Do letošní první desítky se prosadily bez výjimky závěsné obrazy středních či větších formátů a potvrdily tak dominantní poptávku po nejtradičnější malířské technice. Pořadí na prvních dvou místech se od května nezměnilo, naopak do dalších pozic na žebříčku zásadně promluvily listopadové a prosincové dražby.

Expertům z oboru vyšly jejich výhledy ohledně vývoje na domácím aukčním trhu, když předpovídali setrvalý zájem o kvalitní výtvarná díla předních autorů a autorek i ve druhém letošním pololetí. Socio-ekonomická situace posledních měsíců nahrála příklonu ke strategičtějším nákupům obrazů s prověřenou proveniencí nebo zajímavou výstavní historií spíše než k impulzivním dražitelským rozhodnutím. 

Tržby za deset nejdražších položek českých aukcí v mil. Kč

Podobně jako loni počtem obrazů ovládla TOP 10 malířka Toyen, když obsadila druhé, čtvrté, páté a šesté místo a na celkovém obratu 391,7 milionů korun se podílela s částkou 148,3 milionu korun více než třetinou.

Další přibližně třetina „padla“ za jedinou položku, Staropražský motiv Bohumila Kubišty, kterému se tleskalo ve stoje za doposud nevídaný, historicky přelomový prodej s více než čtyřnásobným nárůstem vyvolávací ceny. Galerie Kodl se povedlo vydražit jej za částku 123,6 milionu korun.

O zbývající třetinu se podědila díla klasické moderny v různých uměleckých projevech: od kubismu přes civilismus až po surrealismus.

Letošní suma za TOP 10 391,7 milionu korun je o více než dvacet milionů vyšší než v roce 2021. Důvodem může být také jistá raritnost nabídky. Až na Čapkova Chlapce z ulice se všechny dražené položky z TOP 10 objevily na českém veřejném aukčním trhu poprvé, Kupkův Bílý kůň dorazil po roce od prodeje ve Francii, a představovaly tak neotřelou příležitost k nákupu.

Organizátory desítky finančně nejúspěšnějších prodejů byli velcí hráči na trhu se sídlem v Praze. Šestkrát zabodovala Galerie Kodl, dvakrát Adolf Loos Apartment and Gallery a po jednom obrazu mají v TOP 10 European Arts a Arthouse Hejtmánek. 

TOP 10 prodejních cen za rok 2022 na českých aukcích 

(všechny částky jsou uvedeny včetně příslušné provize):

 

1/

Bohumil Kubišta: Staropražský motiv (Alt-Prager Motiv), 1911,

olej na plátně, 98 x 84 cm,

Galerie Kodl 29. 5. 2022,

konečná cena: 123 600 000 Kč

Pozice Bohumila Kubišty jako nekorunovaného krále české aukční sezóny 2022 je neotřesitelná. V poměru k relativně krátké umělecké kariéře, přibližně patnáctileté, a k velmi omezené nabídce jeho prací jde o úctyhodný výkon. V posledních dvaceti letech se na trhu pohybovalo jen čtrnáct olejů, z letošního součtu dvanácti Kubištových prodejních nabídek byla plátna, sběratelsky nejvyhledávanější technika, pouze dvě. Staropražský motiv zahajoval na 30 milionech korun. V předaukčních odhadech aspiroval na 48 až 96 milionů, které však lehce překonal a zastavil se až těsně za hranicí sta milionů korun. Pro český trh to znamenalo přepsání dosavadního maxima za Kupkovo Divertimento II z před dvou let, o 33 milionů korun. 

Téměř metrovému plátnu z roku 1911 předcházela velká kresebná příprava (dnes v NG v Praze), v níž Kubišta zkonstruoval hlavní objemy pohledu přes Vltavu na staroměstskou stranu Karlova mostu, a následovala kompozičně shodná suchá jehla o rozměrech 20,7 x 17,7 cm, vydražená například loni u Prague Auctions za 600 tisíc korun. Obraz postihla rozsáhlá konfiskační razie v rámci vykonstruovaného procesu se sběratelem a antikvářem Jaroslavem Borovičkou v roce 1959. Jako chef-d’oeuvre českého kubismu byl Staropražský motiv vybrán přímo do stálé expozice Národní galerie, kde setrval až do Borovičkovy porevoluční soudní rehabilitace a majetkové restituce.

