Chudší nabídce krajinářů loni vládl Slavíček
13. února 2024
Text Koucká Tereza | Foto Aukční síně | Datum 06.07.2023
Deset nejdražších obrazů letošního prvního pololetí stálo dohromady necelých 200 milionů korun. I když za rekordy z posledních let rok 2023 zaostává, objevuje se náznak trochu jiného trendu. Za velmi vysoké sumy v řádech desítek milionů se bude prodávat více položek a zahrnou také autory, u nichž to dříve nebylo zvykem.
S loňským rokem, kdy se v první polovině roku prodal historicky nejdražší obraz domácích aukcí, Staropražský motiv Bohumila Kubišty za více než 123 milionů korun, a celková suma za deset nejdražších obrazů se vyšplhala na více než 302 milionů korun, se výsledky letošního prvního pololetí srovnávat nedají. Spíše tak lze učinit s roky 2019, kdy tato suma činila 223,4 milionu korun a rokem 2021 s částkou 276,5 milionu korun (výsledky první poloviny roku 2020 nebyly kvůli celonárodní karanténě a minimálním prodejům směrodatné). Letos by případný kupec za deset nejdražších položek vydražených na aukcích od ledna do června zaplatil 199,2 milionu korun. Nejdražší dílo v žebříčku stálo „pouze“ 37,4 milionu korun.
Top 10 je spíš zajímavostí a třešničkou na dortu a nevypovídá dokonale o celkovém stavu trhu s uměním. Obrat za nejdražší desítku je sice výrazně nižší než loni, nicméně nad 10 milionů korun se letos dostalo už jedenáct obrazů, polovina počtu takových děl za celý loňský rok. Milionových děl je již nyní 120, což je více než 56 procent loňského celkového počtu. Lze tedy říci, že vývoj trhu je letos velmi obdobný jako v loňském roce, absolutní čísla však bude možné porovnat až po podzimní aukční sezóně.
Nejdražší prodeje prvního pololetí jsou cenově vyrovnanější a více rozvrstvené mezi jednotlivé aukční síně. Třikrát je zde zastoupena Galerie Kodl a Adolf Loos Aparment and Gallery, po dvou prodejích mají v první desítce 1. Art Consulting a European Arts. Stejně jako v prvním pololetí minulého roku se mezi nejdražší díla dostala se dvěma obrazy Toyen, zastoupeni jsou opět i Emil Filla, Josef Šíma, a dokonce i Bohumil Kubišta, od něhož aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery dražila zajímavý Portrét čtenáře, podobiznu historika umění Antonína Matějčka.
Netradičními jmény jsou tentokrát Karel Černý, jehož malba poprvé vystoupala nad 10 milionů korun a rovnou pokořila i dvacetimilionovou hranici, a Zdeněk Sýkora, který s obrazem Linie č. 90 skončil těsně pod ní. Na nová maxima dosáhli také Antonín Procházka a výjimečně dražený Bedřich Piskač. Po několika letech se mezi nejdražšími obrazy pololetí usadilo dílo zahraničního umění, neoplasticistní kompozice Mondrianova obdivovatele Jeana Alberta Gorina (v roce 2019 to byl obraz Bernarda Buffeta Zátiší hazardního hráče).
Toyenino plátno Puis, plus tard (Potom, později) z roku 1950 se stalo nejdražším dílem květnové aukce Galerie Kodl a zároveň celého prvního pololetí letošního roku. Na této v podstatě nepublikované malbě vidíme dvojici zvláštních ptáků navzájem propojenou zobáky, v nichž drží výrazně oranžovou hmotu. Toyen zde odkazuje k alchymii, ke kameni mudrců, tématu, které pařížské surrealisty v čele s André Bretonem, v jejichž okruhu po svém trvalém odchodu do Francie tvořila, velmi zajímalo. Zásadními znaky tohoto malířčina tvůrčího období, které v obraze můžeme sledovat, jsou symetrický osový rozvrh kompozice a vzájemné zrcadlení. Malba se dlouhou dobu nacházela v Jižní Americe, ve Francii proto byla vystavena pouze jednou v roce 1953. Reprodukci, kde obraz figuruje pod názvem Recontre (Setkání), známe pouze z knihy Roberta Benayouna z roku 1978 Erotic du surréalisme. S cenou 37,44 milionu korun jde nově o vůbec nejdražší autorčinu poválečnou práci.
