Hugo Demartini (1931–2010) začal svou uměleckou dráhu v polovině 50. let. Tehdy vzniklé subtilní plošné sádrové reliéfy s biblickými náměty a lehce črtanou minimalistickou kresbou neztratily dodnes nic ze své působivosti. Koncem desetiletí pak, podobně jako další autoři jeho generace, objevuje pro sebe svět geometrické abstrakce. Vznikají geometrické koláže a monochromní červené struktury na bambírovaném papíře. V roce 1962 se proměňují v červeně patinované sádrové reliéfy s otisky kvádrů, čtverců a linií. Více než cokoliv jiného připomínají „nahodile organizované“ plochy těchto prací struktury tzv. druhé přírody, tedy civilizace.

Hugo Demartini: Reliéf / 1969 / překližka, lak, mosaz a chrom na dřevě / 47 x 47 x 14 cm
vyvolávací cena: 237 500 Kč / nebyl prodán

 

V polovině 60. let se výběr autorových plastických forem zužuje na téma koule, záhy vznikají první ikonické Demartiniho objekty s chromovaným zrcadlovým povrchem. Ty vyplňují celou dekádu, vznikají až někdy do roku 1974. V jejich zrcadlovém povrchu se odráží okolní svět a jakákoliv pohybová změna: náhodný divák i jeho okolí se tak stávají součástí díla. Prvek náhody začíná nabývat na významu v proslulých akcích v přírodě a demonstracích v prostoru realizovaných koncem 60. let. Chromované polokoule Demartini rozmísťuje na oraništi pole: technicky dokonalé objekty stojí k netečné rozbahněné přírodě ve zvláštním napětí a kontrastu. Zrcadlí plující oblaka. Při další akci do vzduchu vyhazuje dřevěné špejle, papíry a odřezky, ty při pádu vytvářejí náhodné kompozice. I v těch je ale obsažena vnitřní zákonitost přírody. Balancování mezi nahodilostí a řádem, přírodou a civilizací zůstává nosným tématem i v jeho další tvorbě.

Demartini se stává součástí širšího neokonstruktivistického dobového proudu, účastní se výstav Křižovatka (1964) a Nová citlivost (1968). Na Demartiniho demonstrace v prostoru navazuje v 70. letech cyklus minimalistických sochařských dřevěných reliéfů Mimo vymezené místo. Novou meditativní polohu v jeho díle naznačují na počátku 80. let menší sádrové Modely uzavřené v neprodyšných skleněných „vitrínách“. Jistým vyvrcholením tvorby je pak monumentální cyklus Místa zčásti inspirovaný myšlenkami Martina Heideggera o „pobytu“ člověka ve světě. Vzniká od poloviny 80. let. Rozměrné krychle či velké desky zachycují pozůstatky objektů v různém stadiu rozkladu. Připomínají základy opuštěných obydlí či archeologické vykopávky dávných civilizací. Tato prázdná místa nebo „otisky zmizelého“ s sebou nesou zneklidňující konotace pomíjivosti, destrukce a zmaru všeho lidského.

Posledních patnáct let svého života Demartini strávil na venkově, v Sumrakově na Vysočině. Dál se však aktivně zajímal o výtvarné dění. Zemřel náhle v září 2010 uprostřed příprav souborné retrospektivy, která se měla uskutečnit u příležitosti jeho 80. narozenin v brněnské Wannieck Gallery. Z výstavy, ke které umělec měl již připravený model celého prostoru, nakonec sešlo. Několik měsíců po jeho smrti vydalo nakladatelství Gallery obsáhlou monografii, na jejíž přípravě se ještě podílel.

Na aukcích se Demartiniho díla začínají objevovat až nyní, což zjevně souvisí s rostoucím sběratelským zájmem o díla poválečného konstruktivismu a geometrické abstrakce. Řada autorů, které je možné do této kategorie zařadit, dosáhla v posledních měsících nových autorských rekordů. O Demartiniho Černý reliéf (91 x 91 cm) nabízený v červnu na aukci 1. Art Consulting bojovalo několik zájemců, kteří cenu vyhnali z 300 na 444 tisíc korun (včetně aukční provize). Několik menších objektů, které se v minulosti na našich dražbách objevilo, dosahovalo maximální ceny sedmi až osmi desítek tisíc korun.

Hugo Demartini: Mimo vymezené místo / 1975 / černé a žluté polychromované dřevo / 94 x 94 cm
vyvolávací cena: 480 000 Kč / dosažená cena: 780 000 Kč

 

Za vyšší ceny byla Demartiniho díla již dříve dražena na Slovensku. Dvě zajímavé práce se zde objevily už v říjnu 2009 u síně Soga: sádrový Červený reliéf (70 x 70 cm) z roku 1962 a dřevěný Prostorový reliéf (75 x 75 cm) z roku 1965 pracující už s motivem koule. Oba se prodaly kolem částky 18 tisíc eur, což je v přepočtu necelých půl milionu korun. Bez zajímavosti není, že na Slovensku vydražený Červený reliéf o dva roky později nabízela Galerie Dolmen. Loni v listopadu Soga přišla s dalším rozměrným Demartiniho chromovým objektem. Projekt II z roku 1969 (94 x 94 cm) se na její jubilejní 100. aukci prodal za 38,4 tisíc eur, což je v přepočtu asi 970 tisíc korun, tedy dvojnásobek maximální částky dosažené na aukci v Česku.

Na pozadí tohoto aktuálního dění se na podzimním trhu objeví hned dvě zajímavá Demartiniho díla. Dorotheum bude koncem září dražit dřevěný polychromovaný reliéf z cyklu Mimo vymezené místo (1975). Vyvolávací cena je zde nasazena na 400 tisíc korun (bez provize). O dva týdny později pak Prague Auctions nabídnou Demartiniho Reliéf se čtyřmi pochromovanými koulemi (1969) za startovní částku 190 tisíc korun (bez provize).