Alois Kalvoda: Nocturno, 1901-02,
olej na plátně, 134 x 96 cm.
vyvolávací cena: 800 000 Kč (+ 24% provize), Arthouse Hejtmánek 31. 5. 2018

Díla autorů, kteří jsou pro zjednodušení zahrnováni do kategorie Mařákova škola, mají v posledních letech vzrůstající tendenci. Zatímco v roce 2016 se na aukčním trhu zobchodovaly jejich práce za 62 milionů korun, loni to bylo již o více než desetmilionů více.

Ve výčtu položek, která v roce 2017 přesáhla hranici jednoho milionu, však najdeme Mařákových žáků jen pár: Antonín Slavíček, Antonín Hudeček, Otakar Lebeda a Josef Ullmann. O potenciálu, který tento segment skýtá, vypovídá také skutečnost, že z výše jmenovaných si těmito prodeji zároveň posunuly osobní cenové maximum hned dva. Navíc nového cenového stropu těsně pod milion dosáhli i další Mařákovci jako Jan Honsa nebo František Kaván. Nyní i pro Aloise Kalvodu může být z finančního hlediska čtvrteční dražba u Arthouse Hejtmánek svým způsobem iniciační.  
 

Josef Ullmann: Nocturno, okolo 1900,
olej na plátně, 95 x 75 cm.
cena: 1 016 800 Kč, European Arts 19. 3. 2017

Nabízené plátno patří mezi na trhu vysoce raritní rané Kalvodovy práce, které spadají do období, v němž se plně projevil určující vliv fin de siecle. Ten se promítnul do zmiňovaného, nostalgicky zabarveného symbolismu (v němž lze identifikovat nesporné prvky secesní estetiky), který má paralely i v díle Kalvodových krajinářských souputníků, jak to můžeme pozorovat například na nedávno licitované scéně stejného názvu od Josefa Ullmanna.

Kalvoda na přelomu dvou století zaznamenával první zásadnější úspěchy. Už jakmile dokončil studia v ateliéru Julia Mařáka, nastoupil tento rodák ze Šlapanic u Brna do domácího uměleckého prostředí poměrně suverénně. Brzy vešel v oblibu u mnoha vlivných osobností kulturního života, převzal ateliér po nedávno zesnulém Luďku Maroldovi a několikrát obdržel Hlávkovo stipendium, které mu umožnilo studijně pobývat v Paříži (1900 spolu s Josefem Mařatkou) a v Mnichově (1901). Založil si také jako pětadvacetiletý malířskou školu na Vinohradech, kterou navštěvoval mimo jiné třeba i Josef Váchal nebo Martin Benka.
 

Na začátku století se také začíná více projevovat Kalvodovo vážnější zaujetí pro literaturu, když se setkává s básníkem Antonínem Sovou, jehož obálku knihy Ivův román ilustruje (malířovy první příspěvky do časopisu Čas se však datují již do roku 1892). Dějová linie této knihy popisuje na pozadí lyrického líčení krajiny osud nešťastné lásky mladého páru.

Při pohledu na způsob, jak se Kalvoda nechal v tomto období portrétovat, se zjevně s postavou trýzněného hrdiny prožívající duševní (tvůrčí) muka do jisté míry dokázal identifikovat. Můžeme jen polemizovat, do jaké míry se jednalo o uměleckou stylizaci, v každém případě jsou v mnohých raných Kalvodových obrazech silné literární reminiscence patrné.
 

Alois Kalvoda: Šílená, po roce 1900,
olej na plátně, 95 x 49 cm,
cena: 960 000 Kč, Galerie Pictura 16. 12. 2015

V roce 1904 při příležitosti své souborné výstavy v Brně se v úvodu vyznává: "Můj život byl pln silných vnějších dojmů a neustálé bolesti. Nevěděl jsem, co je klid. Zdálo se mi, že vedle svých vrstevníků jsem jakoby tonoucí - a také tehdy, když jsem překonal to nejhorší, když, abych to tak řekl jsem byl z vody venku, zůstalo ve mě vědomí krutého životního zápasu a bezohlednosti. Nepoznal jsem přátelské lásky, třeba že mé srdce ji hledalo, třeba že jsem ji potřeboval pro svoji duši. Na místě lásky našel jsem toliko sklamání. A tak jsem svoje smutky, jimiž snad chvílemi problesklo i trochu radosti - do přírody, té jediné přítelkyně a těšitelky. Mým pracem zůstal vtisknut znak těchto dojmů, jež jsem léta prožíval. Neboť malování je mojí řečí."

Na nabízeném Nocturnu v této souvislosti zaujme zejména vysoce pastózní, místy až zemitý a "syrový" styl malby, který má daleko k prvoplánové líbivosti a uhlazenosti. Významovým nositelem je potom záměr na postižení charakteristické atmosféry nastávajícího soumraku v návaznosti na počet světelných zdrojů, což upomene zejména na známé výjevy nočních zákoutí, jak je pojednával Jakub Schikaneder. 
 

Alois Kalvoda: Fantastická krajina, 1900-02,
olej na plátně, 116 x 103 cm,
cena: 696 000 Kč, European Arts 26. 10. 2014

Sám Kalvoda svůj tvůrčí proces popsal následovně: "Jako jiní píší deník, tak já maluji své obrázky. Někdy vypravuji pohádku - třeba i skutečnou - jindy cítím vzrušení a radosť. Jindy opět skleslosť a smutek. Krajina v několika hlavních liniích a dvou třech vůdčích barvách jsou mi prostředkem k vyjádření mých dojmů. Skoro všechny mé obrazy jsou vytrvořeny z paměti. Maluji-li ovzduší večera, prožívám ovzduší takové, kdy smutek na mne nejvíce dolehl, a zachytím takto výsledný dojem v jeho hlavních rysech. Ostatní podrobnosti, ač barevné či linií, považuji za zbytečné, ba škodlivé náladě, již právě chci vyjádřit."

Z pohledu aukčního trhu je obecně Kalvodových děl dostatek, jedná se ovšem až na výjimky o pozdější práce. V databázi figuruje více než 400 záznamů, přičemž 21 obrazů se dostalo pod licitátorské kladívko již letos. O dosavadní primát se dělí časný fugurální olej Šílená, kterou autor vytvořil po roce 1900 a jež dražili před téměř třema roky u Pictury, s o málo mladšími Vlčími máky, jež prodávala Galerie Kodl na jaře 2016. Obě práce skončily s výraznými nárůsty na kladívkové ceně 800 tisíc korun (s poplatky 960 tisíc korun).