Bohuslav Dvořák byl český malíř. Narodil se 30. 12. 1867 v Praze a zemřel v roce 1951 v Levínské Olešnici. V roce 1889 vstoupil do krajinářské školy prof. Julia Mařáka na akademii výtvarného umění v Praze. S Panuškou a Plaškem se octl poprvé v Podkrkonoší. Touha po realističtějším malování a barevnější paletě po způsobu Chittussiho ho zavedla spolu s Kavánem a Holubem do Železných hor. Dvořák vystihuje barvou i stavbou obrazu všechny příznačné složky chudého podhorského kraje a jeho ovzduší s vysokým nebem, putujícími oblaky, břízami, jeřáby a kvetoucími loukami. Dvořák se stal základajícím členem Spolku výtvarných umělců Mánes a do roku 1926 se zúčastnil velké části jeho výstav. Souborné výstavy měl v roce 1911 v Mladé Boleslavi a v Pardubicích a v roce 1937 v síni Mánesa. Na výstavě nazvané Julius Mařák a jeho škola, kterou pořádala Jednota umělců výtvarnýchv r. 1929 byl zastoupen 10 oleji a 14 akvarely. V roce 1941 obdržel Bohuslav Dvořák státní národní cenu za životní dílo.