Josef Šíma: Bouře ve Fécamp, 1953,

olej na plátně, 65 x 81 cm,

cena: 2 950 000 Kč (+ 20% provize), Adolf Loos Apartment and Gallery 4. 2. 2018

Druhá světová válka pro Josefa Šímu znamenala zásadní životní i umělecký přelom. V září 1939 byl mobilizován a strávil tři měsíce u ženijní jednotky ve Versailles. V prosinci byl s ohledem na věk – táhlo mu na devětačtyřicet – z armády propuštěn a v létě následujícího roku i rodinou opustil Paříž. S malováním na několik let zcela přestal. Jeho tehdejší naladění dobře ilustruje potemnělý obraz Návrat Odysseův (Poutník) z roku 1943, který je dnes ve sbírce Národní galerie a který je v kontextu jeho díla do značné míry solitérem.

K malbě se nevrátil ani bezprostředně po skončení války. Svou energii místo toho vrhl do znovubudování kulturních vazeb mezi Paříží a Prahou. Byl jmenován poradcem pro kulturní záležitosti při Čs. velvyslanectví a hned v září 1945 cestoval do Prahy na jednání s Vladimírem Clementisem o nové kulturní politice státu. Prvním vážnějším pokusem o obnovu umělecké tvorby byla cesta na Slovensko v létě 1947 a následná výstava v pražském Topičově salonu. Stále však ještě nešlo o malbu, ale hlavně o kresby a kvaše.

Na podzim 1950 Šíma opouští místo na ambasádě a naplno se znovu soustředí na malování. Vrací se k figuře, městským výjevům i ke svým meziválečným krajinám a hledá jak dál. "Šímovu novou tvorbu uvádí téma labyrintu, které se mu stalo symbolem jeho vlastního desetiletého bloudění, složitého hledání ztracené tvůrčí schopnosti a zároveň předobrazem tápání, jež ho bude provázet při jeho prvních pokuse o navázání přerušené kontinuity," charakterizuje toto období v monumentální malířově monografii z roku 1988 František Šmejkal. Jezdí malovat do Brie, východně od Paříže, i na západ na pobřeží Normandie.
 

Josef Šíma: Krajina v Brie, 1950,

olej na plátně, 33,2 x 44 cm,

cena: 2 616 000 Kč, 1. Art Consulting 6. 10. 2013

 

"Z hlediska Šímova dalšího malířského vývoje se jako nejnosnější ukázaly Krajiny z Brie, tedy právě ty obrazy, jimiž hned na počátku navazoval přerušenou kontinuitu a jejichř kořeny sahaly do jeho předválečné tvorby. Šíma je také v průběhu první poloviny padesátých let, paralelně s dalšími tématy, dále rozvíjel do stále abstrahovanější a oproštěnější podoby," pokračuje Šmejkal. Příslušnou kapitolu nazvanou Druhý dech pak uzavírá dvoustránkou, na které jsou barevně reprodukovány obrazy Bouře ve Fécamp z roku 1953 a o rok mladší plátno Prázdno a vítr, které je pravděpodobně též inspirováno křídovými útesy normandského pobřeží.

"Syžetem mého malován je světlo a jednota všech věcí, jednotnost hmoty, jejímž nejsubtilnějším projevem je světlo – světlo nikoli jako záhadné fluidum osvětlující předměty, nýbrž jako síla, tvořící existenci předmětů," charakterizuje svou tvorbu sám Šíma v září 1959 v dopise Jiřímu Kolářovi. Snadno si lze představit, že pohled na přelévající se masy mořské vody a bílé hřebeny vln, jak je zachycuje představovaný obraz, byly důležitým impulsem k těmto úvahám. Nejde zde již jen abstrahování jednotlivých tvarových elementů krajiny, jako u starších prací, ale mnohem spíše o prolínání hmot.
 

Josef Šíma: Bouře ve Fécamp, 1952,

pastel na papíře, 41 x 53 cm,

cena: 10 000 eur, Christieʼs 8. 12. 2009

Pokud jde o přijetí Šímových děl ze začátku 50. let, Šmejkal bez dalšího vysvětlení poznamenává: "Nebýt dvou ženevských sběratelek, které ho v tomto obtížném období nových začátků podporovaly, neměl by Šíma z čeho žít." Jména neuvádí a nelze je vyčíst ani z katalogu Šímovy velké retrospektivní výstavy, která se v roce 1968 uskutečnila v Praze, Brně a Bratislavě a která čítal těžko uvěřitelných 172 obrazů. U obrazu Bouře ve Fécamp, který je v katalogu černobíle reprodukován pod číslem 90 je uvedeno pouze "soukromá sbírka v Ženevě". A to stejné čteme i u o dva roky staršího pastelu téhož námětu, který je reprodukován jako číslo 223. Tento se před osmi lety prodal v Christieʼs v Paříži za 10 tisíc eur.

Jméno této ženevské sběratelky nyní uvádí katalog aukční síně Adolf Loos Apartment and Gallery, která obraz Bouře ve Fécamp bude dražit začátkem února. Byla jí lékařka Marie Čakrtová, která na začátku druhé světové války odešla studovat do Spojených státu a od roku 1948 působila v nově ustavené World Health Organization, jež má centrálu právě v Ženevě. Obraz bude nabízen s vyvolávací cenou 2 950 000 Kč (bez provize), což odpovídá ceně, za kterou byla letos v červnu v Paříži vydražena monumentální, na papíru malovaná varianta obrazu Prázdno a vítr.
 

Josef Šíma: Prázdno a vítr, kolem 1954, olej na papíře, 153 x 243 cm,
cena: 125 000 eur, Sothebyʼs Paris 7. 6. 2017

Josef Šíma se loni třemi prodeji za více než 20 milionů korun – jedním ve Francii a dvěma na aukcích v Česku – vrátil mezi nejdražší autory českého trhu s uměním. Ve skutečnosti se Šíma draze prodával již před patnácti lety. V roce 2002 se do top 10 dostala hned tři Šímova plátna, přičemž za milionové částky bylo v průběhu celého roku draženo všehovšudy osmnáct obrazů. Nejdráže se prodal raný obraz Le Havre z roku 1923, který na ukci Galerie Pictura vystoupal z 2,2 až na 3,45 milionu korun. Obraz Šílená královna z roku 1960 na téže aukci našel kupce za 3,28 milionu korun. Výjimečnou sezónu pak uzavřel prodej obrazu Odpoutaný strom (Letící keř) z roku 1931, titulního díla opakovaně zmiňované malířovy monografie od Františka Šmejkala, který byl na aukci Galerie Kodl vydražen za 2,11 milionu korun. Výjimečný byl také rok 2004, kdy se nejdražším dílem roku stal Šímův stěžejní raný obraz ML, který se na aukci 1. Art Consulting prodal za 7 milionů korun, což tehdy byla zcela neslýchaná cena.