Rozhovor s Tomášem Zezulou o okolnostech dražby bohyně Kuan-jin.

Bódhisattva Kuan-jin / dynastie Ming, 1447 / zlacený bronz / v. 35,5 cm, 7,2 kg

cena: 19 110 000 Kč / 3. 11. 2012 Zezula

Protože další nabídnuté předměty již tento úspěšný prodej zdaleka tak nenapodobily, lze konstatovat, že se v aukci objevil jen tento jediný umělecký předmět skutečně světového významu. Ostatní díla tak potěšila i českého milovníka asijských starožitností, který zde mohl za přívětivou cenu získat několik zajímavých ukázek především čínské a japonské keramiky.

Dosažená cena u zmíněné bronzové statue, 16,2 miliony korun bez provize (19,11 milionu korun s provizí) aukční síně pak zřejmě předčila veškerá očekávání, jak české uměnímilovné veřejnosti, tak i samotného aukčního domu, a to i přesto, že jsme si na vysoké hodnoty vybraných děl čínského umění již zvykli díky pravidelně dosahovaným cenám moderní čínské malby v aukční síni Zezula a v pražském aukčním domě Arcimboldo, které jako jediné u nás pořádají specializované prodeje asiatik. Buddhistické plastiky tibetské nebo čínské provenience se v našich poměrech v nedávné době prodávaly za pouhou setinu nyní dosažené částky, ačkoli je nutno konstatovat, že ani jedna z dříve nabídnutých položek dražených u zmíněných aukčních domů zdaleka nedosahovala kvalit zmíněného bronzu. Byla ale tentokrát vylicitovaná částka skutečně takovým překvapením i pro mezinárodní znalce umění nebo si jen stále nedokážeme zvyknout na to, že čínské umění dosahuje v současné době v aukčních prodejích standardně vysokých výsledků?

Bódhisattva Kuan-jin / dynastie Ming, období Süan-te / výška 26 cm

cena: 11 300 000 HKD (asi 28 702 000 Kč) / 7. 10. 2010 Sotheby's

Výjimečně zachovalá, 35 cm vysoká dražená plastika představuje bohyni Kuan-jin sedící v pozici lalitasana s pravou rukou modelovanou v mudře varada a levou rukou v gestu sluneční mudry súrja. Paže má zdobeny rozvětvenými detailně propracovanými lotosovými ratolestmi, hlavu dekoruje bohatá koruna, typický znak bódhisattvy nekonečného soucitu a milosrdenství. Soška je opatřena na zadní straně datací „Rok ting-mao za císaře Čeng-tchunga“, což odpovídá roku 1447. Druhý nápis, rovněž v zadních partiích, bychom mohli číst jako osobní jméno Jang Ťin-ming, ke kterému však zatím nelze žádné informace dohledat.

Tyto znaky ale navozují možnost dalšího výkladu. Pokud bychom je četli v opačném pořadí, tedy zleva doprava, dostali bychom vyřešení nápisu v jiném světle. První znak by znamenal období dynastie Ming, druhý znak bychom četli jako Ťin, tedy dobové jméno provincie, odpovídající zhruba dnešní Šan-si na severu Číny a třetí znak Jang bychom definovali jako jméno rodiny či dílny, která sošku vytvořila. Pro rozhodnutí, která z těchto hypotéz je pravdivá, bude potřeba ještě další hlubší heuristické zkoumání.

Bohyně Avalókitéšvara / dynastie Ming, období Süan-te / kolem 1435

zlacený bronz / 78 cm / cena: 33 140 000 HKD (84 175 600 Kč) / 8. 4. 2011 Sotheby's

 

Přestože v čínské umělecké tradici byly často obdobné nápisy během staletí různým způsobem napodobovány, zdá se, že v tomto případě by mohlo jít skutečně o originální inskripci, která nepochybně výrazně zvyšuje hodnotu uměleckého dílka, neboť nápis odkazující k éře císaře Čeng-tchunga (vládl 1436-50 a 1457-65) je na obdobných pracích výjimečný. Její cenu zvyšuje také znalost sběratelského rodokmenu, respektive provenience ze sbírky známého sběratele Josefa Moráka (1889-1969), z jehož souboru pořizovala akvizice i Národní galerie v Praze, což současní sběratelé vždy vysoce oceňují.