 

2/

Toyen: Samotáři, 1934,

olej na plátně, 110 x 81 cm,

Galerie Kodl 29. 5. 2022,

konečná cena: 54 000 000 Kč

Na květnové aukci Galerii Kodl se v roli katalogové dvojky představili Samotáři od Toyen. V průběhu limitací se spekulovalo o prodejní částce mezi 42 až 66 miliony korun a odhad pořadatelům v podstatě vyšel. S konečnou cenou 54 milionů korun se obraz zařadil na druhé místo letošních nejdražších položek a na třetí příčku v rámci Toyenina autorského žebříčku domácích prodejů. V českém prostředí stále doznívá euforie z malířčiny velká retrospektivy, takže trh letos nabízel kolem šesti desítek jejích děl – z toho pět reprezentativních olejomaleb. Uspěly všechny, čtyři z nich se dokonce umístily v první dvanáctce autorčina aukčního žebříčku. Samotáři pocházejí z roku 1934 a zachycují silnou uměleckou výpověď dvaatřicetileté malířky. Ikonografické motivy torza v indiferentním prostoru a opuštěných skořápek mají snovou atmosféru, ale také hmotnou existenci – vždyť vrhají stín. Obraz byl prezentován záhy v lednu 1935 na První výstavě skupiny surrealistů v ČSR v Mánesu za prodejní částku 2 600 korun. 

 

3/

František Kupka: Bílý kůň, 1909,

olej na plátně, 54 x 81 cm,

Galerie Kodl, 27. 11. 2022,

konečná cena: 42 000 000 Kč

O pestrosti díla Františka Kupky se bylo možné prostřednictvím prodejních galerií přesvědčit letos minimálně třiapadesátkrát, což však bylo nejméně za poslední čtyři roky. Zájemci si mohli pořídit kresby, grafiky nebo bibliofilie, ale olejomalbu jen jedinou. Na nevšedním plátně Bílý kůň z roku 1909 se Kupka nebál sáhnout hlouběji do své výtvarné zkušenosti a ve vizuálně krásné scenérii shrnul ty nejzajímavější tendence z předchozích let. Bretaňská kulturní krajina jej okouzlila již od první návštěvy v roce 1896, symboliku koní zpracovával opakovaně již dříve v hravých alegoriích, post-secesní pastelovou barevnost se světelnými skvrnami používal umně v plenérech i v ateliéru. Fotogenický pohled zachycuje konkrétní místo, kapli svaté Anny v přímořském letovisku Trégastel, v šikmých slunečních paprscích, v nichž vyniká místní kamenná architektura, vodní hladina, oblačné nebe i klusající bělouš. Provenienční historie zmiňuje rok 1994, aukční síň v Douai a prodej Bílého koně do soukromé bretaňské sbírky za částku kolem 6 500 eur. V roce 2021 se obraz objevil v Rennes za 775 tisíc eur (přibližně 19,4 milionu korun vč. provize). V listopadu byla vyvolávací cena stanovena na 30 milionů korun, konečná vystoupala na spodní hranici předaukčního odhadu, na 42 milionů korun. V případě Bílého koně jde o šestou příčku Kupkova domácího žebříčku a dokonce první v redukovaném pořadí figurální etapy jeho tvorby.

 

4/

Toyen: Skryt v jejich odrazech, 1956,

olej na plátně, 50 x 150 cm,

European Arts 20. 11. 2022

cena: 34 720 000 Kč 

Pro aukční síň European Arts se Toyenino plátno stalo neoddiskutovatelnou jedničkou podzimní aukce. Na celkovém obratu 250 položek za 112 milionů korun se podílelo téměř třetinou. V Obecním domě v Praze startovalo na 22 milionech a po šesti minutách zakončilo na více než 34 milionech korun. Pro položku to znamenalo sedmou příčku mezi autorčinými maximy. Výrazně horizontální plátno v tlumené šedo-modro-zelené chromatice nebylo českým divákům neznámé, otázka datace a určení se však ukázala složitější. Jinak precizní a systematická „dokumentátorka“ svých děl, Toyen tentokrát blindrám nepopsala a obraz nedatovala. Tradovaný název podle ikonického bretaňského ostrůvku Ile de Sein souvisel se známým pobytem Toyen a pařížských surrealistů v tamních přímořských letoviscích v letech 1948 a 1949. Z období kolem roku 1950 existuje více verzí inspirovaných skalisky uprostřed oceánu, jedna z nich, formátově menší, prošla českými aukcemi v roce 2009. Se stávajícím titulem Ile de Sein byla olejomalba za nezveřejněnou sumu nabízena k privátnímu nákupu před čtyřmi lety u Galerie Švestka. Při poslední jarní repríze výstavy však pařížský kurátorský tým upravil její vročení na pozdějších 1956 a přejmenoval ji na záhadnější Skryt v jejich odrazech.