Na květnové aukci Galerie Kodl se dražila také výjimečná rozměrná malba Tanec v zahradě Karla Černého z roku 1946 známá pouze ze staré černobílé fotografie v odborné literatuře, například v umělcově monografii a soupisu děl od Vojtěcha Lahody. Malba byla vystavena několikrát, ale zhruba jen do poloviny 60. let, poté už se na veřejnosti neukázala. Malíř v obraze předvedl nejen svůj neobyčejný cit pro barvu a výstavbu objemů, ale vložil do něj také všechny příznačné rysy své dosavadní tvorby: motiv kavárny, tanec, tančící nebo objímající se páry, noc, úplněk a svou úzkostnou melancholii a osamění. Ta z jeho obrazů mizí až po pařížských pobytech mezi lety 1946 až 1949. Zájemci cenu plátna zvedli více než čtyřnásobně ze 4,8 až na 20,16 milionu korun, nový výrazný autorský rekord. Ten od roku 2013 patřil obrazu Velký bar ze 30. let vydraženému u Galerie Art Praha za 8,4 milionu korun.
Během pěti měsíců přelomu loňského a letošního roku padla za sebou hned tři aukční maxima Zdeňka Sýkory. Loni v říjnu se na aukci 1. Art Consulting prodaly Linie č. 52 za 8,16 milionu korun, v listopadu Galerie Kodl vydražila Linie č. 148 z roku 1998 dokonce za 10,8 milionu korun a v březnu opět 1. Art Consulting nabízel další z liniových obrazů Linie č. 90 z roku 1991. Poslední obraz se z děl dražených na domácím trhu vymykal především svými velkými rozměry o straně 1,7 metru. Licitace dlouhá sedm minut se díky zájemci přes internet zastavila až na částce 19,94 milionu korun. V zahraničí pravidelně dosahují Sýkorovy práce na daleko vyšší částky než doma, i v jejich kontextu je však tato částka mezi nejvyššími. V liniových obrazech, které Sýkora vytvářel od 70. let 20. století, už od počátku uplatňoval počítačovou techniku ke generování náhodných čísel, která určovala směr, tloušťku i barvu jednotlivých linií.
Francouzský malíř a sochař Jean Albert Gorin byl obdivovatelem a přítelem Pieta Mondriana, což je v jeho dílech velmi dobře patrné. Přísně geometrické osnovy oživené základními barvami podle Mondrianova vzoru inovoval podobně jako Theo van Doesburg použitím kruhových výsečí a diagonál. V obraze Composition No. 3 z roku 1926 je ale ještě nenajdeme, neboť jde o ranou realizaci ze stejného roku, kdy Gorin poprvé spatřil Mondrianova a van Doesburgova díla. Nový majitel obraz získal za 19,66 milionu korun s jediným příhozem nad vyvolávací cenou. Gorinových předválečných děl se nezachovalo mnoho, neboť jich velkou část v roce 1937 sám zničil. Obraz byl první autorovou malbou draženou na domácím trhu.
Ve druhém poválečném obraze Toyen, který v květnu nabídla Galerie Kodl, Un silence, un vide (Prázdno, ticho) z roku 1960, je již dobře patrná dematerializace forem. Autorka se zde dostává na samou hranici mezi abstrakcí a popisem reality. Z obrazu se vynořují podivná stvoření, která mají za úkol podnítit divákovu fantazii. Obraz byl vystavován na počátku 60. let a o 20 let později se dostal z malířčiny pozůstalosti do švýcarské soukromé sbírky. Na aukci vystoupal ze 14 na 18,48 milionu korun.
Plátno Emila Filly Zátiší se sokolem a podnosem trhem prošlo dokonce už čtyřikrát. Naposledy se tak stalo před více než pěti lety u Galerie Art Praha, kde se prodal za 11,2 milionu korun. Minimální podání tentokrát dražitelé navýšili o 2,1 milionu na konečnou částku 18,5 milionu korun. To znamená dokonce sedmé místo mezi nejdražšími Fillovými prodeji.
Podobizna čtenáře od Bohumila Kubišty, která vznikla roku 1910 za druhého malířova pobytu v Paříži v počátcích umělcova kubismu, začínala v březnové aukci Adolf Loos Apartment and Gallery na částce 18,15 milionů korun. Aukční síň předpokládala, že by se její cena mohla posunout až k 36 milionům korun, malba však nakonec z aukce odešla za vyvolávací cenu. Zobrazuje nejspíše Antonína Matějčka, pozdějšího vynikajícího historika umění, tehdy studenta univerzity ve Vídni, který se za SVU Mánes v Paříži podílel na přípravě výstavy moderního světového umění pro Prahu. Jakkoli vztah obou mladých mužů, Kubišty a Matějčka, nebyl jednoduchý, část roku v Paříži společně obývali jeden pokoj (přečtěte si článek o obrazu samotném).
