Veletrh Antique, foto: Asociace starožitníků

Zvolili jste aktuální téma veletrhu, investiční potenciál starožitností, na základě zvýšeného zájmu veřejnosti o nákup umění v souvislosti s ekonomickou krizí?

Lidi samozřejmě zajímá, jak uchránit úspory před inflací. V médiích se mluví především o tom, jak je vše drahé a jak lidé nevycházejí s penězi, ale téma ochrany vydělaných a naspořených peněz je zejména u střední a starší generace živé.  Umění a starožitnosti pro tento účel posloužily v historii již mnohokrát. I současní investiční poradci je doporučují jako nástroj diverzifikace portfolia. Jsou to konkrétní věci, na které si můžete sáhnout. Navíc jsou starožitnosti srozumitelné i mezinárodně.

U umění je to nyní především segment poválečného umění, kde vnímáte největší nárůst zájmu u starožitností?

Není novinkou, že se dobře prodávají zejména zlaté šperky a mince. Poslední dobou se ale obnovuje zájem i o míšeňský porcelán, stříbrné nádobí, klasickou malbu krajinářů, starý český porcelán či kvalitní designové sklo počátku 20. století. Zkrátka je zájem o kvalitní hodnotné starožitnosti.

Umění se teď snaží kupovat i lidé, kteří to nikdy nedělali, často mu vůbec nerozumějí a hledají jen vhodné objekty k uložení peněz. Potkáváte se s nimi teď i ve starožitnictvích?

Ve starožitnictvích tento trend zatím tolik viditelný není, ale často nakoupí lidé, kteří tomu rozumějí a koupi si dříve rozmýšleli nebo ji odložili. Je v tom právě i kus vědomí, že by se situace s inflací mohla ještě prohloubit. Vzhledem ke kurzu koruny si někteří lidé nakupují i zahraniční měny, ale ani tam nikdo neodhadne vývoj, takže se ukazuje, že hmotné věci s danou finanční i historickou cenou hrají zase roli. Samozřejmě se mě občas někdo ptá, do čeho peníze uložit, ale pokud někdo ke starožitnostem nemá vůbec žádný vztah, je těžká rada. Starožitnosti jsou nejen finanční investice, ale i citová či estetická. Obzvláště u větších kusů, se kterými pak budete žít.  

Veletrh Antique, foto: Asociace starožitníků

Jak se k takovým zákazníkům stavíte a co jim radíte?

Zlato a mince mají svou cenu, navíc se dobře uchovávají i převážejí. Cenu mají i kvalitní obrazy či sochy. Doporučuji stříbro, to půjde nahoru určitě. Zdroje těžby pomalu docházejí, cena za gram je aktuálně nízká. Ze stříbra bylo vytvořeno tolik nádherných uměleckých objektů. Obecně je dobré nakupovat komodity, kde je aktuální cena dole. To je nyní právě i ten značkový porcelán. A myslím, že na spodní hranici ceny je i starožitný nábytek, jenže ten se každému nehodí, i když je ekologický a perfektně splňuje myšlenku udržitelnosti.   

Pozorujete i větší zájem o sběratelství nebo jde především o investice?

Investiční pohled hraje nyní velikou roli. I sběratelé se rozhodují rychleji. Starožitnost není  běžná spotřební věc, ona vám totiž poslouží k dekoraci či užitku, ale navíc si stále nese svou hodnotu. I když z krátkodobého hlediska asi moc nevyděláte, pokud tomu nerozumíte a nemáte štěstí. Transakce má vždy dvě strany, musíte dobře koupit a pak dobře prodat. Ale v dlouhodobé pohledu si starožitnost kupní hodnotu udržuje a vydělá něco navíc. Což jiné věci denní spotřeby a potřeby nedovedou.   

Veletrh Antique, foto: Asociace starožitníků

Jarní vydání Veletrhu Antique začíná tento týden, do několika předcházejících výrazně zasáhla covidová pandemie, máte pocit, že se vše již obrací k normálu? 

Už podzimní veletrh běžel skvěle, bylo hodně návštěvníků a solidní prodeje. Obchodníci i nakupující byli spokojeni. Moc si tedy přeji, aby jarní veletrh běžel stejně. Pro nás, organizátory i starožitníky, je to vrchol sezóny. Připravujeme nové kolekce zboží, které lidi ještě v obchodě neviděli, těšíme se na společná setkání. Objem nabízeného zboží je opravdu velký a přijde si tam na své skoro každý.  Když si představíte, že v aukci se draží mezi 300 až 500 položkami, tak tady máte 60 stánků minimálně každý s takovým množstvím starožitností. Myslím, že covidovou krizi jsme už překonali. 

Chystáte s ohledem na téma veletrhu pro návštěvníky nějaké speciální doprovodné akce nebo výukové programy?

Bude pokračovat výstava moderního umění. Vystavovat bude tentokrát akademický malíř Jaroslav Klát a mladý umělec Miro Macík. A oslavíme zde životní jubileum Jana Saudka výstavou jeho vybraných děl, kterou sám uvede. Kromě toho proběhnou zajímavé přednášky estetika Jiřího Vaňka na téma naivního umění a malíře Jaroslava Kláta zaměřené na české malířství a sochařství v letech 1960–1989.

Veletrh Antique, foto: Asociace starožitníků

Co letos návštěvníci uvidí v expozici Asociace?

V expozici  Asociace starožitníků poběží po celou dobu veletrhu informační servis zejména k Rudolfinské akademii a dalším oblastem její činnosti. V neděli, poslední den, poběží bezplatná poradna, kam si lidé mohou přinést ocenit své starožitnosti. Během veletrhu zde budou nabízeny i pamětní mince Asociace.

Na co se nejvíce těšíte? 

Pro nás je veletrh místem, kde se setkáváme se sběrateli, přáteli, s kolegy obchodníky. Já osobně na podzim neměla moc času si s někým promluvit, takže se letos těším na všechna ta osobní setkání. Navíc jsem vždy zvědavá, co nového kolegové dovezou, je to pro nás i platforma pro nákupy, výměny a předávání vědomostí i zkušeností mezi sebou. A jsem zvědavá i na nové vystavovatele, se kterými se ještě neznáme. Veletrh je jedna z mála akcí, kde se vzájemně propojujeme, což je v tak individuálním oboru podnikání jakým starožitnictví je, hodně důležité. 

Čím teď kromě veletrhu žije starožitnická obec?

Stále se přetřásají změny legislativy, které k nám přicházejí z Evropské unie. Ať se to týká zákona o praní špinavých peněz nebo restrikce na prodej zpracované slonoviny jako částí starožitných předmětů.  Po několika letech bude letos oficiální setkání CINOA (Mezinárodní federace asociací obchodníků s uměním a starožitnostmi - pozn. red.) v Barceloně, kam se chystáme. Hlavně se ale snažíme o to, abychom sehnali hezké a kvalitní věci pro naše zákazníky. Po covidu se otevřely hranice, už zase můžeme jezdit nakupovat i po Evropě. Když máte na starosti soukromou firmu, musíte si vydělat na sebe, na všechny náklady, odvody z mezd a na zaměstnance, nemáte placenou dovolenou a nemůžete být na nemocenské. Žijeme tedy hlavně tím, že máme pořád co dělat.