Max Švabinský (*17.9.1873 Kroměříž – †10.2.1962 Praha), významný český malíř a grafik, profesor pražské AVU. V malbě jej výrazně ovlivnil především Maxmilián Pirner, u kterého studoval na pražské Akademii výtvarných umění v letech 1891-1898 a již od roku 1891 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1898- 1899 pobýval v Paříži a roku 1901 obdržel první cenu České akademie věd a umění a byl přijat za jejího dopisujícího člena. Roku 1904 získal zlatou medaili na světové výstavě v St. Louis. Na pražské akademii založil po svém jmenování profesorem v roce 1910 grafickou speciálku, kterou vedl do roku 1927. Roku 1918 byl jedním ze zakládajících členů Sdružení českých umělců grafiků SČUG Hollar. Brzy po 2. světové válce byl jmenován národním umělcem. V průběhu umělecké tvorby se Švabinský věnoval mnoha technikám - olejomalbě, perokresbě, litografii, mozaice, akvarelu, mezzotintu, leptu, pastelu, dřevorytu, kresbě suchou jehlou, rudkou, černou křídou, tužkou a uhlem. Dále navrhoval vitráže, gobelíny, poštovní známky a bankovky. Námětem jeho děl jsou portréty, krajiny, ilustrace, exlibris a další.