,
sklo, kov, bavlna, umělá kožešina, 121 x 64 x 41 cm, 2019

Sbírka Havrlant Art Collection je od počátku přístupná online. Na webu si ve velice profesionální kvalitě mohou zájemci prohlédnout jednotlivá díla a přečíst si o zastoupených autorech. Máte nějaké konkrétní ohlasy na tuto prezentaci kolekce? 

Vytvořit online galerii sbírky přístupné komukoliv bylo od samého začátku mojí prioritou. Je s tím spojená snaha o maximální otevřenost a transparentnost, čímž bychom šli rádi dalším sběratelům příkladem. Od samého počátku máme na web sbírky velmi pozitivní ohlasy, a to nás velmi motivuje jej i nadále rozvíjet a zlepšovat. 

Neplánujete do budoucna otevření nějakého reálného prostoru pro sbírku, tedy galerie či muzea?

V roce 2025 plánejeme výstavu k desátému výročí založení sbírky. Budeme se soutředit na další vylepšení zejména její online prezentace, která byla i doposud naší prioritou. Kamenný prostor pro sbírku zatím neplánujeme.

Zsófia Keresztes: My Dearest Enemy,
keramická mozaika, dřevo, tvrzený polystyren, 134 x 126 x 60 cm, 2018

Co vám osobně sběratelství přináší?

Sběratelství mi přináší radost, nové znalosti, přátele, možnost poznat výjimečné osobnosti a nahlédnout do jejich způsobu uvažování o světě, který vkládají do své práce. Doma mám jen nepatrnou část sbírky, která se neustále proměňuje z důvodů častých zápůjček děl na výstavy.