Běla Kolářová: Životopis jedné patentky VIII. (Na hliněných nohách), 1982,
asambláž, patenteky na kartonu, 56 x 83 cm, cena: 504 000 Kč

Celá aukce, která se konala ve středu 7. června v Topičově salonu a byla zaměřena výhradně na poválečné a současné umění, vynesla 15,4 milionu korun při úspěšnosti 85 procent. Prodalo se 69 z 81 nabízených obrazů a prací na papíře, 44 z nich za částky přesahující sto tisíc korun.

Vedle Běly Kolářové (více zde) se v autorských rekordech prodala díla Tomase Rajlicha (372 tisíc), Miloslava Troupa (660 tisíc), Františka Kyncla (180 tisíc), Milana Grygara (540 tisíc) a Vladimíra Boudníka (312 tisíc korun). Pro dva prvně jmenované šlo do značné míry o aukční premiéry, takže realizované ceny není příliš s čím srovnávat. Pro Grygara a Boudníka se pak jedná o rekordy v kategorii prací na papíře. Od Rajlicha byla nabízena jedna z jeho šedých mřížek z poloviny 70. let, která z vystoupala z 300 na 372 tisíc korun (více zde). O Kynclův rekord se postarala prostorová asambláž z 80. let, za kterou vítěz aukce nabídl 180 tisíc korun, téměř dvojnásobek minimálního podáni.
 

Tomas Rajlich: Bez názvu, 1974,
akryl na plátně, 85 x 85 cm, cena: 372 000 Kč

Grygarova Půdorysná partitura z roku 1968 na konečných více než půl milionu korun vystoupala z minimálního podání 348 tisíc. Další dvě jeho kresby ze 70. a 80. let se vzápětí prodaly za 204 a 156 tisíc korun. V případě Boudníkovy aktivní grafiky z roku 1961 cenu výrazně ovlivnilo, že nabízený grafický list byl dražen spolu s jeho původní plechovou matricí. Dosavadní rekord za jednotlivou Boudníkovu grafiku, když nepočítáme monotypy, byl zhruba třetinový.
 

Milan Grygar: Půdorysná partitura, 1968,
tuš, tempera, pastel na lepence, 51 x 73 cm, cena: 540 000 Kč

Vůbec nejdražší položkou aukce se nicméně stalo rozměrné květinové zátiší od Jana Baucha, které vystoupalo z 660 na 900 tisíc korun. Šlo o dosud vůbec největší Bauchovo plátno (177 na 110 cm) nabízené v aukci. Bojovalo se i o další dílo ze 40. let, fantaskní scénu Za oknem od Pravoslava Kotíka. Z minimálního podání 336 tisíc se tento obraz z roku 1947 dostal až na 600 tisíc korun. Ze stejné doby pochází i zmiňovaný rekord Miloslava Troupa, rozměrný obraz Žlutý anděl. V tomto případě však šlo o prodej za vyvolávací cenu. Obraz byl dražen týden před zahájením Troupovy výstavy v Obecním domě, která je pořádána k připomenutí sta let od umělcova narození.
 

Vladimír Boudník: Aktivní grafika, 1961,
grafika na papíře, plechová matrice, 24,5 x 33 cm, cena: 312 000 Kč

S výraznými nárůsty byla dále dražena díla Otakara Slavíka, Zbyška Siona, Karla Malicha, Adrieny Šimotové, Aleny Kučerové či Stana Filka. Pro řadu z nich šlo ve výsledku o druhá či třetí nejdražší díla prodaná dosud v aukci. Shodně ze 156 na 312 tisíc korun vystoupaly papírový reliéf Adrieny Šimotové a jedna z matric Aleny Kučerové. Obraz Žena v ohni, dílo Otakara Slavíka z roku 1977, vylétl dokonce na 540 tisíc korun, trojnásobek vyvolávací ceny. Podobně si vedl i o rok mladší minimalistický obraz Transcendencia od Stana Filka, který vystoupal na 264 tisíc korun.
 

Jan Bauch: Kytice, 1949,
olej na plátně, 177 x 110 cm,
cena: 900 000 Kč

 

Z mladšího umění nejvíce zaujaly práce Jiřího Černického, Vladimíra Kokolii a Františka Skály, jejichž ceny se pohybovaly od 212 do 240 tisíc korun. Bez kupce naopak zůstal téměř třímetrový kouřový obraz Magdaleny Jetelové, který byl nabízen za 540 tisíc korun.