Nový investiční fond umění cílí na výnos 10 procent ročně
12. prosince 2023
Text Koucká Tereza | Foto Adolf Loos Apartment and Gallery | Datum 15.03.2023
O Bohumilu Kubištovi bylo v loňském roce v médiích hodně slyšet. Stalo se tak v květnu díky prodeji jeho Staropražského motivu, kubistického pohledu na Karlův most z roku 1911, který cenou 123,6 milionu korun pokořil dosavadní maximum domácích aukcí o 33 milionů korun. Vzhledem k velmi předčasnému skonu na španělskou chřipku na podzim 1918 za sebou Kubišta nezanechal příliš rozsáhlé dílo.
Většina Kubištových maleb se nachází ve veřejných sbírkách. Na trh se občas dostane nějaký z restituovaných obrazů nebo těch, které v soukromých sbírkách vydržely. Celkem se doposud v aukcích neobjevila ani dvacítka jeho maleb. V loňském roce to bylo kromě rekordního Staropražského motivu ještě Zátiší s citróny z roku 1909 inspirované Cézannovou tvorbou. Rok předtím se na trh nedostala žádná z Kubištových maleb. Aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery na březnové aukci přichází s obrazem, který stál u zrodu Kubištova tvůrčího období, v němž začal objevovat kubismus a v jeho duchu i tvořit.
Nabízený obraz vznikl v Paříži a spadá do období Kubištova druhého pobytu ve francouzské metropoli od prosince 1909 do poloviny roku 1910. V Paříži byla v té době početná komunita českých výtvarníků, teoretiků a dalších umělců, kteří se navzájem potkávali, organizovali akce, navštěvovali francouzské kolegy a pokoušeli se svá díla nabízet místním galeristům. Pařížské kontakty českým malířům v té době zprostředkovával především Georges Kars. Na přelomu let 1909 a 1910 Kubišta obýval s Antonínem Matějčkem (1889–1950), žákem Maxe Dvořáka na univerzitě ve Vídni a budoucím vynikajícím historikem umění, jeden pokoj v hotelu v pařížské Latinské čtvrti.
Matějček byl zapojen do organizace výstavy, která měla přivézt do Prahy současné francouzské umění. Výstavu předjednal již za svého prvního pobytu v Paříži v průběhu roku 1909 právě Kubišta. Později byl z tohoto úkolu odvolán, což velmi těžce nesl zejména proto, že nemohl přímo ovlivňovat výběr umělců. Kubišta s o pět let mladším Matějčkem byli přátelé, jejich vztah však nebyl bezproblémový. Matějček prý neměl rád Kubištovo mentorování a nedokázal se plně ztotožnit s jeho výtvarnými teoriemi, kterým Kubišta přikládal velkou důležitost a jejichž rozvíjením a zdokonalováním byl téměř posedlý. Nepřekvapí tedy, že se společně v jednom prostoru dlouho nesnesli. Plodem jejich krátkého, asi měsíčního spolubydlení však byla řada Kubištových kreseb a skic a také několik obrazů.
Bohumil Kubišta: Podobizna čtenáře (Antonín Matějček), 1910, detail
Kubišta neportrétoval pouze Matějčka, ale při vzájemných debatách také jeho přátele, které do bytu vodil. Mezi ně patřil například sochař Otto Gutfreund, malíř Bedřich Vaníček, budoucí historik Vladimír Klecanda nebo Emil Pittermann (pseudonym Longen), někdejší Kubištův souputník ze skupiny Osma, který se však v této době již začal více věnovat divadlu, jež mezi jeho zájmy nakonec zcela zvítězilo. Mohl však portrétovat i některé francouzské malíře. Řadu podobizen, zejména štětcových kreseb tuší formátu o něco větším než A4, zachycuje Kubištův Pařížský náčrtník uložený v Národní galerii v Praze. Ztotožnění portrétovaných je složité, neboť jejich jména zde nejsou připsána. Odborná literatura ale předpokládá, že jedním z portrétovaných v tomto náčrtníku pod názvem Čtoucí muž, je právě Antonín Matějček. Kromě vročení 1910 kresba obsahuje i přesné datum, 17.1., shoduje se tedy s dobou, kdy oba muži sdíleli jeden pokoj.
Kresba zobrazuje muže ze tříčtvrtečního profilu sedícího v křesle, který v levé ruce drží list a pravou rukou položenou na opěradle si podpírá bradu v gestu přemýšlení nad obsahem čteného. Malba olejem, která na něj navazovala, má zcela shodnou kompozici, liší se pouze detaily, například zcela konkrétním zobrazením opěradla křesla, které v kresbě chybí. Předpokládá se, že Kubišta Matějčka zobrazil pravděpodobně ještě na jednom obraze ze stejného roku, na malbě Při psaní, kterou vlastní Galerie Benedikta Rejta v Lounech.
