Vlažní staří mistři, úspěšné staré mistryně
15. února 2024
Text Rajlich Tomáš | Datum 18.04.2014
Asi nejvýraznějším diváckým dojmem z letošního veletrhu TEFAF v Maastrichtu – krom obligátní květinové výzdoby – byl pocit, že trh se starými mistry je už notně probraný. Jako jedna z hlavních atrakcí tu byla prezentována velká kytice od Jana van Kessela staršího. Šlo sice o mistrovský obraz, údajně o malířovu největší známou malbu, ale přiznejme si – Jan van Kessel starší, vnuk Jana Brueghela staršího, není zrovna autorem, jehož by někdo jmenoval mezi nejslavnějšími mistry vlámského malířství.
Holandské a vlámské umění 17. století jsou přitom na veletrhu tradičně zastoupeny nejlépe. Sice již nejde o díla Rembrandta či Rubense, ale stále se v nabídce objevují reprezentativní kusy od autorů jako Jan van Goyen, Salomon van Ruysdael, Jan Steen či Pieter Brueghel mladší. Nabídka italského či francouzského umění je výrazně slabší. Opravdu špičkové kusy – byť od málo známých autorů – byly po první týdnu veletrhu zpravidla již označené jako prodané.
Některá vystavená díla jen o pár měsíců dřív prošla aukčním trhem. Asi nezajímavějším příklad představoval portrét apoštola, který byl začátkem prosince loňského roku prodán na denní aukci Sotheby's v Londýně jako práce dílny Jusepeho de Ribery. Londýnské galerii Fergus Hall se při čištění malby podařilo najít malířovu signaturu a na TEFAFu obraz již nabízela jako Riberovo vlastnoruční dílo. Zdaleka však nešlo jen o nově identifikované kusy. Hlavní hvězdou stánku newyorské galerie French & Company byl obraz Smrt Kleopatry od Hanse Makarta, který se loni na jaře ve vídeňském Dorotheu prodal v novém aukčním rekordu za tři čtvrtě milionu eur. Nyní je nabízen za částku ještě o půl milionu eur vyšší.
Chybějící díla starých mistrů v nabídce řady galerií nahradily práce autorů 19. století. Ani v tomto segmentu však zpravidla nešlo o ta nejslavnější jména, spíše o autory druhého a třetího sledu. Sv. Ludmila od Gabriela von Maxe, kterou podrobněji představujeme zde, je v tomto směru typickým příkladem: kvalitní práce od ve své době vysoce ceněného autora, kterého však trh v posledních desetiletích spíše ignoroval. Uvidíme, zda v rámci tohoto „rozšiřování trhu“ nezačnou být pro svět zajímaví i někteří další čeští autoři. Kvalitativně by díla Luďka Marolda, Václava Brožíka či Jakuba Schikanedera na letošním veletrhu jistě obstála.
Závěrečná tisková zpráva mezi nejvýznamnějšími prodeji uvádí Moulin de la Galette od Vincenta van Gogha, obraz z roku 1887, který londýnská galerie Dickenson nabízela za nezveřejněnou osmimístnou sumu (údajně za 20 milionů eur). Dále pak jeden z interiérů od Vilhelma Hammershøi, který koupilo rotterdamské muzeum Boijmans van Beuningen, Večeři v Emauzích od Bernarda Strozziho, kterou newyorská galerie Otto Neumann prodala za 3,5 milionu dolarů (o 2 miliony dráž než za kolik obraz v prosinci koupila na aukci Sotheby's), nebo zátiší od Pietera Claesze za 2,7 milionu eur.
Z nabízených starožitností se podle dostupných informací nejdráže prodal čínský porcelánový talíř z 13. až 14. století. Modře glazovaný talíř o průměru 40 centimetrů, jakých se na světě dochovalo jen třináct, galerie Littleton & Hennessy prodala za 15 milionů eur. Tisková zpráva dále uvádí rozměrnou stříbrnou polévkovou místu vyrobenou roku 1770 v Paříži pro carevnu Kateřinu Velikou (cena nezveřejněna), krbové hodiny navržené Adolfem Loosem (170 tisíc) nebo stříbrnou čajovou soupravu z produkce Wiener Werkstätte (160 tisíc eur). Nábytek byl nabízen jen v omezené míře, výrazněji bylo v rámci sekce věnované designu zastoupeno jen 20. století.
Bohemik se v nabídce více než 270 galerií a obchodníků se starožitnostmi objevilo jen pár. Basilejský antikvariát Jörn Günther nabízel misál vytvořený kolem roku 1400 v Praze (v prodeji jej má již několik let), v několika galeriích byla nabízena díla umělců z okruhu Rudolfa II. (nejzajímavější byla mozaika od Cosima Castrucciho, kterou si mnichovská galerie Gertrud Rudigier cení na 182 tisíc eur) a na vícero stáncích byly k vidění také lötzovské vázy (nejdražší ve vídeňském obchodu Bel Etage za 28 tisíc eur). Jistou kuriozitou byla sada šesti talířů s vzorníkem barev keramických závodů v Teplicích. Z konkrétních umělců byli zastoupeni jen obvyklí podezřelí: Alfons Mucha, František Kupka, František Drtikol, Josef Sudek a Miroslav Tichý. V případě Muchy a Kupky se však jednalo jen o práce na papíře, jaké se celkem běžně objevují i na českých aukcích.
Missale Romanum Latinum / Praha, kolem 1400 / Dr. Jörn Günther Manuskripte und seltene Bücher
Sotheby’s Masters Week a Christie’s Classic Week, New York leden/únor 2024
V New Yorku se začátek kalendářního roku již tradičně nesl v duchu starých mistrů. Dva nejsilnější hráči na aukčním trhu, Sotheby’s a Christie’s, si připravili série dražeb, v nichž se našly tisícidolarové i milionové položky. Do rozpačitých konečnýc...
15. února 2024Polský aukční trh s uměním 2023
Zatímco český aukční trh se ještě předloni vyšplhal na rekordní obrat, polské aukční síně zažívají už druhý rok v řadě poměrně silnou korekci. V roce 2021 se v Polsku vydražila díla celkem za rekordních 634 milionů zlotých (3,5 miliardy korun), loni...
9. února 2024Dekáda světově úspěšných surrealistek
Souhrnná zpráva respektovaného serveru Artnet sestavila žebříček dvaceti prodejně nejúspěšnějších tvůrkyň, které se buď programově nebo výrazově hlásily k surrealistickému výtvarnému názoru. Sezónu po sezóně rostla jak průměrná cena jejich děl, tak c...
18. ledna 202415. února 2024
12. března 2019
15. května 2018
9. května 2018