Jedno dílo bylo prodáno nad desetimilionovou hranicí, za více než milion sběratelé zakoupili dalších třináct obrazů a nad hranicí 100 tisíc korun pak bylo vydraženo téměř pět desítek položek. Prodáno bylo celkem 140 děl, což odpovídá téměř třem čtvrtinám celkového počtu nabízených položek.
 

Oskar Kokoschka: Praha. Pohled z ateliéru na Petřín, 1936/37, olej na plátně, 94 x 125 cm, cena: 52 080 000 Kč

Nejdražší dílo, velkoformátový pohled na Prahu od Oskara Kokoschky byl vydražen za více než 52 milionů korun, což je celosvětové maximum za autorovu krajinomalbu. Obraz Kokoschka namaloval během svého čtyřletého pobytu v Praze ve druhé polovině 30. let (podrobně jsme jej představovali v květnovém čísle). Minimální podání činilo 43,4 milionu korun a dražby se zúčastnilo několik telefonních limitů. Kokoschkových děl se obecně na trhu neobjevuje mnoho. Domácím trhem prošly doposud pouze čtyři malby, nejdráže byl prodán olej Žáby, taktéž dílo se vztahem k československým dějinám. Obraz namalovaný v reakci na srpnovou okupaci 1968 byl na listopadové aukci Adolf Loos Apartment and Gallery vydražen za 37,7 milionu korun, což je celosvětový rekord za Kokoschkovo poválečné dílo.

Václav Brožík: Ovce na pastvě, 90. léta 19. století, olej na plátně, 56,5 x 76 cm, cena: 3 348 000 Kč

Další milionová díla byla dražena již pod hranicí 5 milionů korun. Na stejnou částku, 3,4 milionu korun, dosáhly obrazy Ovce na pastvě Václava Brožíka a neobvykle rozměrná Stromovka Kamila Lhotáka z roku 1970. V Brožíkově případě jde o druhou nejvyšší cenu, u Lhotáka stačí tato suma na pomyslnou třetí pozici. Jde však o malířovo suverénně nejdražší pozdní dílo, nad tři miliony korun byly dosud draženy jen Lhotákovy obrazy ze 40. let. Za 2,34 milionu korun byl prodán Šímův obraz V Yerres za začátku 50. let, který se v dubnu 2014 objevil na obálce art+antiques.
 

Kamil Lhoták: Stromovka, 1970, olej na plátně, 90 x 79,5 cm, cena: 3 348 000 Kč

Rekordmany v rámci milionových položek byli Max Oppenhaimer s olejem Pletoucí děvčátko z roku 1906 a Bohumír Matal s výjimečným raným dílem Deštníkář z roku 1946, oba obrazy shodně vystoupaly na 1,74 milionu korun. Matalovo rané dílo zájemci patřičně ocenili a jeho vyvolávací cenu znásobili víc jak dvojnásobně. Téměř nedražený Oppenheimer se pak dočkal ještě vyššího nárůstu (dražba startoval na 558 tisících korun). Na shodnou částku, 1,74 milionu korun, dosáhly i Naříkající dívka Karla Černého nebo protějškové obrazy Zima a Jaro Vlaha Bukovace, jehož díla v poslední době zaznamenávají vytrvalý růst.

S nárůstem o 870 tisíc korun vydražil nový majitel knihu Civitates Orbis Terrarum, atlas městských vedut ze 16. století. Konečná cena se vyšplhala na 1,61 milionu korun. Suverénní aukční maximum zaznamenal i Ženíškův žák František Urban, když jeho olej Anděl vystoupal z 806 tisíc až na 1,32 milionu korun. Nutno však dodat, že je to teprve druhá malba (a první prodaná), která prošla trhem. Celkově databáze ART+ eviduje pouze dvanáct Urbanových děl. Nad milion se dále dostaly ještě obrazy Pták moa od Zdeňka Buriana (1,12 milionu, druhá nejvyšší cena), Jaro od Karla Špillara (1,12 milionu, druhá nejvyšší cena) nebo oboustranná malba Holandský interiér/Most přes Seinu Rudolfa Kremličky (taktéž 1,12 milionu korun).
 

František Urban: Anděl, 1902, olej na plátně, 143,5 x 72,5 cm, cena: 1 364 000 Kč

Ve střední cenové hladině nových autorských rekordů dosáhli například Jan Honsa se svou velkoformátovou Letní krajinou z roku 1899. Tu získal nový majitel za 992 tisíc, což je o 536 tisíc více než předchozí autorovo maximum. Dva metry široký olej Procházka astronautů s cenou 780 tisíc korun zase přinesl nový rekord pro Otu Janečka. Za 682 tisíc byl vydražen olej Adam a Eva Jaroslava Hněvkovského, taktéž malířovo nové maximum navýšené o více než půl milionu korun. Vůbec poprvé se na domácím trhu objevila malba bergamského krajináře Marca Gozziho Rokle Nesso z doby kolem roku 1823 a vystoupala hned ze 198 na 992 tisíc korun.
 

Snímání z kříže, Holandsko, počátek 17. století, hruškové dřevo, výška 26,5 cm, cena: 223 200 Kč

Mezi sochařskými realizacemi vynikla drobná bronzová Sedící dvojice Zdeny Fibichové prodaná v novém autorském rekordu 198 tisíc nebo Ležící ženský akt Miloslava Chlupáče s cenou 372 tisíc korun (pátá nejvyšší cena za umělcovo dílo, avšak rekord v sochařské kategorii). Zajímavé byly též plastiky starého umění, například pozdně gotická madona z Čech (508 tisíc), komorní dřevěné Snímání z kříže holandské provenience z počátku 17. století (223 tisíc korun) nebo figurální kompozice Kristův křest připisovaná okruhu Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Posledně jmenované dílo, stejně jako zajímavé terakotové Poprsí Krista italské provenience z pozdního 15. století však zůstaly nevydraženy.
 

Otto Gutfreund: Frigolet, 1916, akvarel, pastelky na papíře, 22,2 x 34,5 cm, přiloženy koncepty tří dopisů, cena: 396 800 Kč

Mezi pracemi na papíře dominovaly dopisy s kresbou Otto Gutfreunda napsané roku 1916 v internaci ve francouzském táboře Saint Michel de Frigolet. Ty vystoupaly na 397 tisíc korun a staly se tak nejdražší Gutfreundovou kresbou. Z minimálního podání 68 tisíc až na konečných 285 tisíc korun se dostal lept Modráček Vojtěcha Preissiga z roku 1903. Po pouhých pěti dnech tak o 21 tisíc překonal rekord za jiný umělcův lept vydražený koncem května v Dorotheu.

Ze starožitností byl největší zájem o kubistickou židli z bytu Dr. J. Borovičky vyrobenou podle návrhu Pavla Janáka. Její cena se z 93 tisíc vyšplhala na konečných 198 tisíc korun. Za 234 tisíc se prodala elegantní art decová jídelna a za 198 tisíc korun bohatě intarzovaný bar z téže doby. Úspěchem jsou také ceny 68 a 58 tisíc korun za jídelní a nápojové soubory Ladislava Sutnara.