Běla Kolářová, rozená Helclová byla česká fotografka a výtvarná umělkyně. Narodila se 24. března 1923 v Terezíně a zemřela 12. dubna 2010 v Praze. Jako žena Jiřího Koláře zůstávala pro veřejnost v jeho stínu a tvořila mu zázemí po dobu jejich společného života, Jiří a Běla Kolářovi ale dlouhá léta spolupracovali, vytvářeli i společná díla. Běla Kolářová ukončila v roce 1941 studium na obchodní škole, později nastoupila do Baťových závodů ve Zlíně, kde se v roce 1944 seznámila s Jiřím Kolářem. Po svém onemocnění tuberkulózou v roce 1956 odešla ze zaměstnání a začala se věnovat fotografii, později i dalším formám umění např. lepené koláže a asambláže. Poprvé se představila na výstavě v roce 1962 v pražském Mánesu, pak v roce 1964 na výstavě se skupinou Křižovatka, kterou spoluzaložila v roce 1963. První samostatnou výstavu měla v roce 1966 v Galerii na Karlově náměstí. Po podpisu Charty 1977 nebylo manželům dovoleno vrátit se ze studijního pobytu v západním Berlíně, a tak se usadili v Paříži. Natrvalo se do vlasti vrátili v roce 1999. Běla Kolářová byla autodidakt, pro své experimentální postupy je řazena k průkopníkům českého neokonstruktivního a minimálního umění a po roce 1989 se jí dostalo i mezinárodního uznání.