Jednou z nejzajímavějších položek tzv. klasického týdne u aukční síně Christie’s byl jeden z prvních otisků Rembrandtovy suché jehly s námětem Ecce homo pocházející ze sbírky Samuela Josefowitze. Jde o jediný otisk velmi vzácného prvního stavu této desky (dohromady je známo pouze osm exemplářů), který se nachází v soukromých rukou. Další mají například vídeňská Albertina, British Museum, Louvre, Morgan Library & Museum nebo Kupferstichkabinett v Berlíně. Zároveň je doposud ve vynikajícím stavu, ačkoli nebyl nikdy od svého vzniku restaurován (více o tomto tisku také zde).

List vytištěný na japonském, tehdy velmi málo dostupném, drahém a luxusním papíře je jednou z nejrozměrnějších Rembrandtových grafik vůbec. S exotickými papíry začal Rembrandt experimentovat ve druhé polovině 40. let 17. století především kvůli jejich kvalitám a estetickému účinku: papír z Dálného východu byl oproti běžnému zabarven do teplých barev, měl jemnější povrch a pravidelnější strukturu, na které lépe vyniklo stínování. 

Nabízený tisk byl 250 let v držení německé šlechtické rodiny, znalec Rembrandtova díla, a především jeho tisků, Samuel Josefowitz, ho zakoupil u Christie’s v roce 1991. Už tehdy jeho cena vystoupala na 480 tisíc liber na kladívku, což je dodnes čtvrtá nejvyšší cena za Rembrandtovu grafiku. Jeho letošní zařazení do červencové večerní aukce vedle maleb se od organizátorů ukázalo jako prozíravý krok, neboť zde dosáhl na cenu 2,65 milionu liber včetně provize (2,2 milionu liber bez provize), v přepočtu tedy zhruba 78 milionů korun, a stal se tak vůbec nejdražším Rembrandtovým grafickým listem prodaným v aukci. 
 

Lodovico Carracci: Carlo Alberto Rati Opizzoni ve zbroji, asi 1597-1600,

olej na plátně, 102 x 86,2 cm,

cena: 5 071 250 GBP, Christie’s, Londýn 5. 7. 2018  

 

Předchozí aukční historii má i nejdražší obraz večerní dražby starých mistrů u Christie’s, portrét kondotiéra Carla Alberta Rati Opizzoniho od Lodovica Carracciho. Před třinácti lety jej dražila společnost Sotheby’s v New Yorku. Portrétovaný, jeden z představitelů starého italského šlechtického rodu, bojoval proti Turkům a byl mu udělen řád maltézských rytířů, se kterým je vyobrazen. V pozadí za ním je pak vidět panorama Boloně.

Zatímco při předchozím prodeji byla jeho kladívková cena 850 tisíc liber, nyní vystoupala pětkrát výše, na 4,35 milionu liber, tj. více než 5 milionů liber včetně provize (téměř 147 milionů korun). Pouze jediný obraz tohoto nepříliš často draženého boloňského malíře stojícího spíše ve stínu svých bratranců Annibala a Agostina (prošly od něj trhem jen tři desítky maleb), byl v aukci do dnešního dne prodán dráže.

Desítka maleb pak byla doposud celosvětově k mání od Gerarda Davida. Ten dosáhl na nové výrazné aukční maximum s obrazem Svaté Rodiny namalovaným nejspíše po roce 1515. I ten už trhem jednou prošel, ovšem za méně než sedminu aktuálně dosažené ceny, která s připočtením provize vystoupala skoro na 4,85 milionů liber (143 milionů korun). Výrazně tak přesáhla horní odhad stanovený na 2,5 milionu liber bez aukční přirážky. Dobře si vedly i obrazy Salomona van Ruysdaela, Bernarda Bellotta nebo Johna Constabla, které všechny včetně provize překonaly více či méně výrazně hranici milionu liber. 

Ferdinando Tacca, Herakles přemáhající Achelóa, asi 1640-50,

bronz, 57,8 x 54,5 x 38,1 cm,

cena: 6 758 750 GBP, Christie’s, Londýn 5. 7. 2018

 

 

Nejdražší položkou celého klasického týdne se pak stal bronz s motivem zápasu Herakla s říčním bohem Achelóem v podobě býka, jehož autorem byl florentský sochař Ferdinando Tacca. Sousoší s proveniencí z francouzských královských sbírek daroval původně v roce 1681 svému synovi společně s jinými bronzy (mezi které patřily i další Taccovy heraklovské realizace) Ludvík XIV. Vydražený byl 5. července v mimořádné denní aukci za cenu 6,76 milionu liber (téměř 200 milionů korun) a stanovil nový umělcův autorský rekord. Doposud žádná jeho socha ani neatakovala hranici milionu liber.  

Večerní aukce Sotheby’s sice vydělala celkově o 11 milionů liber více než stejná aukce Christie’s, přesněji 42,6 milionu liber oproti 31,2 milionu liber (1,3 miliardy versus 922 milionům korun). Její nabídka však, dlužno říci, nebyla až tak zajímavá jako u konkurenčního dražebníka a sázela na osvědčenou kvalitu. Díky velkému množství garancí třetích stran a novým kupcům z Asie a Jižní Ameriky se zde prodalo téměř 80 procent nabídnutých děl.

Nejdražším z nich byl portrét benátského šlechtice od Petra Paula Rubense z doby kolem roku 1620, který se na trhu objevil naposledy v 50. letech. Překonal horní hranici odhadu a byl vydražen za více než 5,4 milionu liber (160 milionů korun). Stal se tak nejdražším jednofigurovým Rubensovým portrétem. V aukci ale měly úspěch i další podobizny: pozdněgotický anonymní portrét Marie Burgundské, který vystoupal na více než 2 miliony liber (59 milionů korun) či vícekrát vystavovaný portrét muže s kožešinovým límcem od Lucase Cranacha staršího, který se prodal za 2,4 milionu liber (71 milionů korun). 

V jedné z denních aukcí pak Sotheby’s pokořila dosavadní rekord za dílo Antonia Canovy, když se jí podařilo vydražit jeho bustu míru z roku 1814 za 5,3 milionu liber (157 milionů korun).
 

Jakkoli aukce obou největších aukčních domů skončily s dobrými bilancemi a podíl prodaných položek byl vysoký, pololetním dražbám starých mistrů z minulých let se nevyrovnaly. Nejdražším starým mistrem prvního pololetí loňského roku byl pohled na Rialto Francesca Guardiho (více také zde), který se před rokem v Londýně prodal za 26,5 milionu liber. Pololetní aukce starých mistrů v roce 2016 zase žily úspěchem Rubensova rozměrného plátna Lot a jeho dcery prodaným za bezmála 45 milionů liber.  

V závěru loňského roku se z kategorie starých mistrů rekrutoval i nový celosvětový rekord, nejdražší obraz všech dob, Leonardův nově objevený Salvator mundi, vydražený v listopadu v New Yorku za 450 milionů dolarů, tedy částku odpovídající 9,8 miliardám korun (více o obrazu zde).