Do kategorie kvalitních děl z tohoto výběru spadá i položka číslo 3, středně velký olej na plátně s nezaměnitelným malířským rukopisem a typickým mytologickým námětem: plné objemy a ladné proporce reprezentují vrcholný manýrismus pražské školy a kompozice s antickou bohyní lásky a krásy, jejím synem Amorem a bohem vína jasně odkazují na důležitou osobnost Rudolfovy císařské rezidence, dvorního malíře a uměleckého agenta Hanse von Aachena (1552-1615).

Jak ale naložit s touto informací, když všeobecně známý, signovaný a v pramenech i literatuře doložený originál se více než dvě stě let nachází ve sbírkách Uměleckohistorického muzea ve Vídni (od 1783 v inventářích obrazárny Kunsthistorisches Musea; českým divákům byl představen na výstavě Hans von Aachen. Malíř na evropských dvorech v Císařské konírně Pražského hradu v roce 2010)? Nebo snad ožívají popkulturní legendy o Rudolfově zaslepené vášni pro originály i kopie ve stylu Mony Lisy z filmu Císařův pekař – Pekařův císař (1951)?

Aukční katalog uvádí pro svůj obraz Venuše a Amor obecnou atribuci „podle Hanse von Aachena“ a širší vročení do 17. století. Oproti vídeňskému dílu se mírně liší v rozměrech a schází mu malířská lehkost a propracovanost detailů, materiálů a textur, nicméně i tak ji lze považovat za velmi zdařilou pozdnější repliku. Aachen si oblíbil žánr alegorických moralit s vícevrstevným obsahem, který mohl svým zadavatelům, především císaři Rudolfu II., podat co nejautentičtěji: do rolí mytologických postav obsadil sebe a členy své rodiny. Sám se zpodobnil jako bůh vína a radovánek Bakchus, modelem pro Venuši byla jeho manželka Regina, dcera slavného skladatele Orlanda di Lasso, a jako její božský potomek Amor vystupoval jejich společný syn.

Londýnští experti ocenili obraz na 3 až 5 tisíc liber (přibližně 91 až 150 tisíc Kč), což je v intencích dalších předkládaných děl zaalpského umění 17. a 18. století obvyklá odhadní částka. Originální příspěvky k Aachenově tvorbě se na volném trhu objevují jen zřídka, poslední velký nákup se podařil Suermondt-Ludwig Museu v Cáchách v roce 2008, když si do sbírek pořídilo Portrét zlatníka Jacopa Biliverta za přibližně 6,5 milionu Kč (přes 217 tisíc liber).

Ani v domácím kontextu ale není nouze o aachenovské události a zájemci o rudolfínské umění mají možnost seznámit se s novými odhaleními například u příležitosti promítání dokumentárního filmu Hledání Bolestného Krista v příštím týdnu v rámci Týdne Akademie věd.