V době svého druhého pařížského pobytu, který skončil velkou finanční i osobnostní krizí, Kubišta nakreslil a namaloval řadu vlastních podobizen, které používal ke svým výtvarným experimentům nejraději. V té době se seznamoval s kubismem, s díly Picassa a Braqua. Byl ale také silně ovlivněn Cézannovou tvorbou, která ho fascinovala. Kubištovým cílem bylo dostat do Prahy na výstavu jeho díla, což se však bohužel nepodařilo. Již ve druhé polovině roku 1909 se v Kubištových pracích v náznacích objevuje geometrizace, hranění forem a osvětlené a odstíněné plochy, které jsou ale ještě kombinovány s organickými křivkami – někde v této fázi vzniká i Matějčkův portrét. Na jaře 1910, konkrétně na vlastních podobiznách ze 17. a 18. března, jak upozornila Mahulena Nešlehová, přichází náhlá změna: tváře jsou pojednány čistě geometricky, dominují v nich plošné fazety a ostré zlomy, které jsou podle ní výsledkem práce s fotografickými negativy podobenek. Zde se zrodil kubistický výraz Kubištovy tvorby, který dále rozpracovával.
Obraz Podobizna čtenáře měl, jak je v Česku kvůli historickému vývoji téměř pravidlem, poměrně spletitou a pohnutou historii. Dostal se do majetku Kubištova souputníka, nejprve blízkého přítele, později spíše kolegy Emila Filly, jehož si však i přes vzájemné neshody vážil a který obraz vlastnil až do smrti v roce 1953. V jeho rodině však zůstal až do doby, než obraz zkonfiskoval stát a roku 1961 ho umístil do Národní galerie pod inventárním číslem O 8550. Po roce 1989 byl Fillově rodině restituován, později se ocitl v majetku Galerie Zlatá husa, odkud se dostal do blíže neurčené soukromé sbírky.
Malba prošla mnoha výstavami, k vidění byla již na tematické výstavě Český portrét v Alšově jihočeské galerii na Hluboké v průběhu roku 1971, nechyběla ani na Kubištově retrospektivě ve Valdštejnské jízdárně v roce 1993. Po delší odmlce následovaly výstavní projekty Křičte ústa! Předpoklady expresionismu v Galerie hlavního města Prahy (2006/2007), Sváry zření 1890–1918 v Galerii výtvarného umění v Ostravě (2008/2009) a naposledy na přelomu let 2014 a 2015 tamtéž projekt Zářivý krystal / 1905–2013 / Průniky / Střety / Přesahy / Bohumil Kubišta a české umění, který mapoval vlivy Kubištova díla na několik generací domácích výtvarných umělců až do současnosti. Z odborníků se obrazu ve svých monografiích a výstavních katalozích věnovali především Mahulena Nešlehová, Marie Rakušanová a Karel Srp.
Adolf Loos Apartment and Gallery bude obraz vyvolávat za 15 milionů korun bez aukční provize a očekává cenu mezi 20 a 30 miliony korun. Kromě něj nabídne ještě další Kubištův obraz, Krajinu s vřesovištěm z roku 1907, v němž jsou jasně patrné vlivy fauvismu.
V Česku vznikl další investiční fond, který bude zhodnocovat prostředky investorů nákupem a prodejem uměleckých děl. Fond Collectiv Art OPF se zaměří převážně na české autory klasické moderny a poválečného umění. Nakupovat bude i díla mladých umělců....
12. prosince 2023Milionových obrazů má Jindřich Štyrský na svém kontě již přes čtyři desítky, počítáno v českých korunách. V eurech však ještě žádný. Tuto situaci může zásadním způsobem změnit první prosincová středa, kdy se bude dražit autorovo vrcholně surrealistic...
5. prosince 2023O Karlovi Černém bylo v prvním pololetí letošního roku na aukcích hodně slyšet. Nyní se na trh dostává plátno patřící k nejmonumentálnějším autorovým dílům, které kdy byly draženy v aukci. O Karlův most se začne bojovat na 4,5 milionu korun bez provi...
23. listopadu 202312. prosince 2023
5. prosince 2023
23. listopadu 2023
29. července 2022
11. července 2022
1. prosince 2022
31. prosince 2021
24. srpna 2019