Oltářní socha bódhisattvy Kuan-jin / Čína, 1447

bronz, zlaceno v ohni / výška 35,5 cm, hmotnost 7,2 kg

 

Měl jste už před aukcí nějaké signály, že o tuto položku bude velký zájem?
Signály samozřejmě přicházely již krátce po zveřejnění naší inzerce v Číně a Hongkongu. Jak se blížil termín aukce, vzrůstal zájem až do samého začátku dražby. Ještě v sobotu si před započetím aukce samotné prohlíželi předmět zájemci, kteří přiletěli z New Yorku a Pekingu.

Kolik se nakonec sešlo na dražbě zájemců, kolik bylo účastníků v sále a kolik na telefonu?
Na dražbě bylo celkem vydáno 443 čísel. Ptáte-li se na dražbu této konkrétní položky, bylo v sále asi 6 účastníků, kteří zasáhli do průběhu svým příhozem, dalších 14 bylo na telefonu, dvě písemné nabídky a téměř stovka účastníků, kteří sledovali aukci online, ovšem z nich do dražby zasáhla aktivně necelá desítka.

Kolik bylo mezi zájemci domácích dražitelů?
Těžko se mi odpovídá, protože dražba se vyvíjela tak rychle, že na mnohé uchazeče vůbec nedošlo v cenové výši, o níž měli zájem. Takové nejsem schopen zachytit. Ale vím prokazatelně o třech účastnících z naší země.

Oltářní socha bódhisattvy Kuan-jin / Čína, 1447 / detail signatury

 

Jak dražba sochy probíhala?
Položka, o níž je zde řeč, byla dražena bez zakolísání velmi rychle. Od výše cca 10 milionů korun zůstali ve hře pouze dva uchazeči, jeden, se kterým hovořila naše čínská telefonistka v rodné řeči a druhý, přítomný na sále.

Čím se právě tato socha lišila od těch, které se u nás objevily na trhu v předchozích letech (zelená, bílá Tárá, Amitáhus…), kromě velikosti?
Promiňte, ale to je jako najít odpověď na otázku, čím se liší zmrtvýchvstalý Kristus od Mistra třeboňského oltáře od obrazu téhož námětu, vzniklém v lidovém prostředí Čech 19. století.

Oltářní socha bódhisattvy Kuan-jin / Čína, 1447 / pohled zezadu

 

V rámci českého trhu je to jednoznačně nejdráže prodaná položka mezi asiatiky. Myslíte, že je s dosaženou cenou přes 19 miliónů včetně provize ještě dále uplatnitelná na světovém trhu?
To jistě brzy zjistíme, jsem ale přesvědčen, že další prodej by jen těžko přinesl výsledek významně přesahující milion dolarů. Vezmeme-li v úvahu provizi aukční síně, je další prodej za účelem zisku jen málo pravděpodobný. Výsledky světových aukčních domů to jasně potvrzují, a navíc nelze přesně odhadnout vývoj cen po výměně vládní garnitury v Číně.

Jaká je situace s asiatiky na světovém trhu?
Předchozí odpovědí jsem to již nastínil, v celé lokalitě panuje značná nejistota s ohledem na již zmíněnou výměnu vládních elit a navíc, dle odhadů agentury Bloomberg, je celkový světový objem nezaplacených akvizic ze strany čínských kupců odhadován jenom za loňský rok na částku 11 miliard USD. To je ohromující číslo nevyžadující další komentář.

Co vás dále na poslední aukci překvapilo nebo potěšilo?
Jistě je potěšitelný celkový obrat aukce přesahující 26 milionů korun včetně přirážky. To je samozřejmě náš firemní rekord. Za ním se ale skrývají výsledky konkrétních položek. A nejsou to jen asiatika, která ovšem svým cenovým objemem dominují. Výjimečný prodej smaltovaného talíře za bezmála milion korun, hrnek s portrétní miniaturou císaře Františka I. za částku přesahující 200 tisíc korun, křišťálová mísa z Vídně za částku vyšší než 270 tisíc korun, atd. Celkově se prodávalo velmi dobře a zejména předměty, jejichž cena není vytvořena specifickými podmínkami českého trhu, ale je vytvářena poptávkou globálního trhu s uměním a starožitnostmi. Zde jsme dosáhli výsledků, které přesahují výsledky podzimní aukce tradičního aukčního velikána v nedaleké Vídni. Hlavním důvodem je zřejmě dlouhodobá reklamní strategie, zaměřená na světový trh. Nemalé částky investované do reklamy po celém světě, zdá se, přinesly svoje ovoce.

Ing. Mgr. Tomáš Zezula, majitel brněnského aukčního domu Zezula

 

Je možné z toho vyvodit nějaké obecné závěry pro náš trh?
Nejsem si jist, zda lze dojít k nějakým konkrétním závěrům. Obecně se prodaly všechny fotografie nabízené v aukci. Prodej špičkového evropského užitého umění: skla, porcelánu, bronzů atd. šel nad očekávání dobře a dosahoval i nad obvyklou evropskou cenovou hladinu udávanou lídry trhu. Naopak se neprodal obraz od Antonína Slavíčka z Waldesovy pozůstalosti, z majetku Dr. Huga Poláka, vyvolávaný za 200 tisíc korun. Celkově nepřesvědčivé výsledky českého výtvarného umění nabízeného v aukci korespondují zřejmě s celkovou situací na našem trhu, tak jak ji můžeme sledovat i na výsledcích kolegů v jiných aukčních síních v Čechách. Naopak narůstající zájem, který je možné sledovat na evropském trhu o kvalitní předměty užitého umění, zbraní, numismatiky atd. pravděpodobně odráží i obavy před budoucím vývojem evropské měny. To se ale již pouštím do příliš dalekosáhlých závěrů.

O významu sochy, provenienci a souvislostech s mezinárodním obchodem s uměním více bývalý ředitel Orientální sbírky NG v Praze Filip Suchomel, zde.