Mingské bronzové zlacené buddhistické plastiky jsou dlouhodobě hledaným uměleckým artiklem. Tato umělecká díla vznikala především od doby Jung-le (1403-1424) až do 40. let 15. století, kdy vrcholil na čínském dvoře zájem o tibetský buddhismus. V současné době podobných prací na celém světě nalezneme jen několik desítek. Lze tedy jednoznačně konstatovat, že naše soška měla všechny atributy k tomu, aby aukční prodej dopadl co nejlépe.

Výsledná aukční cena je vždy obrazem nabídky a poptávky po uměleckém díle. Protože obdobný předmět se u nás doposud na trhu neobjevil, musíme se podívat na výsledky prodejů v zahraničí. Srovnáme-li dosažené ceny obdobných děl raného mingského buddhistického sochařství v nedávné době v renomovaných aukčních domech, dostáváme rychlou informaci, že realizovaná cena nebyla vůbec překvapivá, dokonce můžeme konstatovat, že se pohybuje spíše na dolní hranici možných dosažených cenových limitů.

Buddha Amitájus / dynastie Ming, éra Süan-te / zlacený bronz / 57,1 cm

cena: 70 100 000 HKD (asi 178 054 000 Kč) / 31. 5. 2010 Christie's

 

Zmiňme zde aspoň obdobně modelovanou, o deset centimetrů menší sošku bohyně Kuan-jin draženou 7. října 2010 v hongkongské pobočce Sotheby’s. Tato jemná práce s pečetí odpovídající době Süan-te, původně z kolekce, kterou vlastnili Tuyet Nguyet and Stephen Markbreiter, byla prodána za 11,3 milionu hongkongských dolarů (asi 28,7 milionu korun). Jiný příklad najdeme na aukci Christie’s dne 31. května 2010, kdy sedící bronzový zlacený Buddha Amitájus, opět z éry Süan-te, tentokrát o velikosti 51 cm, dosáhl neuvěřitelné ceny 70,1 milionu hongkongských dolarů (asi 178,054 milionu korun). Dne 8. dubna 2011 dosáhla v hongkongské aukci Sotheby’s další soška Avalókitéšvary datovaná rokem 1435 ceny 33,14 milionu hongkongských dolarů (84,17 milionu korun). Nicméně ceny na aukcích čínských starožitností v Hongkongu nebo Macau atakují dlouhodobě nejvyšší možné hodnoty, ceny dosahované v Evropě nebo USA jsou o něco nižší.

V nabídce asijských starožitností letošního roku přesto představuje elegantní čínská bohyně milosrdenství z Morákovy sbírky unikátní sběratelský předmět prvotřídního významu. Pro český obchod se starožitnostmi je dobře, že se objevil na aukci u nás, což by k nám mohlo do budoucna přilákat další světové zájemce o asijské umění. Jestli tomu tak skutečně bude, ukáže již za několik týdnů následující akce, kterou připravuje pražská síň Arcimboldo, jež představí mezi 82 položkami i několik výjimečných unikátů čínské malby 20. století. Je jen škoda, že naše kulturní instituce, jež se věnují sbírkotvorné činnosti v oblasti asijského umění, nenašly v posledních letech žádnou možnost rozšířit svoje sbírky o další umělecká díla. Věc o to smutnější, že Orientální sbírka Národní galerie v Praze letos slaví 60. výročí od jejího založení a Náprstkovo muzeum pak dokonce 150 let své existence. Obě instituce však tato výročí nijak nezmiňují. Zdá se tedy, že zcela rezignovaly nejen na prezentaci své historie, ale dokonce i na jakoukoli akviziční politiku, která by obohatila jejich kolekce i pro příští generace.