 

5/

Toyen: Mirage (Přelud), 1967,

olej na plátně, 60 x 120 cm,

Adolf Loos Apartment and Gallery, 4. 12. 2022,

konečná cena: 31 157 500 Kč

Také třetí letošní nejúspěšnější „Toyen“ měla pro aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery cenu zlata. Vítězkou pražské prosincové aukce se stala s více něž čtyřnásobným náskokem před druhou z dalších 109 prodaných položek. Na souhrnném obratu necelých 69 milionů korun se obraz podílel 45 procenty. Na přiklepnutí vítězné částky se čekalo sedm minut, díky nimž se Přelud posunul na 9. místo v autorčině domácím žebříčku nejdražších děl. Takto apelativně pojatá fantazie o dvou zvířecích predátorech a lidských stínech v malířčině oblíbené zelené a červené barevnosti neušla pozornosti odborné literatury již krátce po svém vzniku v roce 1967 – například v reprezentativní monografii od partnera spolukurátorky loňské výstavy ve Valdštejnské jízdárně Annie Le Brunové, básníka a malířčina přítele Radovana Ivšiče (Paříž, 1974). Nápadně horizontální formát si Toyen oblíbila především na krajinné abstrakce. V případě Přeludu je ale téměř celé vyplnila natažená šelma, zaléhající ostře šikmo vržený figurativní stín. Díky nesmlouvavému očnímu kontaktu s divákem se z levharta – či levhartice – stává ústřední motiv obrazu, obdobně jako na slavné, o rok starší, Zástěně (Musée d'Art Moderne de Paris, 1966).

 

6/

Toyen: Vidím, že má bílá stránka zezelenala, 1951,

olej na plátně, 43,5 x 66,5 cm,

Adolf Loos Apartment and Gallery 8. 5. 2022,

konečná cena: 28 435 000 Kč

Premiéru na veřejné aukci zažila další Toyenina olejomalba Vidím, že má bílá stránka zezelenala v květnu u Adolf Loos Apartment and Gallery a s vyvolávací částkou přes 7,2 milionu korun znamenala „nejvýhodnější“ investici ze všech pěti letos předložených autorčiných závěsných obrazů. Zájemci si tuto nabídku velmi rychle uvědomili a středně velké plátno svižně dovedli za horní hranici předaukčního odhadu (necelých 22 milionů korun) na konečných téměř 28,5 milionu korun. O položku soupeřili bezmála jedenáct minut. Nového majitele jistě zaujala geometrická práce s podkladovou plochou, nakomponovanou z linií, faset a soustředných paprsků, specifického prvku tvorby počátku 50. let. Výrazná vegetativní zeleň se střídá s hmyzími organismy v nejasné fázi své metamorfózy – jde snad o zrození nebo zánik? Na zadní straně plátna zanechala Toyen olejovou skicu paprsčitého útvaru.

 

7/

Bohumil Kubišta: Zátiší s citróny, 1909,

olej na plátně, 65 x 80 cm,

Galerie Kodl, 27. 11. 2022,

konečná cena: 23 520 000 Kč

Po květnovém aukčním megahitu Staropražského motivu se možná nečekalo, že i v listopadu dražený Kubišta zahýbe autorským žebříčkem. Povedlo se to obrazu Zátiší s citróny u téhož dražebníka. Olejomalba z roku 1909 s finální částkou přes 23,5 milionu korun obsadila druhou příčku mezi autorovými maximy, a upevnila tak pozici Kubišty jako vyhledávaného modernisty. Katalogové odhady očekávaly příhozovou bitvu odvážně mezi 36 až 60 miliony korun. Dražitelé se drželi při zemi a původní vyvolávací částku navýšili na 109 procent. Na plátně z roku 1909 rezonují Kubištův předchozí pařížský pobyt, atmosféra dobové „proto-avantgardy“ kolem Salonu nezávislých a především výtvarný jazyk Paula Cézanna. Pětadvacetiletý impulzivní umělec bez ukončeného akademického vzdělání se nadchl pro Cézannovu modelaci tvarů a práci s barvami, vysledovatelnými právě v žánru zátiší. Kubištova barevná kombinace stolu, ubrusu, ovocných plodů či džbánu je intenzivní, ale ne znepokojivá, měkká, ale zároveň silná. Stále otevřenou otázkou zůstává, kam by se Bohumil Kubišta umělecky dále vyvinul, kdyby v roce 1918, ve čtyřiatřiceti letech, nezemřel. Formátově reprezentativní obraz byl poprvé prezentován na posmrtné výstavě v Rudolfinu a na její repríze v Kotěrově muzeu v Hradci Králové v roce 1920.

