Milada Marešová: Noc, 1932, olej na plátně, 51 x 71 cm,
vyvolávací cena: 900 000 Kč (+ 20% provize), 1. Art Consulting 28. 3. 2021

Aukcemi zatím prošlo jen pár děl Milady Marešové, přičemž cenový rekord patří až poválečnému obrazu Pařížská ulice z roku 1973, který se loni na aukci 1. Art Consulting prodal za 252 tisíc korun. Stejná aukční síň bude koncem března dražit první vpravdě reprezentativní Marešové dílo, mnoha figurovou kompozici Noc z roku 1932. Vyvolávací cena je stanovena na více než čtyřnásobek stávajícího autorčina aukčního maxima.

Milada Marešová se narodila v rodině univerzitního profesora a přednosty fyziologického ústavu Františka Mareše a jeho ženy Emílie, která se věnovala vědecké ilustraci. Rodiče její rozhodnutí státi se malířkou podporovali či mu aspoň nebránili, byť v době, kdy studovala na pražské akademii, Miladin otec zastával post senátora a krátce i rektora Univerzity Karlovy. Na začátku třicátých let byl pak František Mareš jedním ze zakladatelů silně nacionální Národní fronty a byl též čestným předsedou prvorepublikové Vlajky. Otakar Štorch-Marien, který v roce 1930 Marešové uspořádal samostatnou výstavu v Aventinské mansardě a vydal knihu pohádek s jejími ilustracemi, to ve svých pamětech odbývá lakonickým "(její) zásady se značně lišily od názorů otcových".
 

Milada Marešová: Pařížské schody,
olej na plátně, 47 x 32,5 cm,
vyvolávací cena: 550 000 Kč (+ 24% provize),
European Arts 19. 11. 2017

Akademii Marešová absolvovala v roce 1923 a následně odjela na stipendijní pobyt do Paříže v rámci programu, který pro české studenty organizoval František Kupka. Důležitá pro ni byla též školní studijní cesta do Drážďan a Berlína, kterou spolu se svými spolužáky a za doprovodu profesora Antonína Matějčka podnikla v roce 1922. "A byla to právě nová věcnost s příchutí sociální kritiky a magického realismu, která se u Milady Marešové silně projevila už v raných pracích a jejíž ozvěny ji doprovázely po celá dvacátá a třicátá léta," píše v souvislosti s malířčinou cestou do Německa Martina Pachmanová, autorka malířčiny monografie a kurátorka několika jejích výstav.

Záhy po škole začala Marešová přispívat kresbami do deníku Prager Presse a stala se také dvorní ilustrátorkou pohádkových knih Václava Tilleho, alias Václava Říhy. V roce 1925 měla svou první samostatnou výstavu v Topičově salonu, další pak o pět let později v Aventinské mansardě. "Marešová podržela sice ze školy realistickou techniku, která chce mít dílo jakoby skutečné, ale nedala se nikdy ovládnout modelem. (…) Její Nádraží, Most, Lucemburská zahrada, v mnoha variantách pařížská ulice, kavárna, podzemní dráha, nejsou skutečný svět, ale pouhé sny, shodné s realistickými vidinami starých Holanďanů," charakterizoval tvorbu mladé malířky ve své zahajovací řeči profesor Tille. Vystavila zde tři desítky obrazů a kreseb, nejdražší nabízenou položkou byl dnes nezvěstný obraz Štefánikův most z roku 1924 s cenou 8 tisíc korun.
 

Milada Marešová: V parku na lavičce,
akvarel na papíru, 12 x 14 cm,
cena: 74 400 Kč, Arthouse Hejtmánek 10. 12. 2020

V populárním týdeníku Hvězda československých paní a dívek, který vycházel ve více než stotisícovém nákladu, vyšla již začátkem roku 1930 krátká reportáž z návštěvy malířčina ateliéru. "Tisknu ruku malířce Marešové a hned při vstupu do jejího ateliéru musím slíbit, že nic nebudu povídat o ní, že ji nebudu chválit a že prostě tomuto povídání vyhradím nejmenší kousíček místa v listě. (…) Lituji, že nevystavuje, ale skorem předvídám odpověď: 'Vidíte, při té své práci u plátna ani nepomyslím, že to snad bude určeno jiným očím. Maluji, protože musím malovat, a to právě tak. Velmi ráda slyším soud, když zvednu hlavu od práce, neboť pak teprv cítím své osamocení'," líčí návštěvu ateliéru autorka skrytá pod zkratkou H.N.