Šímova Slepá ulička I z roku 1968 s proveniencí ze sbírky umělcova přítele a podporovatele, historika umění Jeana Leymarie, do aukce v březnu vstupovala již poněkolikáté. V zahraničí se obraz prodával minimálně dvakrát. Jeho nejvyšší cena činila před sedmi lety v přepočtu 2,8 milionu korun, jinou verzi stejného námětu vydražila v listopadu 2021 londýnská pobočka Sotheby´s za 9,2 milionu korun. Aukční síň 1. Art Consulting jeho vyvolávací cenu stanovila na 7,1 milionu korun. U ní však ale zdaleka nezůstalo, zájemci ji nakonec více než zdvojnásobili na konečných 16,17 milionu korun. V době prodeje šlo o nejvyšší částku za umělcovo poválečné dílo vůbec, na počátku června ji však předčila suma vydaná za monumentální Šímovu malbu Jour du royal bleu ze stejného roku v aukci pařížské pobočky Christie´s (806 tisíc eur).
Malba Bedřicha Piskače Tři akty v zeleném z roku 1926 byla jednoznačnou jedničkou dubnové aukce společnosti European Arts, ačkoli ta před aukcí více sázela na následující obraz Antonína Procházky (viz níže). Jelikož Piskač, velmi nadaný malíř kubo-expresionistické generace, již v roce 1929, v nedožitých 31 letech, předčasně zemřel na tyfus, jeho děl se nezachovalo mnoho a na trhu se objevují velmi zřídka. Dražila se jich sotva dvacítka. Rozměrné plátno se mohlo pochlubit vynikající provenienční historií. Jeho původním majitelem byl lékař Antonín Starý, po jehož skonu v roce 1942 se stalo součástí vynikající sbírky Františka Čeřovského. Obraz zpracovává zásadní modernistické téma koupání, na Piskačově verzi Karel Srp oceňuje především zásadní zjednodušení kompozice a redukci barevné škály zcela odpovídající soudobým trendům světové moderní malby. Konečná suma 16,12 milionu korun navýšila o milion korun umělcovo dva roky staré aukční maximum. Více o obraze čtěte také zde.
Podobně jako Piskačovo plátno měl výbornou provenienci i obraz Antonína Procházky Kouzelnické zátiší z roku 1914. Jeho prvním majitelem byl zapálený sběratel umělcových děl J. H. Štěrba. Procházka v této kompozici vycházel ze svého staršího obrazu Hlava/Čtenář novin, tedy dalšího oblíbeného modernistického tématu, který rozvinul do nových souvislostí. Vyvolávací cenu obrazu aukční síň určila na základě dřívějších prodejů Procházkových kubistických obrazů na 9,7 milionu korun, ta nakonec vyskočila až na 14,6 milionu korun. Díky vyšší provizi aukční síně přeskočil tento prodej o čtvrt milionu korun Procházkovo aukční maximum Kytice ve džbánu ze stejného tvůrčího období. Tu loni na vydražila Galerie Kodl. Díla z umělcova kubistického období jsou vysoce ceněna, již osm z nich se prodalo za více než 10 milionů korun.
Obrat za díla žáků Mařákovy školy a autorů s ní spřízněných byl v loňském roce spíše podprůměrný. Ve sledovaných sálových aukcích se loni prodalo nejméně těchto děl od roku 2012 (vyjma pandemického roku 2020). Bylo jich pouze 128 a zájemci za ně vyda...
13. února 2024Deset nejdražších mincí českých aukcí v roce 2023
Přestože bezmezný hlad posledních několika let po nákupu „čehokoliv“ z numismatického materiálu lehce ochladl a v některých oblastech, zejména u mincí běžných a méně vzácných v nižších cenových kategorií, je patrná stagnace, nebo i mírné poklesy, cen...
7. února 2024Začátkem února uplynulo dvacet let od tehdy rekordního prodeje obrazu Ml Josefa Šímy, který byl na aukci 1. Art Consulting vydražen za 7 milionů korun. Před šesti lety se totéž dílo prodalo za více než 36 milionů korun, což je dodnes platný Šímův auk...
5. února 202413. února 2024
7. února 2024
5. února 2024
20. prosince 2023
28. listopadu 2023
13. února 2024
31. ledna 2024
16. ledna 2024