 

8/
Emil Filla: Zátiší s černou kytarou a ovocem, 1932,

olej na plátně, 68 x 105,5 cm,

Arthouse Hejtmánek, 8. 12. 2022,

konečná cena: 19 220 000 Kč

V průběhu roku 2022 prošly domácími aukcemi na čtyři desítky ukázek Fillova multitalentu a pracovitosti: plastiky, reliéfy, knižní ilustrace, tištěná alba, grafické listy, kresby, oleje – a z nich jedenáct zátiší. Počátkem 30. let byl zkušený a etablovaný padesátník Emil Filla již pevně ukotven ve tvarosloví klasického kubismu, jímž pojímal osvědčené modely této žánrové disciplíny, tedy kytaru, hromádku ovoce, vázu či podnos, výsek nábytku. Obdobné kompozice, variující barvu a typ hudebního nástroje – někdy se objevuje žlutá kytara, jindy oblá mandolína, používal již od poloviny 20. let. V případě Zátiší s černou kytarou a ovocem však Filla postupoval reprezentativněji, s délkou plátna přes metr, a především pastózněji a energičtěji. Tvary předmětů mají svou dynamiku, silné černé linie obkreslují smyslovou existenci zpodobených objektů. Jako „současné dílo“ nechyběl obraz na jubilejní výstavě v Mánesu k Fillovým padesátinám (1932), přes sbírku Jaroslava Borovičky a od 90. let další soukromou kolekci doputovalo Zátiší až na večerní aukci u Arthouse Hejtmánek jako její jednička. Za 29 příhozů na sále i mimo něj poskočilo na 238 procent své původní vyvolávací ceny, tedy na více než 19,2 milionu korun. To znamenalo šesté místo ze všech Fillových domácích prodejů.

 

9/

Josef Čapek: Chlapec z ulice, 1930,

olej na plátně, 90 x 48 cm,

Galerie Kodl 29. 5. 2022,

konečná cena: 18 000 000 Kč  

Jediný opakovaný prodej na českém trhu v rámci TOP 10 zaznamenal výrazně vertikální olej Chlapec z ulice Josefa Čapka. Před dvanácti lety byl u 1. Art Consulting za vlažného zájmu koupen za 3 miliony korun, tehdejší vyvolávací cenu. V květnu mu experti z Galerie Kodl věřili podstatně více a první kladívko stanovili na 4,8 milionu korun. Předaukční ambice pořadatelů mířily ještě výše, až na horní odhad přes 10 milionů korun. I ten byl ale kvapem překonán a příhozy vygradovaly konečnou částku až na 18 milionů korun, na téměř čtyřnásobek oproti startovnímu příklepu. Pro Čapka to znamenalo nový autorský rekord a pro majitele z roku 2010, teoreticky, zhodnocení přes 10 procent ročně (pomiňme aukční provize). Dobře zdokumentovaná historie obrazu sahá do roku 1930, kdy výtvarník začal zajíždět na letní pobyty na slovenskou Oravu. Tam jej oslovily hodnoty jako lidovost, prostota a laictví, jež oponovaly hyperbolizaci uměleckého snažení v duchu progresivních městských avantgard. Rok po svém vzniku se signovaný a datovaný Chlapec z ulice dostal na členskou výstavu Umělecké besedy v Obecním domě, po léta zdobil pokoj v bytě bratra Karla Čapka v jejich vinohradské dvojvile, následně přešel do malířovy pozůstalosti.

 

10/

Mikuláš Medek: Svět cibule II, 1945,

olej na plátně, 62 x 50 cm,

Galerie Kodl, 27. 11. 2022,

konečná cena: 17 040 000 Kč

TOP 10 za letošní rok uzavírá jediné v českých zemích vytvořené poválečné dílo z první desítky, Svět cibule II od Mikuláše Medka. Jedno z nejranějších autorových děl na trhu vytvořil teprve devatenáctiletý frekventant gymnázia, Státní grafické školy a jednoho semestru na AVU kolem roku 1945. Odráží se v něm jak autorův osobní zájem o vegetabilní procesy, tak výtvarné prostředky předválečného organického surrealismu. Ideou vzájemného prorůstání entit, které si však zachovávají svou vlastní identitu v jakýchsi definujících rámcích – či obrazových rámech, se Medek zabýval ve čtyřdílné sérii Svět cibule v letech 1945 až 1947. Dražené dílo s číslem II k ní patří. V roce 2022 se malířova tvorba objevila na domácích aukcích minimálně osmkrát, tento obraz však všechny předehnal suverénně nejvyšší vyvolávací cenou 16,8 milionu korun, vůbec první sumou nad 15 milionů korun. V rámci listopadové nabídky u Galerie Kodl se na Medkovy práce sázelo obecně, vždyť i druhá autorova položka Anděl zlých ptáků I se s prvním příhozem na 10,8 milionu korun zařadila na špici Medkova žebříčku podle vyvolávacích cen. V předchozích letech se totiž zahajovalo průměrně na 8,5 milionech korun (se zaokrouhlenou provizí). Předaukční odhady hovořily o prodeji za 24 až 36 milionů, což se nepodařilo, ale i tak si Svět cibule II s konečnou cenou přes 17 milionů korun vydobyl druhé místo mezi Medkovými maximy.