V roce 1931 Marešová znovu navštívila Paříž a pro Pestrý týden vytvořila sérii kreseb z tamní Mezinárodní koloniální výstavy, která na jednu stranu představovala mimoevropské kultury, na druhou byla nepokrytou oslavou kolonialismu. V ostatní malířčině tvorbě se návštěva Paříže odrazila sérií obrazů z čínských restaurací a dalšími výjevy ze života velkoměsta. Sem by zdánlivě šlo zařadit i nabízený obraz Noc z roku 1932, uniforma dozorujícího strážníka nicméně odpovídá spíše stejnokrojům československého četnictva než pařížských policistů. Obraz byl v roce 1946 reprodukován v časopise Umění dneška a objevil se také na obou posledních autorčiných výstavách, které se uskutečnily v roce 2008 v Brně a v roce 2015 v Litomyšli a které kurátorovala Martina Pachmanová.
 

Milada Marešová: Na ulici, 1928,
akvarel na papíru, 19 x 14 cm,
cena: 49 600 Kč, Arthouse Hejtmánek 10. 12. 2020

Po rozpadu Československa a vyhlášení protektorátu se Milada Marešová zapojila do odbojové činnosti. Svými ilustracemi přispívala do časopisu V boj, který vydával Vojtěch Preissig spolu se svou dcerou Irenou Bernáškovou. Většina spolupracovníků časopisu včetně Marešové byla v září 1940 zatčena a malířka celý zbytek války prožila v německých věznicích. Nejdéle, víc než tři roky, byla držena v ženské věznici ve Waldheimu na půl cesty mezi Lipskem a Drážďany. Propuštěna byla až v květnu 1945. Z doby věznění se dochovalo několik desítek kreseb a své zážitky zpracovala i v psaných vzpomínkách v knize Waldheimská idyla, která vyšla dva roky po válce.

Následujících téměř dvacet let se Marešová věnovala téměř výhradně ilustraci. Pachmanová jako první malířčin poválečný obraz zmiňuje olej na plátně Číňan z roku 1957. Na nadcházející aukci 1. Art Consulting bude ale vedle obrazu Noc nabízen ještě i menší Marešové obraz Pokladna kina, kombinovaná technika na kartonu, který je datován rokem 1952. Až na módu a dobovou uniformu příslušnice VB v popředí se přitom zobrazená scéna nijak neliší od starších výjevů velkoměstského hemžení. K malbě se Marešová výrazněji vrátila až na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Návštěvy Londýna a Paříže v ní znovu probudily chuť malovat živé pouliční výjevy, jen módu jazzového věku vystřídali hippies a kalhoty do zvonu. V roce 1972 měla samostatnou výstavu v Praze na Smíchově a několik obrazů z dvacátých a třicátých let od ní koupila Národní galerie. Poslední výstava za jejího života proběhla v brněnském Domě umění na přelomu let 1985 a 1986. Zemřela o rok později, v únoru 1987.
 

Milada Marešová: Pokladna kina, 1952,
tempera a kvaš na kartonu, 27 x 36,5 cm,
vyvolávací cena: 100 000 Kč (+ 20% provize),
1. Art Consulting 28. 3. 2021

Na aukcích se dosud objevil jen tucet malířčiných obrazů a podobný počet kreseb. Nejvýraznější nabízenou olejomalbou byl obraz Pařížské schody, který však v roce 2017 zůstal při ceně 682 tisíc korun na aukci European Arts nevydražen. Ze zmiňovaných třinácti kreseb a akvarelů jich hned pět bylo draženo na loňských aukcích. Nejdráže se na prosincové aukci Arthouse Hejtmánek prodal akvarel V parku na lavičce z doby kolem roku 1930, který několik zájemců vyhnalo z necelých 25 tisíc na 74,4 tisíc korun. Za částky 68 tisíc a 50 tisíc korun se na téže aukci prodaly ještě dva další Marešové akvarely.