Rodák z Brna František Bělský (1921–2000), strávil své dětství v Praze, odmala projevoval velký cit pro umění a již jako šestnáctiletý mladík získal první místo v sochařské soutěži pořádané Topičovým salonem. Nedlouho na to začal se studii v soukromé Rotterově škole užitého umění ve Vodičkově ulici. Tam ale bohužel dlouho nevydržel, neboť rodině židovského původu se po obsazení Československa podařilo uprchnout do Británie. Tam začal František studovat na Central School of Arts & Crafts a později i na Royal College of Arts. Přihlásil se ale zároveň do armády a po vypuknutí války působil jako dělostřelec ve Francii, po jejíž kapitulaci zažil velmi dramatický útěk zpět do Anglie, kam se dostal strastiplnou plavbou z Gibraltaru. Británie podobnými způsoby evakuovala z Francie na pět tisíc československých vojáků, kteří se následně zapojili do bitvy o britské ostrovy.

V roce 1941 byla Bělskému přidělena studijní dovolená a mohl pokračovat ve svém vzdělávání, v té době se také oženil s karikaturistkou Margaret Constance Owen, kterou poznal na Royal College of Arts. V roce 1944 se ale již opět zúčastnil vylodění v Normandii. Do Československa se vrátil s armádou generála Pattona a po válce zůstal se svou ženou v Praze. Začal studovat na Akademii výtvarných umění v ateliéru Otakara Španiela a živil se jako grafik.

Jejich pobyt v Československu opět neměl dlouhého trvání. Po komunistickém převratu se vypravili do Británie, jelikož jako příslušníka československé zahraniční armády a s britskou manželkou by Bělského v komunistické totalitě čekalo jen to nejhorší. Sochařskou kariéru v Británii zahájil již za války, přesně v roce 1940, kdy za necelý jeden měsíc vytvořil v Cholmondeley kamenný pomník československým vojákům. V době své druhé, prakticky celý další život trvající, emigrace na ni velmi úspěšně navázal.

Menší práce tvořil již za války pro armádu, byly to především plastické mapy a návrhy bankovek. V Británii po „návratu“ dokončil Royal College, učil na uměleckých školách a systematicky vystavoval, mimo jiné v Royal Academy nebo na Pařížském salonu, kde obdržel stříbrnou a bronzovou medaili. Kromě toho na sebe poutal pozornost prvními velkými realizacemi ve veřejném prostoru, jakými byla v padesátých letech například díla Souhvězdí v Colchesteru, První kroky nebo Trojspřeží a na přelomu 50. a 60. let pak monumentální, devět metrů vysoká fontána pro Evropské středisko Shell v Londýně.

Portrétováním královské rodiny byl poprvé pověřen v roce 1962, kdy se věnoval bustě královny matky. Později následovali princ Andrew (1963 a 1984), princ Philip (1979), královna Alžběta II. (1982) a princ William v dětském věku (1985). Inspirací pro sochu Winstona Churchilla v celé postavě, kterou v 70. letech provedl pro univerzitu v americkém Fultonu, byla Bělskému státníkova návštěva u československé brigády v roce 1941, kdy ho mohl pozorovat a zachytit jeho typické rysy ve tváři i způsobu držení těla. Svůj otisk zanechal také na Trafalgarském náměstí v podobě polopostavy admirála Cunninghama. Třešničkou na dortu jeho tvroby jsou pak abstraktní realizace jako deset metrů vysoký Totem v Manchesteru nebo kašna v londýnských docích.

Výsledky Bělského celoživotní tvorby jsou obdivuhodné. Kromě toho, že jako jediný vyportrétoval představitele čtyř generací britské královské rodiny, zmiňuje monografie z roku 1992 vydaná k umělcovým 70. narozeninám pět děl v prestižní britské National Portrait Gallery a patnáct veřejně přístupných plastik v centru Londýna. Autor textu, Christopher Lom, uvádí nečekané souvislosti autorova vztahu ke komercionalizaci a domnělé elitářské výlučnosti umění: "Jeho averze k trhu komerčního umění ovládaném klikami, který podle něj ovlivňuje vývoj umělce, je kompenzována jeho vírou ve společenskou roli skulptury jako formy umění, z níž se těší prostí lidé a nikoliv jen vybraná elita. Jeho dílo, mající nezaměnitelný vztah ke svému okolí a soustavně odvozované od přírody, odráží vnímavost, humor, optimismus a především idealismus svého tvůrce. Jedním z měřítek jeho úspěchu je skutečnost, že žádné z jeho veřejných děl nebylo nikdy terčem vandalismu, a to je pro každého sochaře vzácná poklona."  

V Čechách najdeme jeho realizací poskrovnu a i jeho zásluhy v zahraničí, jak na poli uměleckém, tak v jeho odbojové činnosti, jsou bohužel málo známé. Bronzovou pamětní desku upomínající na parašutisty operace Anthropoid a na popravené duchovní, kteří jim pomáhali, vytvořil v roce 1947. Text rámovaný dvojicí postav – parašutisty a duchovního – ve vysokém reliéfu se nachází na vnější zdi kostela sv. Cyrila a Metoděje na Novém Městě v Praze. Další práce vznikly až po jeho druhém návratu do vlasti, po listopadu 1989. Bustu Winstona Churchilla najdeme u budovy Britského velvyslanectví v pražské Thunovské ulici, památník československým letcům sloužícím v Královském letectvu se od roku 1995 rozkládá na náměstí Svobody v Dejvicích. Plastika samotná symbolizuje zlomená křídla, ispiraci pro ni měl být podle slov samotného autora, pronesených při jeho odhalení, britský bojový letoun Mosquito. Její podstavec nese jména všech 546 československých letců padlých v bojích o Británii.

Dvoudílná plastika Oracle (uváděná v češtině jako Orákulum nebo Věštba), jejíž stěžejní část nyní nabízí ke koupi Arthouse Hejtmánek, vznikla v roce 1973 pro Temple Way House v Bristolu a jejím ideovým záměrem bylo vytvořit pro místo pomyslného strážce chrámu. Bělský pro tuto příležitost vymyslel a sám osobně z laminátové hmoty s přídavkem hliníku odlil dvojici jakýchsi křídel (v časopise Architectural Review se o nich v té době psalo jako o dvou balancujících formách s delftskou inspirací), které byly v původní adjustaci umístěny na vysoké, originálně tvarované betonové sloupy.

Nestály tedy vedle sebe, jak to můžeme vidět na současné fotografii, ale v zákrytu za sebou shlížely dolů v navzájem opačné pozici ze čtyřmetrové výšky, a vytvářely tak zajímavý vizuální efekt. Za tři roky po svém vzniku socha získala ocenění Royal Society of British Sculptors, konkrétně medaili filantropa Sira Otto Beita. V roce 2008 se dvojice artefaktů objevila v aukci Summers Place Auctions, aukční síně z jihoanglického Billingshurstu, která se specializuje na prodeje zahradních plastik. Aukční dům Arthouse Hejtmánek začne s licitací obou křídel na částce 890 tisíc korun (1,1 milionu včetně aukční provize). Jde o úplně první Bělského realizaci v domácí aukci umění.