František Muzika: Švadlena, 1921,
olej na plátně, 71 x 55 cm,
vyvolávací cena: 1 800 000 Kč (+ 24% provize),
Arthouse Hejtmánek 31. 5. 2018

Pozornost se soustředí zejména na Devětsil, který byl hlavně v první polovině 20. let nejdůležitější platformou sdružující nastupující generaci literátů, umělců i architektů. Blížící se sté výročí založení skupiny – byla ustavena 5. října 1920 – by již příští rok měla připomenout obsáhlá monografie, kterou k vydání připravuje nakladatelství Arbor vitae societas ve spolupráci s aukční síní European Arts. Editorem knihy, která by měla mít přes 700 stran, je Karel Srp.

Z děl dražených v posledních dvou letech lze s Devětsilem spojit obrazy Město Otakara Mrkvičky (780 tisíc), Krajinu s anděly Adolfa Hoffmeistera (794 tisíc), Tanečnici Františka Matouška (1,44 milionu) či akvarely Biarritz a Fuenterrabia Bedřicha Feuersteina (744 tisíc a 310 tisíc korun). Nejdráže se loni prodaly dva obrazy Jiřího (Remo) Jelínka, které na jarní aukci European Arts vystoupaly z necelých 350 tisíc na 1,98 milionu a 3,84 milionu korun. Dražší z nich, konstruktivistická kompozice Nábřeží, je podle všeho jedním z děl, kterým byl Jelínek, v té době vystupující pod pseudonymem Remo, zastoupen na podzim 1923 na výstavě Bazar moderního umění v pražském Rudolfinu.
 

František Muzika: Pastorale, 1923
olej na plátně, 100 x 120,5 cm,
nevydraženo, Galerie Pictura 11. 6. 2014

Představovaný obraz Františka Muziky Švadlena, který bude koncem měsíce dražit Arthouse Hejtmánek, měl svou výstavní premiéru na stejném místě o rok dřív, v rámci první Jarní výstavy Devětsilu. Katalog jej uvádí pod číslem 46. Ačkoliv oba obrazy od sebe dělí sotva dva roky, představují diametrálně odlišné výtvarné polohy a výmluvně ilustrují rapidní názorový a stylový vývoj, kterým Devětsil na začátku 20. let prošel.

V prvním programovém manifestu skupiny, Revolučním sborníku Devětsilu, který vyšel v závěru roku 1922, který však obsahuje texty z jara daného roku, uvádějí Karel Teige spolu s Jaroslavem Seifertem za vzor moderního umělce Henriho Rousseaua: "Pohybujeme se cele jen ve světě skutečností. Věříme ve skutečnosti. Odtud dlužno vyvoditi i nejfantastičtější obrazy. Skutečnost je hlubinou naší jistoty a bezpečnosti; ani na okamžik o ní nepochybujeme. Proto nemohli jsme se zdrželi toho, abychom neprojevili svou nedůvěru pokantovské idealistické filosofii. O filosofický idealismus opíral se impresionismus i německý expresionismus ve svém zaslepeném neuznání hmoty a skutečnosti. Jeho umělecké praxe byla skutečně pustá. Oč umělecky morálnější a v tomto smyslu ideálnější je materialismus takového Henri Rousseaua!" Osmnáctistránkový manifest příznačně končí kresbou hvězdy, srp a kladiva a hned za ním následuje Wolkerova Balada o očích topičových.
 

Jiří (Remo) Jelínek: Nábřeží, 1923,
olej na plátně, 47,5 x 62,5 cm,
cena: 3 844 000 Kč, European Arts 21. 5. 2017

Domácími vzory pro Františka Muziku a další mladé malíře byli Bohumil Kubišta, Jan Zrzavý a Josef Čapek. V roce 1920 se uskutečnila Kubištova posmrtná retrospektiva a v témže roce vyšlo Čapkovo Nejskromnější umění. Historik umění František Šmejkal, autor Muzikovy monografie vydané v roce 1966, pro díla z tohoto období používá označení "magický realismus a primitvizující neoklasicismus". Přičemž tato kategorie platí nejen pro Muziku, ale stejně tak pro Adolfa Hoffmeistera či Aloise Wachsmana.

Již v roce 1923 ale Karel Teige začal razit jiný program – konstruktivismus a poetismus. V prvním čísle skupinového časopisu Disk v článku nazvaném Malířství a poesie píše: "Moderní produkce výtvarná, slovesná, hudební, pokud je skutečně moderní, tedy pokud je skutečně hodnotná, basuje cele na kubismu. (...) Geometrická skladba obrazu oživována tu a tam doteky syrové životní reality, které navozují v diváku mocné emoce. Poesie náznaku, šifry, minima. Strojová doba elektrického století poskytla nové tvary, které okouzlují moderně vychovaný zrak, dojímají intensivně naši sensibilitu. (...) Báseň se čte jako moderní obraz. Moderní obraz se čte jako báseň."
 

Jiří (Remo) Jelínek: Vysněná krajina, 1926
olej na plátně, 47 x 63 cm,
cena: 1 984 000 Kč, European Arts 21. 5. 2017

Nové názorové směřování znamenalo i změny v personálním složení Devětsilu, který opustila většina proletářských básníků i umělců, kteří se zúčastnili první Jarní výstavy. Ti založili Novou skupinu, která ještě další dva roky pokračovala v rozvíjení původního programu. Nešlo však o nikterak dramatickou roztržku. Když měl František Muzika v roce 1930 svou první samostatnou výstavu v Aventinské mansardě, text do katalogu mu napsal Jaroslav Seifert. Úvody dalších dvou výstav v roce 1931 v Praze a v Brně obstaral Karel Teige. O rok později se pak někdejší členové Devětsilu potkali na výstavě Poesie 1932, která předznamenává nástupu surrealismu.

František Muzika byl ročník 1900 a raná fáze jeho tvorby, spojená s Devětsilem, se v podstatě kryje s dobou jeho studií na pražské akademii. Školu absolvoval v roce 1924 a poté ještě odjel na rok do Paříže na studijní stipendium francouzské vlády. Obrazů z této doby známe jen kolem dvaceti, aukcemi dosud prošly jen dva. Před osmi lety se Krajina v Bráníku z roku 1922 prodala na aukci Galerie Kodl za 5,16 milionu a před čtyřmi lety pak rozměrný figurativní obraz Pastorale z roku 1923 zůstal s vyvolávací cenou 5,76 milionu korun nevydražen. Obraz Švadlena byl dosud znám jen jako jméno v katalogu Jarní výstavy, a autorka posudku Rea Michalová tak o něm po právu hovoří jako o unikátním objevu. Dražba tohoto středně velkého plátna bude startovat na částce 1,8 milionu korun (+ 24% provize).