Antonín Hudeček: Podzimní nálada, před rokem 1900,
olej na plátně, 100 x 120,5 cm, cena: 2 160 000 Kč, Dorotheum 26. 5. 2007

Poprvé byla některá z maleb Antonína Hudečka vydražena za více než milion korun před osmi lety. Obraz Podzimní nálada tehdy vylétl na aukci Dorothea z 216 tisíc na desetinásobek. Šlo o publikované dílo, navíc restituci z Národní galerie, dosažená cena 2,16 milionu korun byla přesto velkým překvapením. Na nový autorský cenový rekord i na další milionové Hudečky pak ostatně bylo třeba čekat další tři roky.

Na aukci Meissner-Neumann v květnu 2010 se figurativní obraz Na jezu prodal za 2 miliony, na aukci 1. Art Consulting o půl roku později pak melancholická krajina Podzimní nálada (Okořský potok) z roku 1903 vystoupala až na 2,58 milionu korun. Od té doby se za více než milion korun prodalo dalších deset Hudečkových krajin. Dokladem růstu cen i nedostupnosti malířových obrazů z přelomu století je skutečnost, že mezi nimi najdeme hned tři malby s předchozí aukční historií.

Obraz Partie z Okoře, který byl letos v březnu aukční síní European Arts vydražen za 1,86 milionu korun, stál o čtyři roky dříve o 300 tisíc méně. Již zmiňovaný obraz Na jezu se v roce 2013 prodal s nárůstem o sto tisíc. Nejvýraznější zhodnocení zaznamenal obraz Topoly u hráze z roku 1906, který před devíti lety stál 540 tisíc, a v listopadu 2011 jej Galerie Kodl úspěšně vydražila za více než trojnásobnou částku. Všechny zmiňované obrazy mají společnou dataci mezi lety 1900 až 1906 i to, že jejich námětem je krajina z okolí Okoře.

Antonín Hudeček: Podzimní nálada, kolem 1903,
olej na plátně, 100 x 120 cm, cena: 2 580 000 Kč, 1. Art Consulting 10. 11. 2010

Hudeček vesnici se zříceninou hradu severozápadně od Prahy poprvé navštívil v létě 1897 spolu se studenty a absolventy krajinářské speciálky Julia Mařáka. Hudečkovi tehdy bylo dvacet pět let a byl již tři roky po škole. Na akademii studoval u Maxmiliana Pirnera a dva roky pobýval v Mnichově, kde navštěvoval soukromou školu Slovince Antona Ažbého. Mezi Mařákovce jej přivedl jeho blízký přítel Antonín Slavíček. Hudeček na Okoři nejdříve maluje figurativní malby koupajících se hochů, postupně se však stále více soustředí na krajinu, která se mu stává prostředkem symbolistní výpovědi. Okoří je inspirován i Hudečkův patrně nejslavnější obraz Večerní ticho z roku 1900, který je dnes ve stálé expozici Národní galerie. Zachycuje ženu v moderních městských šatech, která je obrácena k divákovi zády, jak stojí v houstnoucím večerním šeru na stráni nad okořským rybníkem.

Další malířova okořská krajina s názvem Podzimní nálada bude dražena na říjnové aukci společnosti Sýpka. Nepůjde však tentokrát o finální olej na plátně, ale o malířskou skicu na kartonu. Konkrétně o studii k v úvodu zmiňovanému obrazu, který byl v květnu 2007 oním vůbec prvním milionovým Hudečkem. Nyní nabízený obraz je menšího formátu a vyznačuje se uvolněnějším malířským provedením, které naznačuje, že jde o malbu pořízenou v plenéru. „Hudeček (na Okoři) namaloval lehkým štětcem několik svěžích studií převážně technikou syntonosu, což byla dobově oblíbená tempera vyráběná v Beckmannově továrně v Berlíně. Podle nich pak roku 1898 tvořil větší olejem malovaná plátna vystavená i publikovaná při výstavách spolku Mánes. V periodě 1898–1899 se Hudečkův zájem přesouvá od figurálních témat víc k volné krajině, častěji pracuje v plenéru a obrazy nabývají výživnější barevnosti. Každoročně až do roku 1906 na Okoř nepravidelně zajížděl a v zimních měsících vytvářel v ateliéru rozměrné obrazy evokující nezaměnitelné atmosférické nálady,“ píše v posudku k draženému dílu Michael Zachař.

Antonín Hudeček: Podzimní nálada, před rokem 1900,
olej na lepence, 66,5 x 80 cm, signováno vpravo dole tužkou AH,
rámováno, vyvolávací cena: 350 000 Kč (bez 20 % aukční provize)

Antonín Hudeček se na přelomu století etabloval jako jeden z nejvýraznějších mladých umělců. Roku 1902 absolvoval spolu s Janem Preislerem cestu po Itálii a v témže roce měl v Praze první samostatnou výstavu, na které představil tři desítky obrazů z posledních šesti let. „Lidé, kteří v kraji uprostřed Čech žijí a robotují, ani nevědí a nechápou, co půvabného klidu, co krásného míru se naň každým večerem a s každým úplňkem snáší,“ napsal ve své kritice výstavy K. B. Mádl. V letech před první světovou válkou Hudeček s úspěchem vystavoval také ve Vídni a v Berlíně.

S nástupem generace Osmy se Hudeček přestává aktivně zapojovat do dění v SVU Mánes a od roku 1911 se neúčastní ani členských výstav, byť nadále zůstává členem spolku. Nové náměty pro své krajiny nachází v okolí Police nad Metují, později Častolovic, kde si ve 20. letech kupuje vilu. Výstavy pořádané Mánesem k malířovým padesátinám a šedesátinám v Obecním domě se dočkaly příznivých kritik, výtvarný vývoj se však již ubíral jiným směrem, než který reprezentují krajiny jen opatrně reflektující lekce postimpresionismu a fauvismu. Další jubilejní výstavy se Hudeček již nedočkal, zemřel v srpnu 1941 v devětašedesáti letech. Výstava konaná v následujícím roce tak byla už posmrtnou retrospektivou.

Hudečkova okořská perioda z let 1897 až 1906 představuje dodnes nejoceňovanější i sběratelsky nejvyhledávanější segment jeho tvorby. Jen o pár let mladší krajiny z okolí Police nad Metují, kam malíř zajížděl mezi lety 1909 až 1914, se prodávají za ceny od sto tisíc do půl milionu korun. Obrazy z meziválečného období se jen výjimečně dostanou přes hranici sta tisíc, přičemž menší práce se dají koupit již za částky kolem dvaceti tisíc korun.