Reynek Bohuslav byl český grafik, básník a překladatel. Narodil se 31. 5. 1892 a zemřel 28. 9. 1971 v Petrkově, jako jediný syn statkáře Bedřicha Reynka. Po základní škole studoval jihlavskou reálku, kde se začal zajímat o literaturu a výtvarné umění. Do tohoto období spadá dochovaná olejomalba "Portrét otce". Studia na C.K. Vysokém učení technickém, obor zemědělství, Reynek studoval pouze několik týdnů. Později navazuje kontakt s uměleckou skupinou Osma a s Tvrdošíjnými. Reynkovo dílo bylo velmi dobře přijato ve Francii, kde vystavoval v letech 1927 - 1929. Ve třicátých letech Reynek postupně ustupuje od kresby uhlem a pastelem a začíná používat techniku suché jehly a leptu. Také motivy krajiny v jeho díle střídají po roce 1939 biblické motivy, především scény ukřižování, piety a zapření sv. Petra. Z této doby pochází také Pašijový cyklus. Nejvýznamnější část Ryynkova grafického i básnického díla vzniká v 50. a 60. letech 20. století, kdy na jeho rodinu dopadla komunistická represe. Reynkův statek je zestátněn a on sám zde může pracovat pouze jako pomocný dělník. V tomto období vzniká cyklus Job nebo Don Quijote a množství dalších grafik. Z Petrkova se stává jakési "poutní" místo, kde nacházejí útočiště mladí umělci i disidenti. V roce 1964 umírá Reynkova manželka, francouzská básnířka Suzzane Renaudová, a Reynek může po dlouhé době opět vystavovat. Po roce 1968 se však opět stává "zakázaným" umělcem a jeho grafickému a literárnímu dílu se dostává plného ocenění až po roce 1989.