Josef Šíma: Revoluce ve Španělsku, 1933,
olej na plátně, 88,5 x 115,5 cm,
odhad: 14 500 000–22 000 000 Kč, European Arts 19. 3. 2019

Již v únoru se jedna z Šímových charakteristických světelných abstrakcí ze začátku 60. let prodala za více než 8 milionů korun, což je rekord za malířovo poválečné dílo na domácím trhu. Další Šímova díla se mají objevit i na dalších jarních aukcích. Nemluvě o tom, že v půlce dubna začne ve Valdštejnské jízdárně výstava Josef Šíma: Cesta k vysoké hře.

Josef Šíma namaloval celkem tři obrazy shodně pojmenované Revoluce ve Španělku. Dva z nich jsou variantou téhož motivu – amorfní růžové figury bloudí stísněnými uličkami anonymního města – a vznikly v roce 1937 v reakci na občanskou válku. Větší z obou pláten je ve sbírce Národní galerie, menší avšak propracovanější variantu vlastní Moravská galerie v Brně. Nyní nabízený obraz vznikl o čtyři roky dříve a revoluce v jeho názvu odkazuje k nastolení španělské republiky v roce 1931, potažmo k celkové modernizaci země, která byla ve 20. a 30. letech stále vnímána jako exotický a tajemný kout Evropy. "Když jsem se znovu probudil a vyhlédl oknem, shledal jsem, že nemám horečku, ale že jsem v jiné zemi, a ta země že je Afrika," líčí své první dojmy Karel Čapek v reportáži Výlet do Španěl, která poprvé vyšla v roce 1930.
 

Josef Šíma, Ateliér, 1934,
olej na plátně, 99 x 144 cm,
cena: 28 800 000 Kč, Galerie Kodl 27. 11. 2016

Čapek dál pokračuje: "Ona tam je zeleň, ale je jiná než naše; je temná a šedá. Je tam hněď, ale je jiná než naše; není to hněď ornice, ale hněď kamení a spraše. Jsou tam rudé skály, ale jejich rudost je jaksi patetická. A jsou tam hory, které nejsou udělány ze skal, nýbrž z hluboké hlíny a balvanů. Ty balvany nerostou ze země; vypadají, jako by na ni napršely. (…) Je to pusté a veliké, vyprahlé jako poušť, tajemné jako Sinaj; já nevím, jak to říci: je to jiný kontinent; není to Evropa. Je to přísnější a hroznější než Evropa; je to starší než Evropa. Není to pustota melancholická; je slavná a podivná, drsná a exaltovaná. Černě odění lidé, černé kozy, černí vepři na horce hnědém pozadí. Tuhý a do černa vyuzený život mezi rozpáleným kamením."

Čapkovo líčení koresponduje nejen s Šímovou malbou, ale i s jeho vlastním popisem severního Španělska. "Faktum krajiny. Toto faktum existuje, dík nepřetržitému a obměňovanému opakování tohoto fakta. Je zde vše zcela jisté a utíká sem celá Evropa, hlavně ta, která má něco na srdci a jde opakovat, co bylo řečeno. Řečeno tisíckrát lépe. Pustá krajina, krychle iglesií v rovině, malé řeky, vesnice a sierry, sierry. Závažnost nepodstatných věcí. Opršelý prach hnědé, rozviklané tramvaje, mramorový stolek, zápach cidru, někde šachovnice – nebo dvoubarevné dlaždice chodníku, bílá hliněná dýmka a černá, černá, černá," popisoval Šíma Španělsko na jaře 1926 na stránkách Rozprav Aventina, když vzpomínal na své začátky ve Francii. Od ledna do června 1921 působil jako kreslíř ve francouzsko-španělské manufaktuře na výrobu vitráží v Hendaye, v nejjihozápadnějším cípu Francie. Řadu zakázek firma realizovala v sousedním Baskicku: "Všechny věci jsou hrozně blízko zaměstnáním. Není to již Španělsko, je to kladivo a kleště a sklo a očumující děti, žebřík a Manoló, který mluví francouzsky. Ovoce, víno, chleba. Cervantes, nikoli Don Quijote. Nikoli – Picasso. Je přímo zarážející, jak tento člověk zůstal Španělem. Je to monstrózní talent, který neví nic, zhola nic."
 

Josef Šíma: Ve čtyři hodiny odpoledne (Růžové tělo), 1928–29,
olej na plátně, 135 x 102 cm,
cena: 22 880 000 Kč, Adolf Loos Apartment and Gallery 26. 11. 2016

František Šmejkal v malířově monumentální monografii, která vyšla v Odeonu v roce 1988, obraz představuje jako Šímovo první dílo reagující na konkrétní historickou událost, svržení monarchie v dubnu 1931. Motivy obrazu interpretuje jako metaforický střet starého (kamenný portál) a nového (sloup elektrického vedení). Karel Srp, který k obrazu nyní zpracoval posudek, zdůrazňuje samotné téma elektrifikace, "jež byla pro zaostalé Španělsko velkým úkolem (výskyt sloupu znamenal ve své době signál, kam až došla civilizace ve svém pokroku)".

Obraz měl výstavní premiéru na Jubilejní výstavě Umělecké besedy v prosinci 1933. Ve výstavním katalogu figuruje pod číslem 196 s cenou 9 tisíc korun. O tři roky později byl vystaven na Šímově samostatné výstavě v Ostravě, kde je již jako jeho majitel uveden novinář a pozdější politik Československé strany národně socialistické Hubert Ripka. V 60. letech se obraz objevil na několika malířových retrospektivních výstavách, včetně velké putovní přehlídky, kterou v roce 1968 měli možnost vidět diváci v Praze, Brně, Bratislavě a Paříži. Naposledy byl vystaven na Šímově výstavě v Jízdárně Pražského hradu v létě 1992.
 

Josef Šíma: Troska, 1932,
tempera na plátně, 66 × 109,2 cm,
cena: 21 510 000 Kč, Christieʼs, Paříž, 8. 6. 2016

Cenový odhad vychází z předchozích prodejů takto rozměrných Šímových obrazů z 20. a 30. let. Dobou vzniku má k Revoluci ve Španělsku nejblíže o rok starší obraz Troska, který se před třemi lety na aukci Christieʼs v Paříži prodal v přepočtu za 21,5 milionu korun (více zde). V následujícím roce se na aukcích Adolf Loos Apartment and Gallery a Galerie Kodl obrazy Ve čtyři hodiny odpoledne z roku 1929 a Ateliér z roku 1934 prodaly za 22,9 milionu a 28,8 milionu korun. V loňském roce se o nový Šímův aukční rekord postaral obraz Ml z roku 1927, který se na aukci 1. Art Consulting prodal s mírným nárůstem za 36 milionů korun (malířovo top 10).