Metrový svitek Cikáda a okurky je nabízen s odhadem 1 až 2 miliony dolarů (3 až 6 milionů korun). Aukční katalog zdůrazňuje význam Chytilovy sbírky a odvolává se na monografii Posel z Dálného východu Michaely Pejčochové, kterou česky a anglicky nedávno vydala Národní galerie. Vojtěcha Chytila katalog čínskému publiku představuje jako "prvního Evropana, který systematicky sbíral a vystavoval moderní čínské malířství". Obraz v minulosti prošel i českými aukcemi, v květnu 2013 byl titulním dílem aukce čínského umění společnosti Arcimboldo. V Praze se tehdy prodal po jednom příhozu za 3,1 milionu korun.

Malcolm McNeill, specialista Christie’s na čínskou malbu, ke knize Posel z Dálného východu dodává: "Čeští umělci, obchodníci a diplomaté stáli počátkem 20. století u zrodu velkých evropských sbírek čínského umění. Dr. Pejčochová ve své rozsáhlé publikaci přibližuje zásadní část této historie. Její publikace představuje zásadní badatelský přínos, podrobné líčení Chytilova života je cenným materiálem pro porozumění současnému trhu s čínskou malbou a přináší řadu nových informací vztahujících se k provenienci děl a historii výstav po celé Evropě."
 

Vojtěch Chytil (1896–1936) od roku 1912 studoval na pražské akademii, jeho studia však přerušila první světová válka. Na jaře 1915 byl odveden do armády a nasazen na východní frontě. V létě následujícího roku padl do zajetí a následně se přidal k rodícím se legiím. Počátkem roku 1918 byl krátce zajat německou armádou, nakonec se ale přes Vladivostok a Japonsko dostal na jaře téhož roku do Číny. Usadil se v Chan-kchou ve střední Číně (dnešní Wu-chan), kde vyučoval malbě na zdejších zahraničních školách. Do nově vzniklého Československa se vrátil počátkem roku 1920. 

Zapsal se znovu na akademii, záhy se však rozhodl vstoupit do diplomatických služeb. Od podzimu 1921 do jara 1925 působil na čs. velvyslanectví v Pekingu. Vedle úřední agendy se ale dál věnoval vlastní umělecké tvorbě a v průběhu 20. let se zúčastnil řady výstav zahraničního umění v Pekingu a Šanghaji. V letech 1923 až 1927 také vyučoval západní malbu na pekingské akademii. Do Evropy se vrátil v létě 1927 s cílem uspořádat velkou výstavu čínského umění.

V průběhu následujících devíti let takovýchto výstav realizoval hned třiadvacet, nejen v Praze, ale také ve Vídni, Budapešti, Berlíně a Londýně. Nabízený svitek je spolehlivě doložen na dvou z nich, které se konaly v letech 1930 a 1931 v Brně a v Karlových Varech. Společnost Arcimboldo jej alespoň dražila s poznámkou, že je opatřen výstavními štítky z těchto dvou výstav. Katalog Christieʼs je již nezmiňuje a ohledně provenience uvádí, že Chytil malbu zakoupil "na konci 20. nebo na začátku 30. let".
 

Chytil se s mistrem Čchi osobně znal a přátelil. Evropské veřejnosti jej opakovaně představoval jako nejvýznamnějšího žijícího čínského malíře. "Chce-li Evropan pochopiti geniálnost Čchi Paj-šʼe, musí si uvědomiti, že čínské malířství basíruje jen a jen na čínském štětci a jeho možnostech výrazu. A bezpříkladná jest virtuosita s jakou Čchi Paj-šʼ tento štětec ovládá od linií tenoučkých jako vlásek až к vášnivým, jako ruka širokým tahům. On dovršil revoluci v čínské malbě, počatou Wu Čchang-Šʼim. On otevřel dnešní generaci nový krásný svět, aniž hledal v Evropě," napsal Chytil například v malířově profilu otištěném koncem roku 1930 v časopisu Salon. Katalog Chytilovy sbírky, který zpracovala Pejčochová, čítá 46 Čchi Paj-šʼových maleb. Je to však jen zlomek děl, jež jeho kolekcí prošla. "Celé životní dílo Čchi Paj-šʼho jsem skoupil, na 112 obrazů jeho jsem získal," psal například v dubnu 1931 Bedřichu Feuersteinovi. 

Vojtěch Chytil zemřel předčasně v květnu 1936, jen pár měsíců po svých čtyřicátých narozeninách. Příčinou smrti bylo celkové vyčerpání a stress spojené s dlouhými cestami napříč kontinenty a s organizováním výstav po celé Evropě. Chytilova manželka Nina v následujících letech uspořádala ještě šest výstav, dalším aktivitám ale učinila přítrž druhá světová válka. V 50. a 60. let řadu Čchi Paj-šʼových maleb a dalších děl čínského uměná z Chytilovy sbírky postupně odkoupila Národní galerie.
 

Zbytky sbírky pak galerie v roce 1982 získala jako dědictví po smrti Ninina druhého manžela Jaroslava Otavy. "Představte si poměrně malý řadový domek, zařízený nábytkem z padesátých let, kde třeba zvednete matrace a v posteli naleznete deset svitkových obrazů, mezi nimi Čchi Paj-šʼho, nebo kde na půde v lísce za komínem objevíte thangskou hrobovou figuru velblouda, dnes součást stále expozice NG," cituje Pejčochová ze vzpomínek tehdy dvacetiletého Viktora Karlíka, který jako správce depozitáře orientální sbírky pozůstalost přebíral. Celkem dnes Národní galerie disponuje čtyřmi desítkami Čchi Paj-šʼových maleb z Chytilovy sbírky.

Tři Čchi Paj-šʼovy malby a několik dalších děl darovala Nina Chytilová-Otová v 70. letech rodinnému lékaři Vladimíru Richterovi. Sedm z nich, včetně tří Čchi Paj-šʼů prošlo v květnu 2017 zmiňovanou aukcí galerie Arcimboldo. Svitek nabízený nyní v Hong Kongu, v katalogu uvedený pod názvem Tykve a hmyz, byl nejdražším z nich.

Nejdražší položkou hongkongského aukčního týdne nicméně není žádné z děl čínské moderny, ale drobná porcelánová miska ze začátku 18. století, u které se očekává cena přes 100 milionů hongkongských dolarů (1 HKD = 3 Kč). Miska nese značku císaře Kchang-si, který vládl v letech 1661 až 1722 a byl třetím císařem mandžuské dynastie Čching. Porcelán pro císařský dvůr se vyráběl ve městě Ťing-te-čen, 1300 km jižně od Pekingu. Bílý porcelán se dovážel do hlavního města, kde byl teprve dekorován barevnými emaily v císařských ateliérech. Císař Kchang-si byl velkým milovníkem umění a, jak dokládají dochované dokumenty, osobně dohlížel na kvalitu zpracování i výzdobu. Motiv květů lotosu byl císaři obzvláště blízký. Napsal o nich několik básní a v hojné míře je nechával vysazovat v císařských zahradách.

Nabízená miska má za sebou několik rekordních prodejů. Naposledy byla dražena v roce 2013 aukční síní Sothebyʼs, kdy se prodala za 74 milionů hongkongských dolarů. Nyní se očekává, že konečná cena překoná hranici 100 milionů. Stávající aukční rekord za čínský porcelán se blíží hranici 300 milionů hongkongských dolarů. Před dvěma lety se na aukci Sothebyʼs v Hong Kongu prodala jednoduchá miska z 10. až počátku 12. století za 294 milionů dolarů.